Režie:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Meryl Streep, Tom Hanks, Sarah Paulson, Bob Odenkirk, Tracy Letts, Bradley Whitford, Bruce Greenwood, Matthew Rhys, Alison Brie, Carrie Coon, Jesse Plemons (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Film líčí příběh novinářů deníků The Washington Post a The New York Times, kteří zveřejnili tajnou zprávu označovanou jako Pentagon Papers o angažovanosti americké vlády během války ve Vietnamu. Snaha o ututlání skutečností trvající čtyři prezidentská období donutila první americkou vydavatelku Kate Graham (Meryl Streep) a ambiciózního šéfredaktora Bena Bradleeho (Tom Hanks) z deníku The Washington Post vyhlásit vládě bezprecedentní válku o zveřejnění tajné vládní zprávy Pentagon Papers. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (25)
Recenze (435)
Spielbergovsky, technicky precizní od kamery, hudby, střihu až po kostýmy, ale podobně jako u Lincolna, nic pro diváky, které nezajímá, politická americká minulost. Pro všechny zúčastněné to samozřejmě muselo být ohromné, ale určitě se nejedná o tak zásadní věc, aby to dokázala strhnout. Pro milovníky historie se jedná o další výborný kousek, pro komerčního diváka, hezky vypadající nudu. ()
Pokaždé je to velká událost. Právem. Aby také ne, Steven Spielberg se obklopuje velkými hereckými jmény a stálými spolupracovníky, kteří přesně vědí, co mají dělat. Je to skupina veleschopných veteránů a také armáda neselhávajících přihrávačů, kteří na slovo poslouchají zkušeného vypravěče. Ten potvrzuje, že spíš než současné látky mu vyhovují silné žánrové příběhy s nadčasovým přesahem, které se odehrávají v historických (nebo futuristických) kulisách. Všechno vypadá náramně, ladně se přebíhá mezi vážnou a zábavnou polohou, jenže tenhle kousek se zařadí mezi matná dramata (Lincoln, Válečný kůň), nad kterými jásali zejména skalní fanoušci režisérské legendy. Jde o téma, které nám absolutně není blízké (zachycení redakce deníku The Washington Post v době úniku přísně tajných materiálů, které kompromitovaly vládu, včetně jejího podílu na válce ve Vietnamu), ač se tvůrci samozřejmě opírají o univerzálnost tématu, je to precizní, ale bez emocí i bez hravosti Spielbergova já, a ve výsledku jednoduše trochu povadlý tah na akademiky. ()
Okrem zastania sa novinárov, odhaľujúcich špinavé klamstvá politikov, má film aj druhú významnú rovinu. Či skôr krivinu. Spočívajúcu v nerovnakom prístupe k demokratickým a republikánskym prezidentom zo strany médií. Vecne to skvele vystihol v komentári užívateľ maq. Lenže ani to, že mediálne a hollywoodske celeberity sa radi nechajú obskakovať, čo ja viem napríklad Clintonovým sólom na saxofóne, tolerujúcom mu potom hocijaké prešľapy v zahraničnej politike (Clintonove bombardovanie Juhoslávie v roku 1999), no na republikánskych prezidentoch nenechajú suchú jedinú nitku. Dvojaký meter, rovnako odporný výkon politiky. Pretože oba tábory, demokrati i republikáni, sú rovnako zaťažené špinou, korupciou a podporou donorských korporácií. Len novinári sa pred verejnosťou tvária, že zvádzajú boj za hodnoty. Odhliadnuc od toho, otázka zverejňovať-nezverejňovať ostáva osobne jasne riešená: jasne, že zverejniť. Všetko a v úplnosti. Možno potom príde k naozajstnej zmene. Nemusí byť príjemná. Ale aspoň sa ľudstvo dozvie samo osebe, aký osud si zaslúži na základe zverejnenia dlhodobo utajovaných faktov. Film samotný má dve polovice - prvú, pomerne nudnú v znamení mondénnych večierkov magnátov, bankárov a politikov, príprav na články, snahy dobrať sa k nejakej správe a druhú - svižnú a napínavú, v znamení toho, ako to dopadne, plnú dilem, či to, čo považujeme za správne jednanie, ním aj ozaj je. ()
Idilistická a klasicky happy-endová Spielbergovina, která přesvědčí spíše lidi, kteří se tématicky motají kolem novinařiny. Sám jsem nikdy úplně neporozuměl tomu novinářskému hladu vydat cokoliv, co smrdí tajemstvím, i když by to mohlo poškodit samotný stát a je uvrhnout do vězení. Psaní pravdy? Relativní. Služba lidu? V dnešní době docela výsměch. O to větší zklamání poté je, že vlastně ony celé ty Pentagonské listy nejsou ve filmu nějak odhaleny a víceméně o nich víme jen to, že existovaly. Tak či onak, byl jsem mírně překvapen scénářem a režií, protože politické/žurnalistické drama by mě na první pohled téměř jistě uspalo, ale to tomuto filmu zdárně nepodařilo a udrželo to mou pozornost svou solidní strukturou a flowem až do konce. I přes to málo, co se tam děje, tak se to děje nepřetržitě a Hanksův šéfredaktor je dosti energický a zábavný zvedač telefonů, který přímo ztělesňuje onen novinářský drajv. S dovolením úplně nerozumím nominaci Meryl Streep na sošku, protože, při vší úctě, její postava je holt mdle napsaná, důležitosti skoro pozbývající a její závěrečné rozhodnutí, který se musí oplzle otřít o feminismus, v kontextu předchozího děje je prapodivný. Vůbec celý závěr jsou kilogramy nefalšovaného amerického patosu se snahou i o nějaký ten vtípek, který holt kříví ústa, ale u Stevena jsem si už zvykl. Žádná bída, v rámci možností záživný, ale nikterak dechberoucí snímek s nádechem zajímavé aktuální tématiky. Lepší 3* ()
(13%) Tak tohle se opravdu nepovedlo. Ne, Ne a ještě jednou NE! Obdobná nuda jako při Lincolnovi, který mě taktéž vůbec nebavil, ale přesto byl minimálně o třídu lepší. Zde mě nebavilo snad vůbec nic. Nějaké to zvýšené tempo snímku jsem pocítil někdy v poslední půlhodince. Téma mě absolutně nezajímalo, jenže což o to, bylo to tak nudné a nezáživné, že jsem málem usnul. Třeba když hodně odbočím, tak takový MOST ŠPIONŮ, to byl kvalitní film. Téma mě rovněž nechalo zcela chladným, ale bylo to podané zábavně a udrželo si to mou pozornost. Mám rád dialogové filmy, ale toto šlo naprosto nejen mimo mě, ale i mimo mísu. Ani nevím, proč jsem tu 1* dal. Nejspíš za jména Hanks, Spileberg, Williams atd. Mimochodem Meryl Streep mi zde vůbec neseděla. Ze začátku se chovala jak nějaká pipka. V takovém muzikálu Mamma Mia (má srdcovka) se hodí mnohem víc. No, dál to už shazovat nebudu. Musel jsem si po skončení dát panáka. Málem mě to nudou odrovnalo. Konec hlášení. ()
Reklama