Zastavte temnotu

Drsná a silně nedivácká výprava do srdce Aljašky, ze který vás bude mrazit i v těch nejrozpálenějších letních dnech (i když u místních jelimánů, kteří jsou už bezvýchodně pohlceni Marvelem, to asi nehrozí). Hold the Dark je teprve třetí dílo od Netflixu s plně funkční dramaturgií a scénářem, přičemž je na filmech od tohohle giganta hodně vidět, že k jejich natočení je třeba primárně talent a vize! Saulnierova prezentace násilí a temntoty je přesně to, co chybí jak na plátnech kin, tak i na televizních obrazovkách. PS: Srovnávat Hold the Dark s Wind River jenom proto, že se oboje odehrává na sněhu, je stejná pičovina jako srovnávat Lawrence of Arabia s The Mummy jenom proto, že se oboje odehrává na písku! Krom prostředí to nic společnýho nemá a vy se v touze srovnávat nesrovnatelný připravujete o zážitek. Naučte se přistupovat ke každýmu filmu zvlášť. "When I encountered the wolves, they were in the act of devouring one of their own. A pup. It is not uncommon at all. When resources are scarce or there are unnatural stresses, some of the young may be killed to preserve the group." (30.09.2018)

POINTA?! Nuda na zimě. Absolutně odtažité, totálně to sere na diváka. Něco tak chladného jsem opravdu dlouho neviděl, skutečně, při té nekonečné délce jsem měl pocit, že zamrznul čas. Film, kterej postrádá duši, nadstavbu a je až příliš uhlazený. Nemluvim jenom o našperkovaném obrazu, bez emocionálních dialogů, kdy postavy akorát šeptaj, nejvíce zbytečné hlavní postavě, jejiž využití je naprosto nulové - ale i co se týče gore, které místní uživatelé vypisují, krom prořízlého hrdla a ustřelené půlky obličeje si tady fakt nic nevybavuju. Neutichající kalamita zbytečných scén. Nebaví mě koukat pět vteřin na to, jak se hlavní postavě boří nohy do sněhu a jak čumí neustále do blba. Asi deseti minutová přestřelka je průměrná, kde nejsou ani znát samotné průstřely a není zde absolutně nic atraktivního. Prostě ten stejnej případ, jako u opěvovaného Revenanta. Nuda na sněhu, bez pointy. Saulnier asi myslí na nějaké sošky, ale není schopnej vtisknout ani tu nejprimitivnější věc do filmu - ZÁBAVU. Jedinej, kdo mě zaujal a kvůli komu dávám hvězdici, je James Badge Dale a jeho charisma. Rozhodně nevim jinak co si mám vzít z filmu, kde blondýnka jako nahá, má na palici divnou masku a pak se nechá škrtit rukou Jeffreyho Wrighta. Asi jsem nepochopil tu velkou myšlenku, metaforu a farmaceutickej podtext za tim! (01.10.2018)

Hvězdička za kameru a druhá hvězdička za hudbu a prostředí. Zbytek nestojí za nic, celé je to mindfuck, který má úplně blbé zakončení, nedává to smysl, teda možná jo, ale film mi nedal důvod se jím zabývat, protože jsem se u toho nudil jak sviňa a celkově je hrozně a zbytečně utahaný. Navíc tady je tolik vaty, že to ani není možné. A už vůbec mi není jasné, co chtěl Saulnier natočit - něco ve stylu Lynche? No, jenže tohle do něj má hodně daleko. Tohle je jenom nudný blábol, bez jakéhokoli napětí a atmosféry. Co taky čekat od Netflixu, co jsem zatím viděl, nic zajímavého neudělali. Ale hlavně že je Netflix teďka IN, že jo. 2* (29.04.2019)

"Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky" (J. Stránský). Film o temnotě, kterou nezadrží železné dveře, sodíkové výboje a křemíkové obrazovky, o nesvatých rodinných poutech, která tak omamně škrtí, o šelmě v člověku a lidskosti v šelmách. Příběh, jaký můžeme číst nejrůznějšími způsoby, podmínkou je jen gramotnost. Vysoce funkčně negramotná Faidra k tomu má dvě poznámky. 1/ K Riley Keough se dá říci jen tolik, že Král je (možná) mrtev, ať žije Princezna, 2/ kdybych byla tím, koho jako prvního napadla myšlenka srovnávat to s Větrnou řekou a já se tomu napadení neubránila třebas i nepřiměřeně, skočila bych pod sněžný skútr. Kdybych byla tím, kdo to srovnání bezmyšlenkovitě opakuje, poprosila bych řidiče skútru, aby ještě pro jistotu couvl... (10.12.2020)

Stát se minulostí, je vždycky lepší, než ztratit budoucnost. Jako tenká nit se táhne myšlenka o vzletných rodičovských slovech, které se časem stávají jen lží ve větru.. Ač mlhavá pointa nezůstane pozorným skryta (vztah „vlčího“ vojáka a jeho šílené ženy), může to někomu přijít jako soubor více, či méně sugestivních scén, ze kterého nakonec nevzejde funkční celek. Já si to nemyslím. Saulnier chtěl natočit žánrový hybrid, jenž zavede diváka na zvláštní místo, ze kterého se sice nemusí vrátit se všemi odpověďmi, ale zůstane v něm zážitek, že tam byl a byl něčeho svědkem. Tohle se nebude líbit.. (04.10.2018)