Akta Pentagon: Skrytá válka

Seňor Spielbergo nastavil opět brutální tempo a servíruje nám dva filmy ročně. Dříve jsem viděl jeho podstatně opulentnější Ready Player One, které mě absolutně pohltilo a zajímalo mě, jak se vlastně popral s tématem, zpracovaným podobně jako Spotlight nebo jeho starší Bridge of Spies. A jednasedmdesátiletý Steven asi chytil druhou mízu, při jejímž udržení bych se nebál ani toho proklamovaného pátého Indyho a ve své páté spolupráci s jako vždy vynikajícím Tomem Hanksem nám servíruje napínavé drama z doby těsně před WaterGate (povinně nakoukat Všechny prezidentovy muže), o které jsem toho doposud moc nevěděl a informačně mě to tedy zásadně obohatilo. A co více, zde mě bavila dokonce i Meryl Streep, která mi jinak absolutně vadí a všechny její filmy s ní víceméně nemám moc rád, ovšem tady se mi, možná díky určité zranitelnosti její postavy (která zpravidla nebývá na místě) celkem dost líbila a v kombinaci s dalšími kvalitními herci mi to sedlo na jedničku. Dvě hodiny jsou tak akorát, rozhodně jsem se nenudil, ale po dokoukání přecejen převládl pocit, že jsem již viděl podobně zásadní témata zpracovat o něco tíživěji a napínavěji, takže ten stupínek přecejenom ubrat musím. PS : Možná jen ten Mark Rylance tomu chybí.. (04.04.2018)

Steven Spielberg zůstane legendou. Daroval nám Indiana Jonese, Čelisti či Jurský park a natočil spoustu úžasných filmů. Poslední dobou se však Steven Spielberg stal průměrným rutinérem jenž sice pořád točil nadprůměr ale ty výjimečné pecky jako dřív to prostě nebyli. Je otázka jestli se teď v 71 letech dokáže ještě vrátit na staré sedlo avšak The Post (český překlad hoďme prostě a jednoduše za hlavu) rozhodně ukazuje, že ještě nepatří do starého železa. Film mapuje celkem důležitou událost Amerických dějin: Tedy dobu kdy se provalilo, že hned několik bývalých hlav Spojených států amerických i ta současná (Nixon) záměrně lhali o tom jak jsou na tom s Vietnamskou válkou. Žijeme však v silné zemi kdy jsou jakékoliv noviny cenzurovány. Spielberg tuto událost dle mého reflektuje lépe než když před 3 roky natočil průměrný Most špionů. Dává lepší důraz na postavy (kterých je tentokrát více než jenom 2) které nechává žít a o každé nám aspoň trošku vysvětlí co je zač a jaké jsou jeho plány. Jasně, v The Post nikdy nehrozí, že naše hrdiny někdo zabije jde ale o něco víc než o pouhý život. Jde o svobodu projevu která je v dnešní době ještě důležitější. Spielberg tuto 116 minutovou dlouhou jízdu projíždí působivými záběry kamery, hraje do toho vždy perfektní hudba Johna Williamse a především každý herec alespoň trochu dobře hraje. Tom Hanks je perfektní, Bob Odenkirk ukazuje, že neumí hrát jenom Saula a Meryl Streep... je jako vždy k zulíbání a člověk jí div nepřeje tu rekordní 4 sošku. Jediná škoda je ta, že to prostě další pravý zápis Spielberga není. Není to Jurský park, není to Schindlerův seznam, není to Minority Report, není to Chyť mě když to dokážeš... je to však slušná práce která si shlédnutí zaslouží. Mám ale takový pocit, že Štefan Spielbergů ještě neřekl poslední slovo. (02.03.2018)

Pokaždé je to velká událost. Právem. Aby také ne, Steven Spielberg se obklopuje velkými hereckými jmény a stálými spolupracovníky, kteří přesně vědí, co mají dělat. Je to skupina veleschopných veteránů a také armáda neselhávajících přihrávačů, kteří na slovo poslouchají zkušeného vypravěče. Ten potvrzuje, že spíš než současné látky mu vyhovují silné žánrové příběhy s nadčasovým přesahem, které se odehrávají v historických (nebo futuristických) kulisách. Všechno vypadá náramně, ladně se přebíhá mezi vážnou a zábavnou polohou, jenže tenhle kousek se zařadí mezi matná dramata (Lincoln, Válečný kůň), nad kterými jásali zejména skalní fanoušci režisérské legendy. Jde o téma, které nám absolutně není blízké (zachycení redakce deníku The Washington Post v době úniku přísně tajných materiálů, které kompromitovaly vládu, včetně jejího podílu na válce ve Vietnamu), ač se tvůrci samozřejmě opírají o univerzálnost tématu, je to precizní, ale bez emocí i bez hravosti Spielbergova já, a ve výsledku jednoduše trochu povadlý tah na akademiky. (16.02.2018)

Od začátku jsem tomuhle filmu nevěřil a považoval ho za zbytečnou povinnou oscarovku, výsledek je ale překvapivě o poznání lepší. Nejde ani tak o mravenčí detektivně-novinářskou práci, ani srdcervoucí osudy hlavních postav, ale o nečernobílá morální dilemata, která je skutečně potřeba řešit. Publikovat, či nepublikovat? Důvody k tomu i onomu činu jsou logické a věrohodné stejně jako osobní nejistoty, podané navíc bez přehnaného patosu. Kreativní Kaminskiho kamera a umírněná Williamsova hudba podtrhávají Spielbergův styl, který je přece jen rozmáchlejší než třeba ten McCarthyho ve Spotlightu, ale s tím se musí počítat a nakonec se vlastně ani o problém nejedná. Překvapivě tedy musím pochválit vrstevnatější příběh se zábavnějším podáním, než bych čekal. Určitě se nejedná o nic jiného, než jak to na první pohled vypadá; nedávné Všechny prachy světa ale ukázaly, že i jasně načrtnutá zápletka vedená zkušeným filmařem se může po cestě rozsypat. A to naštěstí není případ The Postu. (20.02.2018)

Spielberg se v těch politických tématech nějak našel. Možná až moc. Víc, než by musel. Když jsem si pustil Akta Pentagon, tak zkraje záběry z Vietnamu neměly chybu. Dokonce jsem si říkal, že bych si klidně dokázal představit nějakej film z Vietnamu, u kterého by mi vůbec nevadilo, že se třeba opakuje. Jenže po chvíli příběh směřuje tam, kam potřebuje a tak se rozjíždí příběh novinářů, který mě totálně umrtvil. Jak kdyby už v Americe chtěli zfilmovat každý hovno. (03.03.2018)