Skleněný

Shyamalanův směšný pokus obléci si tričko s logem hudební kapely, otočit si čepici kšiltem dozadu, nonšalantně uchopit skateboard a pronést: "How do you do, fellow kids?" (Jsem extrémně rozčílená z toho, že si myslí, že takhle vypadají superhrdinové uzemnění neboli zasazení do reality. Reality. Bože, to je blbec.) (20.04.2019)

M. Night Shyamalan s filmom Glass uzatvára príbehy trojice s nadprirodzenými schopnosťami. Všetka dráma a atmosféra utiekla s koncom Rozpolteného. Willis nemá čo hrať a Jackson polovicu stopáže len metodicky zíza a slintá z vozíka. Do filozofického bludiska, ktoré nechal Shyamalan nainštalovať, sa bohužiaľ nedostane publikum, ani samotní hrdinovia. Zaujímavou myšlienku a sondu trojice s nadprirodzenými schopnosťami ničí nelogické jednanie postáv, ktoré akoby samy nevedeli, čo sa to s nimi vlastne deje. Sarah Paulson pôsobí v deji otravným dojmom a otázkou zostáva, ktorej strane má vlastne divák fandiť. Odpoveď je ale jednoduchá. S pocitom, že 129 minút dlhé rozprávanie je asi tak dôležité ako ďalší Green Lantern, sa nenájde filmový fanúšik, ktorý by mal chuť Shyamalanove rébusy lúštiť. Ide o obrovské sklamanie a plytvanie nielen potenciálom série, ale aj hercami. (21.11.2019)

Shyamalan natočil bez jakýchkoliv pochyb mistrovské dílo a je mi upřímně líto lidí, kteří ho v tom nedokáží (nebo nechtějí) vidět. Neskutečně precizně propojené s předešlými díly, bravurně vypiplané v každém detailu a skvěle strukturovanej scénář, kterej si s divákovým očekáváním hraje přesně tak, jak potřebuje, a díky tomu to v závěru má neskutečnej dopad. O herecký lize nemá cenu ani mluvit, Samuel a James samozřejmě vedou, ale Bruce či Sarah rozhodně do šedi nezapadají. Hudebně skvělé (už druhej den mám v hlavě tikání hodin), kamera naprosto skvělá a typická minimalistická Shyamalanovská atmosféra tomu přidává nehoráznou osudovost. Ač tomu stále nevěřím (a opět se mi potvrdilo to, že je potřeba si udělat vlastní názor a nekoukat na názory místních samozvaných kritiků, kteří vám i u skvělýho filmu vysvětlí jaká je to sračka jenom proto, že to natočil člověk co natočil Posledního Vládce Větru), za sebe mohu bez ostychu říct, že Shyamalan dokázal zkomponovat jednu z nejlepších trilogií co jsem kdy viděl a síla celého kontextu ve mě bude rezonovat ještě hodně, hodně dlouho. (30.01.2019)

Místy to dost prudí. Mnohem méně než naprosto sračkovitá fantasmagorická otrava Vyholený, a o něco více než vcelku snesitelný Rozpolcený. Jako náhle se objevivší samostatný film by to patrně stálo za zevní genitál a já bych teď zhnuseně dštil síru podobně jako zdejší mongoloidní děti, které zjevně šly na Assvendžry, či jejich neméně nadaní spříznění rodiče, kteří sice oba předchozí filmy viděli, avšak jejich maximální kapacita končí u zfotosytézování Venoma. Já se tedy naštěstí u těch pár hemoroidohostilních momentů zabavil tím, že jsem napjatě čekal, kdy se oči Aničky Krejčího-Potěšení konečně přemístí až na její spánky nebo kdy Skřetu MekEvojovi z toho strašlivě urputného přehrávání prdne cévka, a tak jsem nakonec, pruda nepruda, naprosto padnul na prdel z toho, jak to všechno ten jindy povrchně prvoplánový pandžábský kočovník s ustálenou kadencí jeden slušný film na pět unylých sraček tentokrát opravdu naprosto geniálně spojil a brilantně vypointoval. A to prostě musím docenit, a tak mu hned nejen pošlu do Losích Andělic nějaký ten hliník a měď, ale rovněž mu to tu zaslouženě opuchýřuju, a dokonce i jednu navíc přihodím už jen proto, abych tomu zvednul homixovými dyslektiky blahoslaveně pokurvený rejtynk. Ne právě nejzábavnější, ovšem rozhodně nejchytřejší, nejzajímavější a ve všech detailech hodinářsky dotažený vočmensky laděný opus magnum Nočního Šamalajna, kterému se ale bez zhlédnutí výše zmíněných počinů vyhýbejte jako katolická panna felaci, jinak budete za kokoty.. (18.01.2019)

Kým Unbreakable bol komiksová dráma/thriller a Split psychologický horor, Glass je postmoderný komediálny komiks. Dokonca aj postava Jamesa McAvoya, ktorá mala byť v Split desivá, je tu skôr komediálnym prvkom. Nečudujem sa preto, že mnohí diváci ostali z tohto žánrového posunu rozčarovaní. Glass vyzerá úplne, akoby ho Shyamalan nakrútil hneď po Lady in the Water. Aj tu sa totižto pohybuje na tenkej hrane medzi komédiou a (komiksovou) fatálnosťou a to všetko dopĺňa o žánrovú meta-vrstvu. Glass je jeden z tých filmov, kde divák očakáva, čo sa stane, chce, aby sa to stalo a keď sa to stane, má na tvári široký úsmev. A po dlhšej dobe Shyamalan opäť (v menšej miere) predvádza aj svoj vizuálny talent (scéna snímaná spod mláky!). (27.01.2019)