Quills - Perem markýze de Sade

Pero v inkoustu smočené má svůj nezaměnitelný půvab, stejně jako má tento snímek vášnivou smyslnost, nespoutaný chtíč, touhu po rozkoši, neobvyklou upřímnost, něžný křehký cit, nevídanou svobodu, přímočarou zvrácenost a v neposlední řadě krev. V každém ohledu jde o mimořádný kus, ať už se jedná o herecké kreace nádherné Kate Winslet či brilantního Rushe, Phoenixe a Cainea.. nebo o skvěle napsané dialogy, sršící tu vtipem, tu ironií, sarkasmus nevyjímaje, až po úchvatnou kameru, krásnou hudbu a výpravu. A mimo to.. pokrytectví by rovněž mělo být smrtelným hříchem.. (20.07.2018)

Zajímavé, provokativní, neuvěřitelné, oplzlé, nepředvídatelné a plné emocí - to je takový můj portrét, který jsem si o tomto rozporuplném a značně "kontroverzním" snímku představil. Musím uznat, že jde o jeden z nejneobvyklejších filmů, které jsem zatím viděl. Vévodí mu dokonalé herecké výkony Geoffreyho Rushe, Kate Winslet, Michaela Caina a Joaquina Phoenixe a také skvěle navoděné prostředí blázince. Nebýt své velké otevřenosti a přehnanosti, která mi místy bila do očí, tak bych dal 5*, ale dávám dost solidní 4* a musím říct, že mi bude tento snímek dost dlouho ležet na mysli. (17.11.2009)

Obrazovo a herecky brilantné. Ale obsahovo rozporuplné. Cynizmus a provokácia sa bijú s dramatickou romantikou a dôveryhodnosťou vzťahov. Zmiešané pocity z neuvážene premiešaného koktejlu. Tvorcovia si zrejme mysleli, že táto obsahová rozporuplnosť zaistí filmu nevyhnutnú kontroverziu. To možno zaistila. Ale k jeho kvalitám neprispela. (18.04.2003)

Nádherný príklad ako poslednými minútami zabiť dobrý film. Máloktorý snímok sa môže pochváliť tak skvele zahranými postavami na všetkých postoch, nádhernou vizualitou potemnelého blázinca a tak pokazeným koncom. Quills, i keď sa to podľa názvu nezdá je skôr snímkom zaoberajúcim sa slobodou myslenia a prejavu, ako zobrazovaním markízových úletov. Nemôžem však prekusnúť niekoľko posledných scén, ktoré mi absolútne skazili dojem (dejovo, nie že by boli nechutné) z predchádzajúcich jedenapolhodinových filmovohereckých orgií. 7/10 (08.08.2005)

Skvělé, úžasně zábavné, žádné zbytečné psychologizování. Podle psychoanalytiků máme v životě jen dvě možnosti: stát se "homo perversio" (ve filmu též citováno) a "homo hystericus". Ten první "homo" se oddává ("nezřízeně") svým tužbám ("perverzím"), přitom však strádá nepokojem, ostrakizací, někdy i psychosomatickým tlakem. Ten druhý se jich (často ostentativně) vzdává a žije běžným všedním životem, plní si své povinnosti a dbá na svá práva, přičemž se jeho tužby propadají do hysterických fantasmat, která mohou v určitých situacích explodovat do nějakého druhu psychotického náslilí. Většina lidí se vklíňuje někam do mezer a pak zjišťuje, že ani kompromisy nikam nevedou (k Lacanově jouissance). Pozn: 1. Za homo perversio se označuje i Slavoj Žižek, nejspíš z obav, aby ho nikdo nepokládal za homo hysterika. 2. Kdyby nebylo markýze de Sade, musel by jím být někdo z nás! 3. (B)lázeňské divadlo a kapela, dialog Markýzy a Collarda, stejně tak jako Markýze a Coulmiera - vskutku akční film. 3. Sadova (nikoli sadistická) perveze = tajné společenství ve dvou. 4. Jdu na zahradu, "aby se mi rytí také vyplatilo"... Ještě něco jako shrnutí (Jean Boudrillard: O svádění, str. 151): "Perverzní osoba se ve svádění mýlí, neboť se ho snaží kodifikovat, zavádět pravidla, uzavírat pakty, a tím ničí jeho základní pravidlo, pravidlo tajnosti, které nesmí být nikdy vysloveno." (06.06.2017)