Stíny a mlha

Kdo jsme? Kam směřujeme? Ke komu vzhlížíme? Co nás žene kupředu? Proč se chováme dle určitých zásad? Ptá se v pořadí dvaadvacátý film Woodyho Allena. Odpovědět si musíte sami. Při sledování Stínů a mlhy jsem si několikrát vzpomněl na své první seznámení s Annie Hallovou. Na film, který mi byl svou náladou, svými myšlenkami blízký jako do té doby žádný jiný. Stíny a mlha si mne na svou stranu získávaly po malých krůčcích, velice opatrně, ale výsledný dojem z nich byl srovnatelný. Ze všech Allenových filmů jde nejspíše o ten druhý nejnevšednější (hned po Vzpomínkách na Hvězdný prach), druhý nejfilozofičtější (po Zločinech a poklescích), nicméně první v kvalitě kamery, jež v rukou Carla di Palmy vytváří dlouhé nepřerušované záběry, založené na expresivní hře všudypřítomné mlhy a stínů. Je velice obtížné odhadnout, jakým směrem a v jakém žánru se bude celý příběh odvíjet. Pomatený židovský úředníček pobíhající potemnělými interiéry, které nevyvíjejí přílišnou snahu tvářit se jako skutečné ulice, s prostřihy do cirkusu a nevěstince, mi příliš neimponoval. Vlastně jsem se nudil. V okamžiku, kdy mi došlo, že víc už nedostaneme, že všechny dějové linie byly načaty, že žádná extrémní změna v celkovém pojetí nehrozí, nezbývalo mi, než začít o celém filmu uvažovat nikoliv v rovině toho, co vidím a slyším, nýbrž v rovině metaforické. Jak by se kterýkoliv člověk cítil, kdyby jej někdo v nečekanou chvíli (například uprostřed noci) vyrušil z veskrze příjemné, v každém případě bezpečné činnosti (například ze spánku) a následně pověřil veledůležitým úkolem, jehož přesné znění nikdo nezná a jehož zjištění – jakkoliv je žádoucí – neradno uspěchat? S radostí jsem objevoval spoustu motivů charakteristických pro celou Allenovu tvorbu, které by dohromady vystačily na důkladně promyšlenou životní filozofii, kterou ostatně je a se kterou se v mnoha ohledech ztotožňuji. Stíny a mlha, ač v něm kromě Allena hraje kupříkladu Jodie Foster, John Malkovich nebo Madonna, nejsou divácky atraktivním filmem. Je to komedie, u které se nebudete smát, je to horor, u kterého se nebudete bát, je to přehlídka brilantních černobílých záběrů, které nejsou zdaleka tak důležité jako to, co se skrývá za nimi. Po úvodním nejistém tápání mi film učaroval obtížně definovatelným způsobem a utvrdil mne v názoru, že jedině Woody Allen dokáže nalézt přesný ekvivalent pro pocity, jež sám popsat nedokážu. Jestli se bude líbit také vám – to je hodně individuální. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, Rimsy (03.09.2007)

Spolu se Zeligem možná nejoriginálnější Woodyho film. Bláznivé komediální kreace zde nenajdeme, vtipných hlášek je rovněž málo. Tento film stojí na úplně něčem jiném - na atmosféře. Woody Allen zde vzdává hold expresionistům Langovi a Murnauovi. Kamera a obraz jsou naprosto jedinečné. Elegantní černobílý materiál, mlha jako pytel, stíny po stěnách, plížící se jako zloděj do krámu. Woody Allen však nečaruje pouze na režisérském postu, před kamerou se rovněž neztratí. Ostatní herci rovněž nezklamali. Mia Farrow mi připadá, že snad vůbec nestárne, pořád je stejně hezká. John Malkovich v úloze zatrpklého klauna byl výborný, to byla role jemu psaná přímo na tělo. Stíny a mlha nejsou ani komedií, ani dramatem - je to prostě experimentální atmosférický film. Zelig by se tak mohl častovat taky, ale u něho jsem se bavil mnohem víc. Tady těch stínů a mlhy bylo prostě nějak moc. 60%. (18.05.2007)

Roztržitý střízlík vrací úder v tak trochu zastřeném viktoriánském hororu (expresionisticky nepřirozené svícení a kulisy), tak trochu absurdní černohumorné taškařici (Woodyho bloudění ulicemi se satirickými vzruchy) a tak trochu existencionalistickém dramatu (prvky filmu noir a pídění se po smyslu bytí ve formě kladených otázek a nacházených, nikoliv však směrodatných odpovědí), které zjevně přiznává inspiraci u Franze K. a jeho znepokojivých děl. Opět výborný, byť lehce metafyzicky neurčitý a symbolický počin směřující dovnitř, kde význam husté mlhy a spletitosti temného města, podtržené skvělou černobílou fotografií, nekončí v prvním plánu. 4,5* (25.01.2009)

Woody se v tomhle filmu tak trochu odklonil od klasických konverzačních komedií, vyšperkovaných absurdními situacemi a bránicitrhajícími dialogy. Natočil zajímavý žánrový mix, který se toulá kdesi mezi hororem a komedií. Přestože humoru zde celkem ubylo, v součtu nakonec stejně musím dát 5* (jak je u mě u Allena až podezřele obvyklé:)). Mistr zde opět hraje svého neurotického úředníčka, tentokrát méně vtipného, ale řekl bych, že o to lépe podaného. Spousta hereckých hvězd v nevelkých rolích (Cusack, Batesová, Fosterová, Stiers, ... - záměrně nezmiňuji Madonnu) a další v o něco větších (Malkovich, Farrowová) tomu dodávají celkem šmrnc:). Skvělá atmosféra nočních uliček, zajímavý vrah (s ještě zajímavějším koncem:)), kouzelník, vizuální parodie (či vzdání holdu, kdo ví:)) na klasické horory... Prostě nakonec těch plusů je tolik, že nad mínusy (které žádné nejsou) jasně převáží. Brilliant. (14.05.2007)

Na Woodyho vcelku netradicni film. Woody sice dela zmatkare jako obvykle, tentokrat mozna jeste zmatenejsiho vic nez obvykle a je tradicne perfektni, ale film rozhodne neni jen o jeho hlaskach. Ono celkove zas tolik vtipu tady neni, i kdyz to je porad komedie. Nicmene tady de spis o celkovou atmosferu, misty je film docela napinavej, ale stejne mi prislo, ze se moc Woody nemoh rozhodnout, co ze to vlastne toci. Pribehove to je takova kriminalka, Woody sem vnasi prvky komedie a do toho linie s Malkovichem a Farrow je spis takovy drama. Proste by to chtelo nejakej poradnejsi pribeh. Ale jak rikam, de tu spis o tu atmosferu, ktera je navic podporena tim, ze je film cernobilej a s mlhou a ruznejma stinama si fakt vyhrali, navic prostredi vypada jak nejaky spinavy Londynsky ulicky a pristaviste. Jen ten konec me nastval, takovej zbytecne otevrenej. Z hercu jeste stoji za zminku sympatak Cusack a Foster v roli jedny z prostitutek. Slabsich 5*. (28.01.2009)