Trojitá hrozba

Nejlépe obsazený akční film všech dob sice nakonec nedopadl jako nejlepší akční film všech dob, přesto za mě plná palba, upřímné nadšení a kurevský pokřik, jóóóó, takhle to mám sakra rád!!! S kritizováním zápletky mohou jít všichni tak akorát do řiti, že je tuctová, nenápaditá, a podobný bláboly jsou mimo, tady jde přece v první řadě o akci a zápletka v takovýchto filmech slouží jen jako „hejbátko“ od jedné lokace do druhé, kde se odehrávají souboje na všechny možné způsoby a že tam nefunguje dramatično, napětí, emoce, to fakt nelze vážně řešit. A navíc jen tak na okraj, zde přítomná zápletka mi zas až tak hloupá nepřišla, prostě v tomto ohledu se jedná o zábavné béčko, držící si až neuvěřitelně vražedně tempo, a minimálně jen za to by si tato podívaná zasloužila jasný palec nahoru. Ale teď už k tomu nejhlavnějšímu a nejzásadnějšímu, k akci. K filmařskému umění Jesse V. Johnsona můžou mít výtky kompletně všichni, ovšem co se mu nedá upřít, z herců, ovládajících bojová umění umí dostat maximum, což několikrát dokázal již v předešlé tvorbě a především, veškeré ty souboje jsou zpracovány přesně tak, jak vyžaduji, tedy hlavně přehledně, zároveň ale i dynamicky, nápaditě, efektně a krvavě. A sledovat zde souboje veškerých zde přítomných martial-arts hvězd bylo prostě dokonalým zážitkem, který mě strhl, nadchl a i neuvěřitelně nabil energií, prostě jsem unešen, nálož jako kráva, bomba. Ke konkrétním jménům. Pro mě je zde hlavní hvězdou Scott Adkins, za mě tu ostatní fakt převyšuje, to je totální řezník, a já toho chlapa fakt zbožňuju! V patách mu zde pak řádí Iko Uwais, z asijských hvězd jasná jednička, klobouk dolu. Za očekáváním pak krapet pokulhává Tony Jaa, od kterého jsem tu očekával absolutně nejvýraznější kousky, ale krom toho, že tu dostával prakticky neustále jen pořádný nakládačky, tak oproti výše dvěma zmiňovaným zvířatům toho ani příliš nepředvedl, což mě krapet zklamalo. Tiger Chen Hu tu je z oné asijské trojky pak jednoznačně nejslabším článkem, a to i co se bojového umění týče, přišel mi nedůrazný, pomalý, a prostě fakt za ostatními očividně zaostával. A za zmínku stojí ještě Michael Jai White, který je na svůj věk ještě zatraceně hbitý, ale i on tu mohl předvést mnohem víc a konec jeho postavy byl krapet urážející. Zkrátka, mě upřímně docela dost mrzí a určitě mě i zklamalo zdejší tak nízké hodnocení, a to i od uživatelů, od kterých bych to vážně nečekal, Triple Threat je totiž bez pochyby opravdu totální martial-arts pecka, ze které jsem zatraceně nadšený a i když i já musím přiznat, že to mohlo být ještě i možná lepší a film trpí jistými malinkatými nedostatky, tak i přesto tento výsledek nakonec považuji za jeden z akčních vrcholů vůbec. (21.07.2019)

Akční fanda béček by si s takovýma jménama ve fight bijáku měl smlsnout jako prase! No, zase to není na tak známý ksichty taková hitparáda, jak by se mohlo očekávat. A tam je v mých očích právě kámen úrazu. Já bych radši viděl daleko víc bitkaření Adkinse a Jai Whita, než duo malejch mrštnejch žluťásků. Můj poslední "velikej" oblíbenec z východu byl Jet Li, těmhle nemůžu přijít moc na chuť, stejně jako celýmu filmovýmu světu asiatů... Jinak v rámci žánru Trojitá hrozba svojí povinnost určitě plní. 55% (02.04.2020)

