Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Dušan Klein natočil podle archivních materiálů československé bezpečnosti film Případ mrtvých spolužáků. Jeho děj se odehrává v roce 1963, kdy do tehdejšího Československa přijíždí západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt. Nikdo netuší, že tu má zpravodajské poslání. Chce vyřídit starou záležitost z doby války, kdy se podílel na udání spolužáka Pavla Richtra, popraveného za heydrichiády, a zároveň navázat známosti s vhodnými lidmi, kteří by mohli jednou podle pokynů západní rozvědky pomáhat při narušování československého státu. Jeho cesta je spojena se smrtí tří dalších spolužáků… (Česká televize)

(více)

Recenze (83)

endrix 

všechny recenze uživatele

Spíše slabší záležitost. Příběh je sice na začátku dobře rozehraný, ale jak se postupně odkrývají karty, stávají se postavy stále méně zajímavé, zápletka překombinovaná a rozuzlení už je vyloženě trapné. Ani detektivka, ani kriminálka, spíše tendenční dobová agitka o tom, jak na Západ nemůže odejít ani že Západu přijít nic dobrého. ()

Drom 

všechny recenze uživatele

Když po úspěšné kariéře majora Zemana povýšili na rajchsfírera ministerstva vnitra a našli mu teplý korýtko, musel nutně na jeho místo nastoupit stejně svědomitý major Sojka. A rovnou tu máme záhadu s pochybným zápaďákem českýho původu, jejíž historie začíná ve filmu Vyšší princip a kterou mu dohodil svědomitý podřízený soudruh kapitán kamarád (ten toho stihl!). Soudruh Pláteník... ehm, tedy... Major Sojka piluje svůj um na pozdější kariéru ve stranickém aparátu jakéhosi severočeského okresu a usilovně pátrá po neznámém třetím, který může vše rozplést. Komu se líbí případy majora Zemana, dostane ne moc akční bonusový díl s obměnou herců, zato stejné koncepce a stylu, někdy nápaditého střihu. Podezírám tvůrce, že to je nějaký původně neschválený díl. ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Ach ty normalizační krimi. Méně povedený a spíše pak nudný pokud o kriminálně špionážní příběh, údajně inspirovaný motivem skutečného případu, který se stal za války. Jediný malé plus byla role klidného vyšetřovatele Jaroslava Moučky, ten se evidentně v těchto rolí cítil jako ryba ve vodě a měl i pravdu:-) Některé dialogy nehledě na dobu, jak vidno jsou stále aktuální, viz monolog Augusta a Hálek, kdy Augista Hálka označí za vejžírku! ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tohle vydávat za krimi, chce značnou dávku odvahy. Klidně to mohl být 31. případ Honzy Zemana. Nic na tom nezmění inspirace skutečnou událostí, tohle byl prostě normalizační brak o hodných kriminalistech, kteří střeží naši zem před proradnými západními agenty. Akce nula, napětí nula o inteligentím ději nemůže být ani řeč. Zlí agenti jsou samozřejmě z NSR a samozřejmě jsou to bývalí váleční udavači a Sudeťáci. Naštěstí jejich nekalé reje a snahy uškodit naší socialistické republice ve fimu bedlivě sledovalo bystré oko soudruha majora Jaroslava Moučky a Václava Mareše... Vidím to tak, že za Kleinem přišel někdo z ÚV a požádal ho o natočení nějaké krimi o tajných službách. Předpokládám, že osnovu scénáře ten dotyčný už držel v ruce napsanou... Dávám jednu hvězdu za tu nechtěnou komičnost. * ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)
  • Když přijede Friedrich Schmidt (Milan Riehs) na náměstí, zaparkuje auto čelem k hotelu, v dalším záběru stojí vůz obráceně. (M.B)
  • Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)

Reklama

Reklama