Nemilovaní

Nemilovaní jsou pro mě tím nejryzejším příkladem současného artového filmu - forma mistrná, scénář slabý a nepropracovaný. Snad jsem doposud neviděl žádný film, o kterém by se to dalo říct tak čistě a jednoznačně. A překvapuje mě, že za tím stojí zrovna Zvjagincev, kterého jsem tam sice ve spoustě záběrů viděl, ale když si srovnám propracovanost scénáře tohohle a Levitahanu, tak je Leviathan nesrovnatelně lepší. A Návrat vlastně taky, i když tam ten scénář byl ke konci taky slabší. Tady ale nic není propracované, vše se děje protože prostě krize v manželství a kluk je z toho totálně v háji, ale zoufale tomu chybí hlubší propracování, psychologie postav (u otce obzvlášť, a sakra hodně) a větší pozadí za tím vším. Takhle jsem tomu příběhu nic moc nevěřil a ani na moment mě nedojal nebo ve mě nezanechal cokoli silnějšího. Nemá na to a snaží se místo toho opíjet dokonalou formou a jak už to u nemalého počtu současných "náročných" diváků bývá, bohatě mu to stačí. Ty mé tři slabé hvězdy jsou vlastně opravdu jen za tu formu, protože ta je opravdu nesmírně profesionální a nejen úvodních 15 minut, kde se vše dokonale a důmyslně pomalu odhaluje, je naprosto geniálně nasnímaných, od postupného odhalování lokalit a postav po postupné přecházení ze statických záběrů jak od Benninga do víc filmového stylu s dialogy a postavami... Radost na to pohledět, opravdu, před tou formou opravdu klobouk dolů, ta Zvjagincevovi opravdu jde. Ona mu šla i ve všem ostatním, co jsem od něj zatím viděl, ale tam měl skvěle nebo dostatečně propracovaný i obsah, zatímco tady mu moc nefunguje. A je to obrovský škoda, protože to mohl být majstrštyk. Slabé 3* (22.01.2023)

Příjde mi, že se až rouhám, když nebudu tvrdit jak to bylo skvělé. Ten film je dobrý, ale že by byl až jako že nejlepší? V tom případě mě mrzí, jakou máte smůlu na filmy. Pravdou je, že kamera je skvělá, atmosféru kontrastu mezi komunistickým urbexem a dekadentním luxusem vytváří skvěle. Hudba s tím jde ruku v ruce, což je rozhodně dobré. Proč si nemyslím, že ten film je tak skvělý jak komentáře tvrdí je scénář. Téma je depresivní fajn, postavy na hraně opovržení fajn, ale polovina filmu je instruktážní video dobrovolnického záchranného systému pohřešovaných dětí, ta pasáž vás odstřihne od propagonistů, jejich pocitů a vy se necháte unášet scenériemi. Super, ale na to máme national geographic. Konec je příjemný, znovu si ale raději pustím 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Leviatan nebo Durak. (16.12.2017)

Povedal by som, že Zvjagincev urobil dobre, že svoj príbeh pojal ako čistokrvnú rodinnú/vzťahovú drámu, ktorá by sa mohla odohrať kdekoľvek a kedykoľvek na svete. Pri konci už zasadzuje do hry aj kritiku súčasného Ruska a možno je škoda, že sa chce takýmto spôsobom zapáčiť na európskych festivaloch, pretože dráma je to dosť nosná sama o sebe. Zvjagincev si dáva načas a so zásadným zvratom prichádza takmer až v polovici snímky a distribútor nám ho zase ako psychopat vykecá v obsahu. Vážne tomu nerozumiem a neviem, prečo tu na tejto bázi nefunguje niečo ako cenzúra sprievodného textu. Herci sú dokonalí, možno aj preto, že ich nepoznáme a nedokážeme si ich tak spojiť s fotkami z bulváru alebo iných rolí. (03.11.2017)

Dovolím si zdánlivě nemístné srovnání a prohlásím, že Nemilovaní jsou evropskou festivalovou verzí Villeneuvovo Zmizení. A právě značná odlišnost mezi oběma snímky podle mě ukazuje (nejen) současný zcela rozdílný přístup k tématům a jejich zpracování. Zatímco Zmizení je příběh vyprávěný řekněme klasickým hollywoodským způsobem, tedy s důrazem na jednotlivé hlavní postavy, vykreslení jejich pocitů, emocí a poznání jejich vnitřních démonů, Zvjagincev jede podle současného evropského festivalového trendu (normální život normálních lidí naruší násilná událost - kolikrát jsme to za poslední roky u výrazných festivalových snímků viděli) a za pomoci základního rozestavení dané situace zkoumá a pozoruje jednotlivé účastníky, aby tak zobrazil problémy celkové společnosti a odhalil tak démony spíše všeobecné. Oba přístupy mají něco do sebe, já asi navždy zůstanu spíše přívržencem klasického filmového vyprávění, ale to nic neubírá na tom, že jsou Nemilovaní výborným filmem, který každou minutou utahuje a utahuje a může se stát, že se katarze dočkáte až třeba druhý den po filmu. 8/10 (14.03.2018)

Najnovší počin ruského režisérskeho maestra Nelyubov bude zároveň jeden z jeho najlepších. Prešpikovaný odkazmi, alegóriami, symbolizmom a, prirodzene, kritikou etabluje portrét džungle zvanej Rusko a rôznych aspektov života v nej. Je to drsná cesta drsným prostredím, kde život nemá veľkú hodnotu, z pohľadu nielen dvojice manželov (ktorí sú obaja pravdepodobne chorí na hlavu, rozumej dnešný bežný človek), kde každý záber/situácia má svoje miesto a opodstatnenie, aj keď som bol spočiatku skeptický, najmä prvých 50 minút. Z technickej stránky ťažko niečo vytknúť, AZ má všetko pod palcom bez akejkoľvek chybičky, znovu sa spolčil so svojim dvorným kameramanom Kričmanom, s ktorým neprestajne vytvárajú slová pomocou obrazu, vizuálne podmanivého, doplneného o takmer neexistujúci, pár skladbový, nevýrazný, opakujúci sa, nerezonujúci soundtrack, čo nie je v jeho filmoch úplnou raritkou, skôr bežnou praxou. No nič, som zvedavý, čo bude nasledovať ďalej, snáď sa to dozvieme už čoskoro. --- (11.6.2018) (12.5.2019) (26.5.2019) (4.5.2021) (3.6.2023) (26.05.2019)