Hrozba triplem je na to, že sdružuje kompletní výkvět všech současných béčkových až zetkových ťamaských létajících gumáků, evropských homosexuálních baleťáků a amerických neohrabaných otyloňů, překvapivě dobře natočeným, vcelku hlavopatoidním, konzistentním a poměrně zábavným Kombatím jezerem s umírněnou taneční choreografií a bez závažnějšího dělání kokota z Ňútna, po kterém vám rozhodně odnikud nic příliš kapat nebude. Tenhle Exťamandebls zjevně cvakla vláda lidu ČLR, ta hromada chüjanů je vidět a jedná se o asi nejdražší a bezesporu nejlepší ze špatných filmů jindy papundeklového neumětela Babrala V. Babralsona. Vzhledem ke zdroji peněz a zjevný cílový trh lejže lulez, a tak komando padesátikilových (i s botama) zabijáků ve složení Toník Já, Hugo Auwajs a Ten Kínův činský rozkuřovač nakonec rasisticky ukopká, upěstičkuje a ufuní guerillu stokilových vepřových hlav včele s nemotorným ovarovým zátylkem Míšou Jé Bílým a jako vždy vrcholně tragicky hrajícím nesympatickým bukanýrem Skokotem Asskinsem, aby hrdinně zachránili čínskou princeznu Blaf-nü Li Tie. Ovšem ta davidogoliáši anihilace je navlíknutá docela pravděpodobně, jakž takž důstojně a bez markantnějších debilit, opičího čurákování či dnů NATO, obvykle typických pro tyhle kataristické gumoletecké malofilmy. (30.06.2019)

Jen zlomyslný sabotér, nebo totální patlal dokáže proměnit all-star akční biják v ohňostroj marnosti. Bohužel Jesse V. Johnson se do paměti fanoušků bojových filmů zapíše jako neschopák, který pohřbil film, který měl být nejvelkolepější peckovačkou nového tisíciletí. Navíc jí opravdu být i mohl, protože na rozdíl od geriatrických a senilních Expendables se tady sešli největší talenty a machři Západu a Dálného východu, kteří jsou sami praktikanti bojových umění. Kdyby tohle dostal do rukou někdo, kdo ví, jak správně snímat bojové kontaktní sekvence, jako třeba Isaac Florentine, nebo neřkuli Chad Stahelski, byla by z toho adrenalinová nirvána. Jenže Johnson hází do hajzlu dovednosti svých představitelů i práci hlavního choreografa, když nepochopitelně inscenuje celé finále filmu ve tmě. Navíc tady i v jiných pasážích drží kameru příliš blízko, takže nedá dostatečně vyznít dovednostem zúčastněných a fyzickému rozměru scény. (05.04.2020)

Už dlouho jsem neviděl takovýhle krásně nekomplikovaný, přímočarý a zároveň prvotřídně zchoreografovaný i zrejžovaný řežebný akčňák, takže můj pokleslý divácký vkus je téměř bezvýhradně ukojen. I když pátá nebude, v druhé půli totiž citelně zvolnilo do té doby hustě nabušené tempo a děj se poněkud rozmělnil. Ale tím s výtkami končím. Rákosnické trio sympaťáků (Uwais v něm překvapivě hraje až třetí housle) si to ručně i palně vyřizuje s partou o hlavu větších stokilových zápaďáckých vazounů a hádejte jak to dopadne. Je tedy fakt, že na fér plej se moc nehraje a v závěru chodí na hlavní borce ťamani většinou ve dvou, aby se vyrovnala váhová kategorie. I tak se s nimi ovšem rozbije pěkných pár stolů i zábradlí a prorazí několik zdí, než slavně zvítězí. Nejlepší momenty: Závěrečná dvojitá nožba Adkinse (nožba jako knifejob, ne footjob) a přímý zásah jedné šikovné ale zlé šikmoočky granátometem, po kterém se ona chuděra legračně rozletí na kousky. (23.08.2020)