Hastrman

Film pro mě. Trefa do černého. Pan Ondřej Havelka snímku vdechl život svým českým tlukoucím srdcem a mě tím nesmírně potěšil. Dostala jsem vše, co jsem očekávala a ještě něco navíc. Tedy v první řadě rozervanou hlavní postavu ztvárněnou výborným hercem a charismatickým mužským, k tomu krásné exteriéry a kamera, úchvatná a podmanivá hudba, kostýmy a celkově výprava bez chyby. A v neposlední řadě příval emocí a následně zamotaná kedlubinka, přesně tak, jak to mám ráda. (25.04.2018)

Mohl bych se tvářit, že jsem čtvrtou hvězdičku přihodil protekčně pro můj neskrývaný odpor k církvi, takže mě potěší každý film, v němž černoprdeláči tahají za kratší konec, ale tím to nebylo (i když ta radost se dostavila). Mně se Hastrman prostě líbil, a kdyby nebylo několika fakt nesmyslných úletů, klidně bych přidal i pátý kousek. Karel Dobrý byl spíše výborný a baronův vnitřní boj jsem mu bez problémů věřil, Simona Zmrzlá byla rozhodně dobrou volbou a Jiří Lábus opět dokázal, že by měl být do vážných rolí obsazován častěji. Bavil mě mix lyriky a epiky, skvěle zvolená hudba i poněkud depresivní atmosféra. (04.05.2019)

Národopisná přehlídka písní a tanců "Rok a vsi" s mistrovskou školou svádění. režisér ale má svou stylizaci pod kontrolou. Geniálně se mu povedlo z knihy převést nepřenosné mystérium a ironii.Nadbytečný VYPRAVĚČSKÝ KOMENTÁŘ. pOETIKA NA hraně reality a pohádky rytmus škobrtá o zneužívané přírodní obrazy. Finále s ekologickým mementem působí planě. (08.01.2019)

Na film jsem byl hodně zvědavý, protože mě zajímalo, jak se Havelka vypořádal s předlohou (které si však literárně příliš necením). Ve výsledku jsem byl poměrně zklamaný, film mi přišel hodně nudný, především kvůli velmi slabému ději. Kdyby ten scénář vyprávěl nějaký poutavější příběh, hned by mě zaujal víc (zde si nejspíš vybrala svou daň provázanost s předlohou). Takto se mi tam líbily asi jen lokace, kamera, obsazení neokoukanými hereckými tvářemi, a částečně i soundtrack, byť jeho autora moc nemusím. Jinak mi to celkově přišlo takové... hodně nevěrohodné. Prostě jsem se celou dobu nemohl zbavit vědomí toho, že sleduji herce z naší současnosti, kteří - navlečeni do historických kostýmů - mluví v kulisách skanzenu archaickou češtinou, a vůbec jsem jim to nevěřil. Obzvláště všechny podvodní scény mi přišly extrémně nevěrohodné - Karel Dobrý ani při nejlepší snaze prostě vodníka ve svém živlu nepřipomíná ani vzdáleně, a jen jsem počítal vteřiny do nejbližšího střihu, abych viděl, jak dlouho vydrží jeden záběr na jedno nadechnutí. Film v tomto ohledu podle mě prostě dojíždí na určitou "nezfilmovatelnost", jíž se Urbanův text vyznačuje - marná sláva, ale to, co v literárním textu s lehkostí vystihne pár vět a zbytek zajistí čtenářova fantazie, ve filmu prostě dost dobře natočit nejde, byť by si tvůrci pomáhali sebelepšími speciálními efekty (ty mi zde mimochodem přišly poměrně slabé, pravděpodobně z finančních důvodů - omezeným rozpočtem si zde také vysvětluji relativně početně skromný komparz). Celkově soudím, že "zázračný celovečerní filmový debut" se zde nekonal, akorát si nejsem jistý, zda je to osobou režiséra a scenáristy jako takovou, nebo zda prostě z Urbana víc dostat nešlo - skoro jsem v pokušení víc věřit druhé možnosti. (20.12.2018)

Začátek vypadal docela nadějně, hlavně díky opravdu pěknému prostředí Holanských rybníků a pár desítek minut jsem si také pochvaloval, že to má na český film poměrně dobře zvládnutou výpravu, respektive historické či historizující filmy jsou většinou odsunuty do televize, kde tvůrci nemají takové prostředky, aby bylo prostředí řekněme v dikci filmu "ponoruhodné" a divák necítil hned za okrajem záběru moderní svět. Postupně se však začne nehezky odkrývat špatný, nezvládnutý scénář, kde se nálada zcela nelogicky mění ze scény na scénu nebo dokonce v rámci ní (projeví se to už při první vodníkově zkoušce oné vytoužené české vody, kdy poprvé zahlédne lesem pobíhajícího faráře, načež následuje vyhrocený velký detail oka a hudba polopaticky přepne z poklidné lyrizující polohy na divoké bubny s vysokým tónem smyčce a jakmile o pár vteřin později onen děsivý vetřelec zmizí ze zorného pole hastr-mana, stejně rychle máme původní hudbu zpět s tím rozdílem, že nyní původní hudební téma pateticky vrcholí a má z toho asi stříkat hrdinovo nadšení vodou). Tyto přechody či spíše nepřechody jsou velmi nepříjemné a rozbíjí už tak chatrnou kontinuitu celého hastrmaního univerza. Bohužel je jich snímek plný a promítají se do mnoha složek filmu, včetně herectví, střihu, pokusů o vypointování scén (jeden příklad za všechny - vlasy v knížce o Korsice), charakterizace postav a vztahů mezi nimi. O téměř žádné z postav se ani po 3/4 filmu nedá říct nic moc konkrétního a uvěřitelného, protože chování jednotlivců i masy často jednoduše nedává smysl z žádného úhlu pohledu. Nejvíce mě v tomto ohledu dostal závěrečný trapný zvrat, kdy postava učitele, o kterém všechny postavy v průběhu děje mluví jako o trotlovi atd., během několika vteřin a bez jakéhokoliv důkazu přesvědčí celou vesnici o tom, že dosud zbožňovaný a už jenom díky šlechtickému titulu nutně obávaný a respektovaný baron, je ve skutečnosti jakýsi neurčitý "netvor" a nejen to, dokonce se hned přechází k nefalšovanému lynči v podobě kamenování! Deus ex kamena a čtení Feuerbacha milému učiteli asi moc nedalo. Množství lopotně skládaných konstrukcí snímku tedy nakonec bohužel stojí na tak chatrných nožkách, že je nutno se spokojit s dobře vypadajícími exteriéry, typově velmi zajímavou a uvěřitelně přitažlivou Simonou Zmrzlou a nadprůměrně ošetřenou výpravou a kostýmy. To je na dílo, které samo sebe chce vnímat jako oživený mýtus, vyvěrající přímo z hlubin české krajiny, tragicky málo. (02.02.2019)