Parazit

Vychcaná rodinka ťamanských socek uvaří hloupé selce sekyrovou polívku, z níž si bába užene dokonale zaháknutou tasemnici. Ovšem dokud se nezjistí, že už má pěkně dlouho škrkavky, a milí helminti se v boji o střevo vzájemně nepožerou. Kulantní rýžový Eintopf chytrého, zábavného a zcela záživného dramatu, vtipné sociální kokotmédie a masové kontumace opiček, kde se kupodivu ani jeden Jihokorejec ani na chvíli nechová jako totální čurák, tudíž se jedná snad o historicky první korejský film zcela bez všech těch totálně jeblých „kulturních rozdílů“, bránících hladkému položení se do děje. Tedy až na tu obskurní žlutou předehru. Sáhnout takhle roztoužený romantický Indoevropan nějaké našinkyni na tlačítko od výtahu nebo na rybu, ťuká si figurantka zděšeně na čelo s otázkou, jestli ji chce fuckt píchat nebo se jí jen v intimních partiích snaží panicky vyžehlit kimono. (04.09.2019)

No konečne som sa dočkal niečoho lepšieho aj z môjho najmenej obľúbeného filmového svetadielu. Film Parazit krásne vykresľuje niektoré aktuálne spoločenské pomery, hlavne majetkovej povahy, pričom sa nezabudlo ani na rozbor a vývin charakteru jednotlivých osôb. A pre mňa je určite veľkým plus aj to, že som nemal môj obvyklý problém s rozpoznávaním tvárí, keďže tu vystupovalo relatívne málo ľudí a navyše v každej vekovej skupine boli iba tak 1-2 postavy, takže to bolo pekne rozdelené. Najviac ma bavila prvá polovica, keď našli v suteréne tých ľudí, dej akoby trochu upadol, ale záver v tomto smere zase mnohé vylepšil, ten bol vynikajúci. Slušný nadpriemer. 80/100 (06.09.2019)

Bohužel se s proudem nesvezu. Naprosto uznávám, že film je skvěle natočený. Kamera byla pro mě to nejlepší ne celém filmu. Ale ten zbytek... špatné nalazení? Protože mi to nepřišlo vtipné. Nemám ráda, když se lidi takhle podvádějí a tady to na můj vkus došlo až do záhodných výšin. Do toho ten konec, který se od určité chvíle dal čekat. Nemyslím si, že by to bylo něco novátorského. Nemyslím si, že si to zaslouží takovou pozornost, ale film zřejmě přišel ve správnou chvíli na správné místo. Hlavně mi také přišlo, že byl až příliš dlouhý. Nepřišlo mi to na 132 minut, ale tak na tři dny. Asi potřebuju navázat nějaký vztah s postavami, potřebuju, aby mi byl aspoň někdo sympatický, tady se nestalo. Ani jsem s nimi nedokázala soucítit, nic. Chladno. Možná to tak mělo být, v tom případě je to pro mě naprosto nevyhovující snímek. Skvělá kamera, kvalitní obsazení, ale totálně zpruzelá Zíza. (30.11.2019)

„Tati, to není padělání ani zločin. Na tuhle univerzitu půjdu příští rok.“ - „Takže máš plán!“ - „Jenom jsem si vytiskl doklad o něco dřív…“ A přijímající paní domu (která to má ráda ve směru hodinových ručiček) příliš důvtipu nepobrala…Jako úplný laik přes asijské filmy nemůžu posoudit, jak moc je tento v jihokorejské produkci zjevením či jen mainstreamem, avšak mně přišel neotřelý, originální a zábavný. Už vtipný úvod s „wifinou“ naznačil, že tato rodinka sice bude mít hluboko do kapsy, ale za to bude pěkně vychca…ehm, přičinlivá (zvlášť „metaforický“ Ki-woo a padělátorka Ki-jung). Zpočátku je film cynickou, škodolibou komedií, ale postupně dost přitvrzuje. A když pominu renonc s bosými/obutými utíkajícími, cca 100 minut vše funguje bezvadně (a např. scéna s kouřící dcerou na záchodě je dokonalá). Jenže počínaje dementním nutkáním s kamenem (a oslavou) filmu po scenáristické stránce takřka dojde dech (hlavně vyústění osudů Kevina a Jessicy se nepovedlo). Což je velká škoda, tajně jsem doufal v plný počet, takhle dávám „pouze“ solidní 4*. (26.01.2020)

Nepředvídatelná thrillerová hříčka o kolizi sociálních vrstev, formálně i psychologicky suverenní jako od Kubricka. Bong Joon Ho je mistr filmové režie - od chirurgicky přesné charakterizace postav pro účely příběhu, přes jeho zasazení do zajímavého prostředí (které se téměř stává jeho další postavou), až po nepředvídatelné žonglování s žánrovými principy a zvraty, či metaforické vsuvky, které celou tu suverénně vedenou fikanost propojují podnětnými otazníky. Je to snad jediný tvůrčí sourozenec Davida Finchera, navíc kulturně exotičtější, přesahující standardy univerzální americké žánrovosti. K čemuž je ale samozřejmě potřeba taky diváckou ochotu akceptovat výrazně odlišnou logiku vyůstění konfliktů, kde jsem se - stejně jako třeba u vyústění Oldboye - zasekl. Uzavření příběhu Parazita mi přišlo nepravděpodobné, nedostatečně odůvodněné, prvoplánově vyhrocené čistě pro dodání rádoby hloubky a nějaké myšlenkové uzavřenosti. (24.12.2019)