13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

Michael Bay je komerční tvůrce, který má jistě skvělý přehled o základních žánrových měřítkách a postupech, ale veškeré dění včetně akčních sekvencí neumí absolutně znaturalizovat a dodat mu osudový, fyzicky bolestivý nádech. 13 Hours představuje prototyp dobré akční podívané, které ale zoufale schází jakýkoli inovativní impulz, jež by ji povýšil do kategorie výborné - charakter ústřední postavy je představen pomocí nejprofláklejších klišé a její jedinou motivací je tradičně návrat k ženušce a malým dcerkám, ostatní aktéři se v příběhu jen tak míhají a díky totožným fyzickým parametrům v akční vřavě těžko rozeznáme jednu od druhé. Zápletka jinak primitivního děje je kypřena otravnou postavou iracionálního šéfíka, který jen účelně jedná, aby situaci více vyhrotil, a konečně i samotná akce nestrhne tak, abychom se jí zcela poddali a zapomněli na vše ostatní. Pochválit lze rychlé tempo, díky němuž nepůsobí stopáž přestřeleně, úvodní dokumentární pasáž a s ní související zobrazení Benghází coby skutečného pekla na zemi, kde je zabíjení na každodenním pořádku. Je to film upřímnější a efektivnější než nesourodý Pearl Harbor, ale stále příliš vyumělkovaný a málo intenzivní, v porovnání s Black Hawk Down vyčpělý looser... 60% (30.05.2016)

Aké príjemné vidieť, že Michael Bay nie je ešte úplne odpísaný, keď po nekonečnej sérii Transformers, z ktorej aj tak za niečo stál len prvý diel, pričom ani pri ňom si nie som istý, či by ma to ešte dnes bavilo a jednej hlúpej komédii prichádza konečne s nejakým lepším filmom. Určite musím aj pochváliť, že si vybral žáner, ktorý mám rád, ale v americkej áčkovej produkcii sa už prakticky nevyskytuje, vojnové filmy zamerané na akciu už takmer vôbec netočia a ten Bayov militaristický štýl, ktorý využíva aj vo filmoch iných žánrov som si vždy vychutnával, keďže nikdy nebol tak prehnane patriotistický, kde by vojaci umierali za svoju vlasť v nezmyselných vojnách, ale bol o partii správnych mužov, ktorí sa rozhodnú urobiť správnu vec a to je presne aj tento prípad. Dejovo sa určite nejedná o nič výnimočné, prišlo mi to ako taká trochu komornejšia variácia na kultový Čierny jastrab zostrelený, čo ale určite neberiem ako zápor. A navyše tu nemám žiadny problém ani s touto nadpriemernou dĺžkou. Úvodná rozbehová trištvrtehodina ideálne zoznámi s pár hlavnými hrdinami a celou situáciou, pričom ale prinesie aj pár napínavejších situácií, takže mi to neprišlo len ako povinné čakanie, no a následne sa už rozbehne dynamická akčná jazda, ktorá už s pár krátkymi prestávkami vydrží až do konca. Po akčnej stránke si tu moc nemôžem sťažovať, síce sa nemuseli tak moc využívať digitálne kamery, kvôli ktorým explózie, ale aj streľba nepôsobia až tak úderne a akcia všeobecne mohla byť aj trochu rozmanitejšia, aj keď zase chápem, že táto konkrétka situácia väčšiu pestrosť ani moc neumožňovala, ale inak je výborne natočená a dynamická presne, ako mám pri Bayovi rád, poteší viacero výborných momentov a nápadov a čo sa týka drsnosti, tak mi prišlo, že sa celkovo trochu držala na uzde, ale aj tak sa vždy raz za čas našiel nejaký zaujímavý moment. Takže v akcii som sa bavil neustále. V rámci obsadenia ma síce prekvapila úplná absencia výraznejšie známych hercov, ale to neberiem ako zápor, aspoň sa ťažšie určuje, kto prežije a navyše tým pár hlavným hrdinom som fandil. A ani hudba nebola najhoršia. Takže v rámci žánru sa síce nejedná o nejakú nezabudnuteľnú záležitosť, ale ja som dosť spokojný, Michael Bay ma po dlhých rokoch konečne potešil a určite som Tajných vojakov z Benghází nevidel posledný krát. 76% (04.06.2016)

