Skleněný

Tohle mělo potenciál a zasloužilo si to o něco vypiplanější scénář, větší rozpočet a hlavně lepšího režiséra. Shyamalan už má nejlepší léta dávno za sebou a natočit to ve větším měřítku s lepší výpravou třeba David Fincher nebo Denis Villeneuve, tak věřím, že by to byla absolutní vyhrocenost. Nejvíc to bylo vidět při tý jejich šarvátce na trávníku před ústavem, to bylo tak strašně nudně a skoro i amatérsky natočený, že sem musel kroutit hlavou. Abych ale pořád nevyčítal, tak zas tak jsem se u toho nenudil a herci to držej nad vodou a měl jsem radost vidět Bruce Willise po letech v nějakym zajímavějším filmu. V rámci trilogie sešup dolů oproti skvělýmu Vyvolenýmu, ale určitě lepší než sračkoidní Rozpolcený. (19.04.2019)

Nemohu a ani se nechystám vyvracet, že Glass je filmem problematickým, k němuž si řada diváků jen obtížně hledá cestu pro nevídané rozkročení mezi příběhovým originem a žánrovým archetypem, který přetváří populární vzorce ve prospěch výstavby a gradace vlastního unikátního světa. Ale stejně mě překvapuje, jak kriticky se k němu publikum staví, neboť za povrchním vzdorováním pohodlnému zážitku leží snímek skvělý a koncepčně soudržný. Říká se, že úvod je nudný - naopak, volným navázáním na předchozí filmy a sledováním známých hrdinů v akci Shyamalan nejen oprašuje nostalgii, ale zároveň znovuustavuje jejich pozice na šachovnici a vychází maximálně vstříc těm divákům, kteří Vyvoleného ani Rozpolceného nemají příliš v paměti. Říká se, že pasáž v léčebně je idiotská - nechápu proč. Režisér zde našel ideální kulisu pro rozvíjení a vysvětlování vzájemných vztahů mezi trojicí postav, přičemž upevňuje sevřenost vyprávění tematizací jednak vnitřní a přesahující superhrdinské zápletky, která aktéry motivuje, jednak vnějšího příběhu v podobě únikové hry, která je procesem k dosažení vyššího, postupně se obměňujícího cíle. Dva různé závěry pak nejen završují fyzické střetnutí postav (akce na parkovišti), ale také ukazují, co jejich osudové střetnutí přineslo okolnímu světu, jenž byl do té doby jen v pasivní podružné pozici v očích hrdinů, kteří sami sebe považovali za nadřazané, popřípadě je tak vnímal i samotný divák (nádraží). Film tak končí možná nečekaně, ale naprosto srozumitelně vůči předchůdcům i vůči vlastním měřítkům, jelikož navzdory pedantské práci s detaily a neustálému rozšiřování univerza je v něm vše poskládáno tak, aby ho pochopili i ti předešlými díly nepolíbení - a možná to je jádro problému, proč ho tolik zastánců hlavně Vyvoleného odmítá přijmout. ____ Silný zážitek pak umocňuje ještě napětím pulzující soundtrack, ďábelský výkon McAvoye, velmi dobrý střih a zapojení flashbacků, které dovysvětlují jednotlivé zvraty ve prospěch udržování zvědavosti a napětí. Osobně mi vadila jen řada drobností, mezi nimiž ční jeden velký scénáristický fail, který zatím nejsem schopen přehlédnout, a celková vizuální lacinost některých sekvencí (především pak samotného útěku, který působí dramaturgicky odflákle) To už ale k pozoruhodným snímkům asi patří... 80% (24.01.2019)

