Teroristka

Film, který v rozhodujících chvílích utíká k nadsázce jako k argumentu své neškodnosti, i když veškeré implikace jsou totalitárně děsivé. Táhnou to herci, kterým se občas povede vtip, ale je fakt strašidelné, jak moc se u toho lidi chtějí smát. Sice jsem z toho neměl morální kocovinu jako z Teorie tygra, to ale především proto, že mi nebylo jasné, co z filmu má přesně vyplývat. Jak moc se snaží vztahovat k našemu světu a jak moc chce čerpat z frustrace lidí? Protože to očividně dělá, ale v jaké míře a proč vlastně? Není nic horšího než představa "obyčejných slušných lidí, co berou spravedlnost do vlastní ruky", protože kam to může vést, jsme viděli nedávno, když se jiný senior stal prvním českým teroristou a málem to vedlo ke smrti desítek nevinných. Pán to taky myslel dobře a taky myslel na přežití svojí komunity, kterou je potřeba ochránit proti iluzorním a karikovaným "vetřelcům". Měl jsem možnost po filmu debatovat s diváky v rámci akce Bio skeptik Městské knihovny, kde se všichni hlásili k tomu, že 1) veškeré násilí ve filmu je nadsázka a nemá být bráno vážně a 2) poučení filmu je, že lidi musí dodržovat pospolitost a přiměřenými prostředky se bránit. Což je nesmírně bizarní, protože film nenabízí jediný "přiměřený prostředek" a veškerá řešení jsou založena na zcela nadměrném násilí (které podle diváků nic neznamená) nebo náhodě - a nikdo z přítomných nebyl schopný ten rozpor nějak komentovat. (Dál spolery.) Teroristka nabízí problém a protože nechce z Janžurové udělat vražedkyni, volí deus ex machinu, která vše vyřeší. To nechává konflikt v podstatě otevřený a odpověď nenabízí - a před titulky je naznačeno, že se systém uzavřel do nekonečného cyklu, kdy vyhrožovat násilím je jediné, co může alespoň hypoteticky vést ke zlepšení systému. Což by asi mohl být platný politický statement, kdyby si ho film uvědomoval. Jenže protože hranice nadsázky, parodie a výpovědi jsou (záměrně?) zcela zamlžené a neexistující (aby se filmu nedalo nic vytknout pod rizikem osočení z přílišně doslovného čtení?), nejde než pokrčit rameny. V důsledku film neříká nic o ničem, nicméně je svědectvím o paralyzovanosti a impotence "slušných Čechů", kteří své argumenty i řešení částečně vědomě směřují mimo realitu do světa nehmotné nadsázky, a pak se diví, že se jim nedaří navigovat v prostoru mimo svou hlavu. (05.04.2019)

Nadsázka na druhou. A velmi slušná provokativní tragikomedie. Možná se mi líbila i proto, že jsem odmítl nějak šťourat do samotné vymahatelnosti práva, do volby mezi menším a větším zlem, do morální myšlenky, do zoufalosti obyčejného smrtelníka, o kterých film mimo jiné pojednává. Právě ono morální poselství je nejasné a značně pokřivené. Ale vážně jsem nechtěl „filosofovat“ nad tím, zda vztahy dneška jsou opravdu tak děsivé a morálně pochybné. Tvůrci to tak vidí a já se jim nedivím. Radek Bajgar tudíž přináší po Teorii tygra další produkčně velmi dobře zvládnutý snímek, který je na české poměry znovu velice svěží a herecky nesmírně příjemný. Tehdy začal blbnout dosavadní podpantoflák Jirka Bartoška a ženy okolo to těžce rozdýchávaly. Teď tvůrci drbli do dosud přeslušné učitelky v důchodu, která se v chatové osadě u Berounky stará o umírající kamarádku. Chce dožít, chce mít klid a děsí ji plány investora Martina Hofmanna, který má pod palcem místní samosprávu. Demokratické principy dostávají jednu do brady, uťápnutá penzistka Iva Janžurová bere „spravedlnost“ do svých rukou. Přerod ženy, kterou trápí tak akorát zvýšený cukr a stařecký třes, a která se hůř vyrovnává s tím, že se vytrácí obyčejná lidská slušnost a ohleduplnost, je pochopitelně diskutabilní. Zrovna jako to, zda výsledek chce být vážným nebo absurdně pomrkávajícím do kamery. Párkrát se změní tón vyprávění a úplně to neladí, ale celkově převládá spokojenost. Fraška, která mi jednoduše sedla. Proto ty čtyři lehce nadhodnocené hvězdy. (13.09.2019)

Radek Bajgar je naprosto fenomenální svěží vítr v zahnilé žumpě našeho filmu. Nechápu, že tak výtečný scénárista a režisér přesedlal k celovečerní tvorbě až na prahu svoji šedesátky. Teroristka není tak pevná v kramflecích jako nedotknutelná Teorie tygra, hlavně kvůli úplně jinému žánrovému zaměření, které sahá od buranské letní komedie o chatařích, přes sociální drama po ulítlou černou krimi komedii jak vystřiženou od Tarantina. Vynikajíci dialogy, skvělé hlášky a kulervoucí scény. Finální twist ve vile naprostá komediální darda. Janžurovou sem nikdy nemusel, ale tady mi ani moc nevadila. Hofmann absolutní výkon, Liška skvělej, Plodková fajn, prostě obsazení i scénář jedna báseň. Bajgar je bůh, snad brzo natočí zase něco takhle silného, český film ho potřebuje. Hodně silné 4*.80%. (14.02.2021)

Martin Hofmann si toho arogantního neřáda neskutečně dává, nicméně ačkoliv příběh navenek snaží být vhledem do mysli nespokojeného občana jednoho zapadákova, postupem času se zvrhne do tak velké absurdity, že jsem až koulel očima a navíc mě to ani zas tak moc nebavilo. A ještě ke všemu nemám moc rád Janžurku...55% (05.05.2021)