Hastrman

Místy mi chyběl konflikt, jindy silná scéna, v závěru hlavně souvislosti. Švihák Ondřej Havelka přesto spíš mile překvapil, každopádně kniha, která před lety vyhrála Magnesii Literu, je prý mnohem vydařenější. Majitel panství se vrací po letech domů, je plný tajemství a začne se okolo něj motat hned několik (z dědiny) důležitých postav. Včetně divoké dcery rychtáře. Jenže jejich sbližování je zkratkovité, rozdrobené, chybí mu pochopení, místy působí, jako bychom se báli udělat krok vpřed. O rychtářovu dcera je navíc zájem, takže dušemi by náš hrdina zaplnil několik poliček. Výsledek jako napínavý thriller nefunguje. Tvůrce neukázal ošklivost doby, nešel na dřeň. Vizuálně je to místy moc fajn, obsahově ale slabší, motivace postav se občas mění jako počasí. Karel Dobrý je dobrý, nikoliv výborný. Ze Simony Zmrzlé je sice cítit divadelní průprava, ale bavila mě. Celkově lepší průměr. Leccos ale zamrzí, zejména pohled dramaturga měl být podstatně důslednější. (14.06.2019)

V rámci jakéhosi podžánru "paranormální romance" si moc nedovedu představit lepší výsledek, obzvlášť když se jedná o žánrovku natočenou v čechách. Hlavním tahákem je jednoznačně Hastrman Karla dobrého, který se konečně dočkal velké filmové role a také kamera Diviše Marka, která by nejspíš dokázala krásně zabrat i máselnici, kterou někdo pohodil v lese a usídlila se v ní rodinka obzvláště nehezkých krys (krysy tu nejsou, za to spousta kaprů). Děj je na mnoha místech rozvleklý, působí knižně, ať už některé dialogy, nebo postavy samotné, ale... To všechno pomáhá vytvářet zajímavou magickou atmosféru, která je tu prostoupena celým filmem a obzvlášť při scénách, kdy se dějí různé "pohanské věci" má obrovskou sílu. Jasně, lepší to být mohlo, ale ne o moc. A obsadit do jedné z hlavních rolí herce, který je sám o sobě spoilerem své postavě, je v pravdě geniální (O= (28.04.2018)

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

Někdy se říká, že film je tak dobrý, jako je dobrý jeho hlavní představitel. S démonickým Karlem Dobrým tedy tvůrci nešlápli vedle. Bohužel v posledních zhruba dvaceti minutách se to Havelkovi dramaturgicky a režijně úplně sesypalo pod rukama a ty na sílu vložené rádoby hororové prvky úplně vyšuměly do ztracena. Je to škoda. Každopádně, z koho mi v dobrém spadla čelist, byla Simona Zmrzlá. Pro mě největší herecký objev za poslední léta. Charismatická, živočišně divoká a přitom půvabná, herecky přirozená, tu bych chtěl ve filmech vídat častěji. (09.03.2020)

Národopisná přehlídka písní a tanců "Rok a vsi" s mistrovskou školou svádění. režisér ale má svou stylizaci pod kontrolou. Geniálně se mu povedlo z knihy převést nepřenosné mystérium a ironii.Nadbytečný VYPRAVĚČSKÝ KOMENTÁŘ. pOETIKA NA hraně reality a pohádky rytmus škobrtá o zneužívané přírodní obrazy. Finále s ekologickým mementem působí planě. (08.01.2019)