Korunní princ

Ano můžeme zde vidět možnou inspiraci Příběhem rytíře a čaroděj Josefa Abrháma se podobá Gandalfovi, ale i tak je to hezká, česká vtipná pohádka s originálními prvky. I když člověk nikdy neví jestli se nějaké to téma či zápletka už někdy neobjevily. I herecké obsazení bylo kvalitní. Jen jsem princovi Karlovi (pěkný vtip s císařem Karlem IV.) nemohl uvěřit, že je mladší než korunní princ Jan. (15.01.2016)

Instantní směs bez chuti a zápachu, nezpůsobí závrať, v případě nouze o pohádky zasytí, ale hostina to není jasný pane. Chybí dobré dialogy, atmosféra, vývoj postav. Od první scény víme, jak jsou na tom princové, co podlého si vymyslí mladší bratr, dobří herci v úlohách královských rodičů na obou stranách nemají co hrát. Čarovný les nepůsobí ani trochu tajemně a drak taky slabota. Zároveň tam není nic, po čem by se člověk vyloženě chytal za hlavu a Josefíková je pro jednou princeznovská princezna (tedy nejen krása, ale i vystupování, charisma a podobně) a Děrgel není obvyklý nedomrlý hošan, ale hrdinu, co zabije draka, by mu jeden i věřil. 50 %, jsem v dobré náladě, proto zaokrouhlím nahoru, ale s hodně přivřenýma očima. (24.12.2015)

Z čeho by Epstein udělal tři až čtyři unylé pohádky, se tady sype z rohu hojnosti vtipu, nápadu, skutečné neotřelosti a ani chvilku nenudí. Bavily mne všechny ty průpovídky, bavili mne lidé zbavení paměti, zápletka byla dostatečně napínavá, drak úchvatný, a i když se mi nelíbí ani Josefíková, ani Boková, tady mi nevadily ani v nejmenším. Uvěřitelné charaktery (na pohádku), žádné diblíkování, a ostatně ani ten Hádek nepřehrával natolik, aby nebyl současně dostatečný zlosyn - Liška se od něho může učit, jak lze zlouna zahrát i komicky, a přitom mu ponechat zlo. Navíc na sebe vše navazuje, každá rekvizita má své místo, kamera je skvělá (takhle dřív cepoval své kameramany Strach, a i ve scénáři dbal na podobné detaily) i lokace dobře vybrané. Nemám, co bych vytknul, pohádka mne bavila od začátku do konce s výjimkou asi dvou hluchých míst (po drakovi a před turnajem), filmařsky dokonale zvládnuté, rád se na tuhle podívám znovu. A kam se hrabe Gandalf! (26.12.2015)

Ne, že bych neměl rád Janáka, ale žánr české filmové pohádky (kolikrát už to píšu nebo čtu jinde) je opravdu pomalu vyčerpán, takže pokud tvůrci nepřijdou s něčím opravdu výjimečným, klasické postupy už mě nudí. Ze začátku to vypadalo na lepší průměr (slušný děj, kamera, výprava, herci - obzvlášť Hádek se odvázal, ale mohl být na obrazovce déle), pak mě ale vše začalo nudit a bylo mi celkem jedno, kam se to vyvine. (05.01.2016)

Příjemné překvapení. V úhoru současných televizních i celovečerních pohádkových příběhů zastává Korunní princ tu přijatelnější formu, částečně také proto, že se dokázal vymanit ze zavedeného líbivého stereotypu (což je vzhledem k výběru režiséra přinejmenším podivuhodné). Příběh má spád, myšlenku a je na něm znát jistá scénáristická propracovanost, přestože leccos by se dalo ještě vylepšit. Jak už se ve svém obšírném pojednání zmínil kolega Adam Bernau, za nejslabší považuji překvapivě oba královské páry, které se stávají pouhou kulisou, přičemž jejich rozhodující slovo má nemalý význam. Tradičním nešvarem moderních pohádek je potom jejich záliba v rytířských turnajích, většinou stylizovaných do velkorysé akční podívané, ale v případě Karla Janáka je to přece jen posun k lepšímu (viz. jeho předchozí tvorba). Celkově nelze proti Korunnímu princi nic zásadního namítat, atmosféra je přímo pohádková, elixír zapomění bych ocenil jako jednu z nejzdařilejších ingrediencí současných českých pohádek a herci hrají své postavy s neskrývaným potěšením a elánem. Příjemně překvapili jak mladí, tedy Děrgel, Hádek i Josefíková, tak herci starší generace, především vynikající Kříž a Abrhám. Ten v roli půvabného čaroděje, tedy mimo svůj klasický záběr, naznačuje, že by mohl být vítanou posilou i lehčích žánrů. Po letech prachbídného strádání a nepřekonatelného odporu se konečně objevil záblesk něčeho lepšího, vtipnějšího a stylovějšího. Na obyčejnou televizní pohádku málem zázrak. (27.12.2015)