První člověk

Kdyý si čtu komentáře svých kolegů i mých oblíbených, musím přiznat, že proti jejich argumentaci moc nemám co napsat, jen že jsem pocit, že mnoho filmovýho pásky bylo vyplýtváno na zbytečný scény a ještě zbytečnější dialogy. Ovšem z hlediska filmařiny není moc co to vyčíst, má to atmosféru, dobovka taky luxusní a Imax umí zapracovat na zažitku velm silně, hlavně v poslední části. Přesto víc jak tři nedám, protože 141 minut je tady absolutní zbytečnost a ještě k Raynovi. Ten kluk už zahrál lépe, tady se mě to jeho obličejové výrazivo příliš pestré nezdálo. (23.10.2018)

Je to můj problém, ale prostě jsem se nudil. Bylo to na mne příliš technické a vesmírné záběry mi přišly nekonečné. Vždy když jsem dlouhé minuty čuměl na roztřesené kontrolky, tak jsem fakt chcípal. Rodinná linka mi nevadila, ale ta jeho žena mi přišla divná. Hodila by se mi třeba do Osvícení. Nejvíc se mi líbila hudba. Prostě mi více sedí styl do detailu vymazlené Gravitace, mysteriózního Interstellaru, nebo divácky přístupnějšího Apolla 13, než tento "špinavý," zádumčivý přístup. (15.10.2018)

Chazelle překvapil. Osobité, chladné, zrnité, výtečné. Ultravěrohodná rekonstrukce jedné z klíčových událostí (nejen) šedesátek, kde kromě samotné cesty na Měsíc nechybí ani brilantní vyobrazení soudobé společnosti, potažmo rodinných hodnot. Bez patosu, bez heroismu s depresivními pazvuky a skřípěním interiéru vesmírných raket. (21.10.2018)

Damien Chazelle je jeden z nejzajímavějších mladých filmařů současnosti a sám nevím, jestli je lepší jeho Whiplash nebo La La Land. Každopádně díky těmhle dvěma filmům ukázal, že nehodlá být zaseklý u jednoho jediného žánru, takže jsem se na biografii Neila Armstronga a příběh o dobývání Měsíce dost těšil. A částečně jsem dostal přesně to, co jsem čekal a chtěl. Technicky dokonalý film, kterému sluší velké plátno v IMAXu, má skvělou kameru i zvuky a hudbu, díky které není problém bát se při startu Apolla 11 podobně jako u regulérního hororu. Kouká se na to skvěle. Chazelle se ale pokouší vyprávět možná až příliš mnoho věcí, které se okolo celé události odehrály, a těch příběhů pilotů, inženýrů a rodin je tu zkrátka moc. Tak moc, že spousta z nich vyšumí do ztracena a dějově nikam zásadně nevede, nebo nemá takový emocionální dopad, jak by asi tvůrci chtěli. Celkově jde ale pořád o film, který je nutné vidět a pokud možno v co nejlepším a největším kině. V něm se První člověk může srovnávat s Gravitací nebo Intestellarem. Minimálně po té technické stránce. (04.10.2018)

Geniální Whiplash zůstává nepřekonán, ale jinak Chazelle opět potvrdil, že patří k současné režijní elitě. Jeho mix Interstellaru a Správné posádky je řemeslně špičkový a má hned několik brilantních scén. O to víc proto zamrzí přetažená stopáž, za kterou viním přehlcenou rodinnou linku. Jasně, Armstrongova žena je pro film málem stejně klíčová jako titulní hrdina. Chazelle ale figurky brilantně rozestaví už na začátku a vůbec nebylo potřeba, aby tak dlouho omílal věci, které se daly vyčíst z několika pohledů. Ve výsledku tak fasujeme další skvělý výlet do vesmíru. Jen jsem si u něj až moc často říkal, že už by se zase mělo letět do vesmíru... (03.10.2018)