Film vás letem světem provede libyjskými reáliemi posledních let v honosném nadpisu "podle skutečné události", načež se hned vrhnete mezi testosteronové chlapce, kteří mají připravené pro nepřítele tvrdé bicepse, pro rodinu měkké srdíčko (a pro sebe tvrdé penisy). Děj se snaží působit komplexně, ale díky extrémnímu zjednodušení se mu to vůbec nedaří. Jednou jsme v akci, pak brečíme na skypu s rodinkou, pak máme hrdinské řeči o záchraně amerických životů a nakonec se z toho patosu zblejeme od hlavy až k patě. V takto rozkouskovaném syžetu (ha!) nemáte moc šanci se s postavami ztotožnit. Akční scény jsou taktéž neosobní (což by se dalo přežit) a trochu chaotické (těžko odhadnout, kdo je vlastně v prdeli). Něco mi říká, že to celkem nebylo tak špatné a že bych tu třetí hvězdu měl z milosti dát, ale vlastně ani nevím proč... 5/10 (05.06.2016)

Tehdy ta zpráva proběhla médii. Ozbrojenci zabili v libyjském Benghází amerického velvyslance. Rozzuření teroristé vlétli na americký konzulát zřejmě kvůli filmu hanobícímu muslimského proroka Mohameda. Tehdy ale nezaznívalo, že zařvalo i pár členů speciální elitní jednotky bývalých mariňáků. Protože žádná letecká posila nedorazí a mezi našimi hrdiny bude ještě hodně dusno. Nejrealističtější film Michaela Baye? Dost možná. Jenže výsledek není postavený na tom, co jeho filmografii nejvíc zdobí: akce. Snaží se nás napínat, snaží se představit jednotlivé postavy (a je jich zbytečně moc), snaží se zachytit nehostinnou situaci v oblasti. Jenže na to je Bay (navrch ve zdrženlivější formě) poměrně mizerný vypravěč. Vždy se staral hlavně o to, aby jeho usměvavé krasavice a vyvolení svalovci na plátně dobře vypadali a aby akce byla propracovanější a efektnější než u konkurence. Tady takřka hodinu strávíme budováním atmosféry, kdy se něco chystá, jenže vlastně nemáme o čem vyprávět. Ústřední chlapíci jsou sice sympaťáci, ale na manželkách trpících doma si diváka nezískají. A vše okolo se mezitím nepříjemně táhne. Měli bychom na druhou stranu ocenit snahu o vrstevnatější děj. Čtyři hvězdy navíc dávám hlavně proto, že jsem rád, že Bay zkusil něco jiného než transformeří ptákoviny. Přesto třeba takové hodně přepálené, ale řemeslně precizní Na život a na smrt mě chytlo mnohem víc. O Bayově Skále nebo Armageddonu ani nemluvím. (04.06.2016)

Michael Bay skládá reparát a po všelijakých trailerech na začátku února servíruje první zásadní překvapení roku, byť nemám obavu o to, jak strašný hejt ten film schytá a za co. Nejde neočekávat Black Hawk Down ve verzi 2.0, ale to, že ho divák nakonec opravdu dostává, je vlastně dobře. Rozdíl je v tom, že zatímco Scott povýšil válečnou vřavu na filmařské umění, Bay ji servíruje po svém, v rámci subžánru vlastního tvůrčího ega. Berte, nebo nechte být. 15 let uplynulo jako voda a divácké vnímání se zásadně změnilo, takže pokud odrůstáte na Call of Duty (a dalších wannabe klonech), musí vás to zákonitě strhnout. Bay jde cestou nejmenšího odporu a vcelku sympaticky nalinkuje hrdiny z masa a kostí, přičemž po všech těch klišé a kýčovitých výjevech jde tak na sílu, až se na něj vlastně ani nezlobíte, protože takhle je umí jenom on. Paranoiu rozpadlého státu, kdy si nemůže cizinec být jistý ničím, nechává sálat z plátna v plné úderce a pak rozjede plnokrevnou válečnou palbu, která s malými přestávkami trvá až do konce, kdy přeživším tečou slzy a vám taky. Ta akční jízda je vlastně něco tak impozantního, v nepřehlednosti kamery a střihu zároveň vtahujícího, až zůstává rozum stát nad tím, proč to protentokrát nevadí. Je to válečná řež bez sebemenšího přesahu, ale taky bez filmařského kompromisu. V týdnu startujících prezidentských primárek si republikáni nemohli přát v kinech nic lepšího. PS: Chápu, že Michael musí hlavouny v Universalu něčím živit, ale nešla by vyjednat dohoda pěti osobních akčňáků ku jedněm Transformerům? (03.02.2016)