Aladin

Filmům Guye Ritchieho se obecně vyhýbám, ale když jsem se náhodou dostal k tomuto remaku (animovaný originál z r. 92 jsem neviděl), přišlo mi to kupodivu vcelku snesitelné a v závěru to ze mě dostalo i nějaké emoce. Líbil se mi i Will Smith jako džin a fešná Naomi Scott v roli princezny. Hudební čísla mě tam ale veskrze jen otravovaly, celé je to samozřejmě dějově dokonale předvídatelné, a z vrcholně kýčovitého a graficky odpudivého plakátu vyloženě trpím, a celkově asi nemám problém říct, že mi ten film přijde veskrze jako komerční sračka, u které nechápu, proč bych ji vlastně měl chtít vidět, a osobně bych si místo toho pustil radši třeba skvělou stařičkou věc Dobrodružství prince Achmeda, která tuhle moderní blbost strčí do kapsy. (02.11.2021)

Původního Aladina jsem zatím neviděl (shame one me, I know), nicméně po zhlédnutí hraného (i tak ale do značné míry animovaného) remaku si na něj musím co nejdříve udělat čas. Začátek filmu byl poněkud sušší a zkratkovitý, ale posléze se to vše rozjelo na plné obrátky a zastavilo se až při závěrečných titulcích. Snímek oplývá neskutečným množstvím barev, ze kterých přecházel člověku zrak, nabízí množství akčních scén a své si zde najdou i romantické a vtipné momenty. Džin v modré podobě působil možná příliš steoridně, ale ve výsledku mě to až zase tolik nerušilo. Děj hezky ubíhal a člověk se vůbec nenudil, což je hlavní. Mezi nejlepší scény patří první setkání Aladina s Džinem a poté příjezd prince Aliho do města. P. S. Jelikož jsem byl na 3D, viděl jsem film s dabingem, takže si musím najít někdy čas i na originální verzi - už jen kvůli těm chytlavým písničkám. (23.05.2019)

Jakožto obří fanoušek původního filmu (viděl jsem jej tak 50x určitě) jsem rozhodně měl nemalá očekávání, ovšem uklidňovalo mne, že je nyní u kormidla Guy Ritchie. Což se bezpochyby potvrdilo jako nesporná výhoda celé produkce, jelikož režijně je Ritchie stále neomylný a jen srší nápady. A Disney si navíc, co se týče přepracovávání svých legendárních animáků do hrané podoby, vybudoval obrovské know-how a totožně jako u Krásky a zvířete či Knihy džunglí cituje jednotlivé scény, které fanoušci snadno rozeznají a nostalgicky si zavzpomínají. I přesto, že toto všechno vím a přípravu jsem nepodcenil, mě překvapilo, jak moc velkolepý a výpravný nový Aladin je a jestli jsem si v dětském věku představoval, jak by vypadal v hrané formě, tak to by to bylo nejspíše přesně takto. Will Smith měl nesmírně obtížnou pozici v představění role, kterou v dabingové formě doslova definoval Robin Williams (ačkoliv jsem viděl film vždycky pouze v dabingu, Džin je prostě dokonalá postava), nicméně se mu to víceméně povedlo výborně, pouze v pár okamžicích to už s těmi skřeky přestřelil. Dále je třeba zmínit hlavní součást tohoto kouzelného příběhu Tisíce a jedné noci. Aladdin je z velké části muzikál, navíc s plně kultovními titulními písněmi, které samozřejmě skvěle fungují v kombinaci s neskutečnými barevnými výjevy na plátně, ovšem najdou se tu i dvě nové, zřejmě cíleně psané na ženskou emancipaci princezny Jasmíny (toť otázka, jestli se to zrovna do arabského světa hodí) a trošku z filmu trčí. Větší problém ale vidím ve finále, při kterém jsem se malinko ztrácet a vlastně už mě to CGI předvádění nebralo. Výjimečně neříkám, že bych krátil, ale 130 minut je zkrátka hodně a napoprvé to mé nadšení až do konce tedy nevydrželo (EDIT: napodruhé už ano!), to je ovšem jen mírný zádrhel u takovéhle pecky, která jistě vydělá hromadu zlaťáků. A mě jen zajímá, jestli opravdu adaptují některý z videosequelů, které následně disneyovci vyprodukovali.. (23.05.2019)

Příliš štědrá stopáž pro příliš jednoduchou story. Vinou toho se tak divák mezi sympaticky lehkonohým pohádkovým rozjezdem a zdařile gradující finální půlhodinkou nemá v ději o co pořádně opřít. Vizuálně je to pěkné (pěkně barevné), písničky jsou taky fajn (byť by tam vlastně vůbec nemusely být) a casting ústředního tria typově výborný (jen padouch Jafar si určitě zasloužil charismatičtější hereckou tvář). Hraný Aladin určitě není žádný průser, ale bohužel ani terno srovnatelné např. s Favreauovou Knihou džunglí. Možná nejvíc mě ale mrzí, že na něm není v podstatě nijak poznat, že ho režíroval Guy Ritchie. Holt asi bylo hodně bláhové doufat, že mu Disney nesváže jeho drzé britské pracky a dovolí mu dodat (další) notoricky známé látce velice osobitou podobu jako v případě Krále Artuše a vlastně i Sherlocka Holmese. 65 % (29.05.2019)

Disney to seká jak Baťa cvičky, ale s plnokrevnými filmy, takovými, které oslovují mně, to nemá nic společného. Tohle je prostě CGI leporelo, únavný, blbý, stojící ve výloze vedle hambáče z McDonaldu a kuřecích stripsů z KFC. Tovární výrobek na zakázku, ale čisté řemeslo ani omylem. Jeho úspěch je pro Myšáka určitě signálem, že nás tímhle digibordelem bude oblažovat i nadále, ale já už u toho nebudu. Umělecké výpovědi, stejně jako středně-rozpočtové autorsky ambiciózní snímky jdou do prdele, ty se v kinech nezaplatí, Disney si nás koupí všechny. Čest vzácným vyjímkám, které vyškemrají velké peníze, a přitom nemusí nic slevovat ze svých autorských vizí (Villeneuve, Nolan, Fincher a další). (12.09.2019)