Radikální řez

Jedno sobotní pozdní odpoledne jsem todleto uviděl a v krvI se mi hemžil alkohol a likvidoval ve mě s úsměvem mé mozkové buňky a taky troška zelí a mé smysly byly úplně mimo...prostě to byl hustej zážitek jak prase.Podruhé to tak silný nebylo,ale Labuda jako cigánskej baron mě vždy dostane jako celá tadle nechtěná komická kriminálka s tunou hlášek-cokoliv se scénariste pokusili o realičnost u naší menčiny,to nemohli snad myslet vážně JÁ SI JE UDĚLAL,JÁ SI JE I ZABIJEM nazačátku řve jeden cigoš,nebo PÁN PORUČIK,PÁN PORUČIK.....PÁN PLUKOVNIK,PÁN PLUKOVNIK...hahaha já se snad smíchy poseru (10.04.2007)

Ve své době velmi očekávaný snímek. Nadčasový kriminální příběh z jednoho cikánského ghetta na Sokolovsku. Výborný M.Labuda v roli cikánského guru pana Tancoše. Zajímavá účast Dr.Emila Ščuky v roli jednoho z rómských dělníků. Rovněž zvláštní bylo nepřímé vyústění k nalezení vraha, viz: "TO PAVEL ZA NÍ CHODIL" - "PROČ MI TO ŘÍKÁTE AŽ TEĎ?" - "PAN TANCOŠ DOVOLIL..." Režie a scénář absolutně bez výhrad, akorát dialogy trochu vázly. Postrádal jsem v nich rovněž onen rómský dialekt (rómové se mezi sebou ve filmu bavili česky - někdy se slovenským akcentem), nota bene bych přivítal daleko hlubší sondu do jejich způsobu života, i když chápu, v době reálného socialismu to nebylo na Barandově primárním cílem. (27.11.2004)

V předlistopadové produkci se cikánskou otázkou "zevnitř" zaobírá, pokud vím, jen jeden film (KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ rovněž režiséra Kleina). Už tato ojedinělost tématu doplněná nebývale drsným dobovým pohledem na stíny komunistické politiky (vyprávění cikánského policisty o vzniku uličky rodinných domků mezi gádži, o vytvoření zainteresovanosti - "Na ty domy se museli nadřít, nediv se, že se o ně dnes tolik starají," v kontrastu vůči zdarma nabývaným bytům na sídlištích - přibližná rekapitulace smyslu, rozhodně ne doslovná citace) v pojetí sebestředného architekta, skvěle hraného Iljou Rackem, značně problematizuje zařazení ŘEZU do detektivního žánru. Vražda mladého cikána je spíše průnikem, kterým vniká Klein s Klímou do cikánsko-českých vztahů. Výsledkem je nečernobílý obraz, který přes některé vady na kráse drží tempo i téma stále ve středu divákovy pozornosti. Za zmínku stojí i vajda Tancoš v tradičně strhující kreaci Mariána Labudy. Ani cikánské ženství nepřichází zkrátka ve velmi dobrém ztělesnění i pro mne zcela zapomenuté Moniky Žigové, jejíž nadějná umělecká dráha skončila dřív než stačila vůbec začít. Důvod, proč v rozhovorech Cikánů převládá čeština a slovenština, je zřejmý. Svůj význam tu má vnitrocikánská etnická kmenová odlišnost, ale i fakt, že v mladších cikánských pokoleních upadá nejen úcta k vajdům, ale také znalost rómštiny. Drsná syrovost záběru a pohledu jak autorského, tak zejména scénáristického a režisérského jednoznačně překrývá již konstatované nedodělky ve výstavbě tohoto filmu. Pro tuto i další již konstatované ojedinělosti by si i toto ojedinělé dílo zasloužilo svou digitální podobu. (29.03.2008)

Na svoji dobu docela ožehavé téma řešení gádžovskou-cikánských vztahů. Film se však docela nezabývá pouze touto linií a navzdory ní (a svým způsobem i navzdory detektivní linii) časem vystupuje motiv následků autokratické výchovy synů despotického otce (výborný Ilja Racek). Díky tomu se jedná o nadčasové dílo (i když nemohu říct, že by ani v těch ostatních hlediscích bylo v současné době něco nového). 70%. (06.03.2006)

V cikánské čtvrti, která se má bourat z důvodu výstavby nového sídliště, dojde k vraždě syna architekta, který chce radikálně celou čtvrť vystěhovat. Postupně vychází najevo nové skutečnosti. Policie to nemá jednoduché kvůli vzpurné povaze obyvatel čtvrti. Film je velice kvalitní z hlediska detektivního, ale i v oblasti mezilidských vztahů. (26.04.2007)