Matrix Resurrections

Zábavné a překvapivě současné koronavirové pokračování. U čtvrtého Matrixu bude hodně záležet na tom jak moc vážně diváci brali původní trilogii protože sestra Wachowská si z ní dělá nepokrytě legraci a nepřestane (asi) až do konce. Trefování se do lidských oveček, které si chtějí užívat života a ať jim mocenské struktury dají pokoj, i do okolností vzniku samotného pokračování, i přiznání, že šlo jen a pouze o peníze. A o lásku, o lásku taky. Triky i akce jsou spíše průměrné a mlácení hromady lidí i docela nepřehledné. Všechny ty revoluční věci, kterými jednička vynikala jsou tu tak nějak obyčejné, samozřejmé, nebo si z nich dělají legraci. Druhá polovina snímku je dost překotná a chtělo by to dost věcí dovysvětlit. Chyběla mi výraznější pointa, ale tuhle sebereflexivní až cynickou tečku jsem si docela užil. (02.01.2022)

„JESTLI CHCEŠ ZNÁT PRAVDU NEO, BUDEŠ MĚ MUSET NÁSLEDOVAT…“   Neo v adventuře. Chodí, vyptává se (a často slyší… „čekal(a) jsem, že se na to zeptáš“…), občas se přimotá do nějaký akce. Apropó… je fakt znát, jakej pokrok po technický stránce filmovej svět od roku 1999 udělal. Ovšem tohle asi fandům Matrixu stačit nebude. Ti ostatní se brzo ztratěj v technickejch detailech vyprávění. Žádnej novej Bullet-time se prostě nedostaví. Jediný, co je hodně dobře, že film natočil(a) jedna ze ségrobráchů. Svoje příběhy si maj totiž lidi vyprávět sami. Byť jsou bezemoční a složitý. Takže vlastně zbytečný...     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád se potkávám s legendami. 2.) Furt vidím takovej divnej zelenej vzor. A nevím…  ///  Thx za titule „farmaister“ a „titulkomat“.                PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  ne (04.01.2022)

Sense8 Reloaded. Jak hodnotit film, který nedostál snad žádnému z očekávání, obsahuje spoustu chyb a přesto si ho pustím znovu raději než Matrix Revolutions? Zůstávám u trochu alibistických tří hvězd, protože první polovina je bez nadsázky skvělá. Spousta paralel, na hlavu postavených klišé, (zahořklých) komentářů na adresu popkultury i samotné továrny na sny - a mezi vším se proplétající Keanu Reeves s ještě zlomenějším pohledem než obvykle. Je to něco jiného, než kdokoli čekal a téměř ve všech ohledech to funguje. Bohužel s akčnější stránkou věci přichází rozpaky a s překvapivým a za mě i nechtěným cameem Merovingiana pak i čirá trapnost. Celá scéna na schodech je špatně a jediný způsob, jak ji překonat je Jonathan Groff, který z nějakého důvodu v tomhle filmu je a s každým narcistickým výstupem ho činí o třídu lepším. Respekt si Lana Wachowski zaslouží za onu prvotní vizi, za jasně čitelnou touhu po návratu něčeho/někoho, kdo se vrátit nemůže a za to, že se poctivě navrací k postavám i linkám všech filmů a nezůstává prvoplánově u toho prvního. Leckoho tím tak naštve, ale i když se jedná o charaktery, které jsem vidět nepotřeboval, uzavírá se tím něco, co v sobě očividně dodnes měla a má otevřené. Nostalgie je mnohem silnější než opravdové pocity, vzpomínka přehluší skutečnou tvář filmu. To všechno mám na Resurrections už teď hrozně rád, bohužel ruku v ruce jde i problematická vizuální stránka, sypký Morpheus s jednou podivnou scénou za druhou a podivně useknutý konec, který po dvou a půl hodinách najednou potřebuje spěchat. (24.03.2022)

The Matrix Exhumations. Drahá a žužu přebarvičkovaná homomultikulti travestišou, plná naprosto přitroublých transrealitních přesmyček, maligního šíření patologicky degenerativní kokotporátní pseudokultury, meganudného mletí pouťově filosofických a astrálních hoven a zoufalého vykrádání sebe sama. Matrix je jen jeden, ten první! Další už jsou jen rychlokvašným vykrmováním korporátního prasátka za každou cenu či hormonálně dysbalančním lkaním nad ztrátou čuráka. Uvidíme, co bude, až si naši sestrobratři nechají přišít kloaky. Nebo raději neuvidíme. (24.12.2021)