Film, který mi zlomil srdce. Ale M. Night Shyamalan to plánoval a jakkoli proti tomu můžu pocitově brojit, ctím jeho autorskou vizi a rozumím tomu, proč se v posledním aktu rozhodl, jak rozhodl. A finální scénou si mě naklonil. Ano, byla naivní, ale takový je celý svět komiksů a film s tím velmi upřímně po celou dobu pracuje. Pravda, v případě postavy Samuela L. Jacksona už na hraně snesitelnosti, ale čím více o tom přemýšlím, tím více si myslím, že mělo jít o podstatu jeho postavy, aby působil už jen jako vyšinutec uvězněný ve svém vlastním světe. Rozhodně mám výhrady. Dialogy nejednou tahají za uši, v akci Shya prostě nemá nápady ani moc vizuálního citu a děj jde hrozně po srsti a často v logice zjednodušuje (například sporná bezpečnost zařízení je vlastně ok vzhledem k pointě i tomu, o co jde postavě Sarah Paulson, ale prostě to vypadá divně). A hlavně, což na Skleněného platí úplně nejvíc, je to film strašně nevstřícný. Na jedné straně je určen v podstatě jen milovníkům původních filmů (nejvíce Vyvoleného), protože jen takový divák zatají dech, když se pan Skleněný konečně objeví ve své fialové kožené bundě a Dunn projde druhým zrozením a znovu si nasadí plášť (v tu chvíli jsem byl zcela bez přehánění hrozně dojatý). Nemluvě o řadě dialogů, které odkazují, ale nevysvětlují a milém bonusu v podobě nevyužitých scén z Vyvoleného. Úplně chápu, že se běžný divák první hodinu pronudí, ale já téměř fascinovaně hltal každou scénu, protože jsem léta chtěl vědět, kam se mé oblíbené postavy posunuly. JENŽE, a nyní přichází ten největší háček, finále pro zmíněné fanoušky není. Nostalgickou dohru vystřídá tvrdá autorská vize. A jak říkám, zlomila mi srdce. Ale ne, vůbec to není špatné zakončení trilogie. Jen je na hony vzdálené tomu, co si většina z nás představovala. 70% (17.01.2019)

M. Night Shyamalan s filmom Glass uzatvára príbehy trojice s nadprirodzenými schopnosťami. Všetka dráma a atmosféra utiekla s koncom Rozpolteného. Willis nemá čo hrať a Jackson polovicu stopáže len metodicky zíza a slintá z vozíka. Do filozofického bludiska, ktoré nechal Shyamalan nainštalovať, sa bohužiaľ nedostane publikum, ani samotní hrdinovia. Zaujímavou myšlienku a sondu trojice s nadprirodzenými schopnosťami ničí nelogické jednanie postáv, ktoré akoby samy nevedeli, čo sa to s nimi vlastne deje. Sarah Paulson pôsobí v deji otravným dojmom a otázkou zostáva, ktorej strane má vlastne divák fandiť. Odpoveď je ale jednoduchá. S pocitom, že 129 minút dlhé rozprávanie je asi tak dôležité ako ďalší Green Lantern, sa nenájde filmový fanúšik, ktorý by mal chuť Shyamalanove rébusy lúštiť. Ide o obrovské sklamanie a plytvanie nielen potenciálom série, ale aj hercami. (21.11.2019)

Tématy, zapojením těch tří, úlohou Paulsonové v dění a dějovým obloukem (napříč všemi díly jako celku, nikoli tímto), jde nesporně o zajímavé a zároveň logické vyvrcholení trilogie, které funguje především v meta rovině, jelikož od dob Vyvoleného, se nyní nacházíme v časech "kinematografické době superhrdinské". V první hodině to navíc přesně tak i funguje a s ohledem na výše uvedené se to vydává po zajímavých cestách, kdy si Shyamalan nebojí pohrávat si s očekáváními. Problém, a to zcela zásadní, je druhá polovina, kdy to ani ne tak přešlapuje na místě, jako se šourá pozpátku na centimetru čtverečním. Utahaně se to rázem odvíjí ve scénách, kdy vždy bezpečně dopředu víte co a jak se odehraje i k čemu a kudy to míří, abyste někdy i desítky minut čekali než se tak konečně stane a ještě vám je to pak polopaticky dlouze vysvětlováno. I potenciálně silné scény "našeptávání té trojici" jsou odbité a ani na moment přesvědčivé. Což zamrzí dvojnásob, protože druhá půlka se tváří "jakože to našeptávání zabralo a dotyčné nahlodalo", čemuž nikdo díky nepřesvědčivému podání nemůže podlehnout ani na vteřinu. Na papíře to vše Shyamalanovi mohlo dávat smysl a působit na úrovni Vyvoleného, realizace však vázne a navzdory solidnímu vyšlápnutí i nosné celkové rovině, to zpropadená druhá polovina krutě potápí. Není to špatné, není to nechtěně směšné, jen je to nejprve velmi dobré než je to následně pohříchu velmi nudné. (07.02.2021)