Vycházející slunce

Z kraje osmdesátek a na začátku devadesátek měli Američani z Japonského ekonomického vzestupu regulérní strach. V tuto dobu to totiž vypadalo, že se Země vycházejícího slunce stane technologickou supervelmocí s dominantním kulturním vlivem. Tato vize se přelila do několika filmů, pár knížek, reálií kyberpunku a příruček marketingu. Děj knihy Michaela Crichtona působí jako z blízké budoucnosti, v níž se tato realita opravdu zhmotnila. Philip Kaufman proto vtiskl filmu ambivalentní atmosféru dystopie i přitažlivosti, jíž se mohl pochlubit i Blade Runner. To je ovšem skoro to jediné, co je na něm zajímavé. Pátrání mě nezaujalo a postavy mi k srdci nepřirostly - kromě tajemného Johna Connora. Tahle adaptace měla být údernější. (21.01.2024)

Mám rád devadesátkové kriminálky a tato mi docela dlouho unikala. Bohužel však po letech zjišťuji, že jsem o nic nepřicházel. Nijak výrazný ani zábavný film, který se atmosférou motá kolem japonských tradic a zvyků, ve kterých schovává nezajímavou kriminální zápletku. Nezachraňuje ani Connery a v té době ještě hvězdný Snipes. (30.11.2017)

Lehce rozvleklé krimi drama s politickým pozadím, povrchní náhled do japonské byznys komunity a jejich praktik. Film není žádný zázrak, nicméně dobře odvedené řemeslo, kterému dominuje solidní herecké obsazení, charismatický Sean Connery zvláště. Nálepku "mysterózní" nechápu (opět), to tady někdo k těm filmům přiděluje namátkou? 61% (13.08.2010)

Tady nehrát ti herci, co tu hráli, a nerežírovat to Kaufman, byla by to nuda na n-tou, jako kdyby točili Grishamovku. Takhle to má aspoň nějakou šťávu, i když ukecanou, na akci dojde až ke konci. Japonci mi z toho vypadli jako pokrytečtí hajzlíci, co říkají něco jiného, než myslí, a děsně se diví, když někdo bere vážně, co říkají, a nepřemýšlí, že to mohli myslet jinak. Jestli je to tak, ani se nedivím tomu množství rituálních sebevražd v té kultuře, protože se tam žije v permanentním klamu, a když se někdo dozví skutečnou pravdu, musí to být jak výbuch papiňáku. (12.07.2010)

Knihy Michaela Crichtona mám rád, ale Vychádzajúce slnko patrí k tým priemernejším. A Kaufmanov film tú priemernosť iba podčiarkol. Celé to evokuje Sherlocka Holmesa a dr. Watsona, je to zamotané, zaľudnené, inštruktážne a dlhé. Rád súhlasím so Snorlax, že po čase mi už bolo jedno kto a prečo vraždil a prial som si aby to skončilo, pretože tento film stačí vidieť raz a to som už absolvoval. (10.01.2021)