Probuzení

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. (19.08.2006)

Opätovný kontakt s Probuzením ho stál hviezdičku, čo sa u starších filmov pomaly stáva štandardom. Film, svojho času vnímaný ako "prelomový", nie je podľa mňa ničím iným ako cenzormi povoleným fiktívnym príbehom z fiktívneho sveta a primerane vtedajšej ideológii v čierno-bielom ladení. Že film uviedol mladú generáciu hercov do povedomia divákov? No dobre, Brejchová bola síce nadštandardne pekná, ale jej herecký prejav bol príliš afektovaným na to, aby pôsobila vierohodne. Ani Kostka s Kodetom a Šmíd sa nedokázali vymaniť z ideoškatuliek, do ktorých boli zavretí. Ale koniec koncov je dobré pozrieť si filmy tohto typu. Minimálne preto, aby divák pochopil, ako sú Hřebejk a jemu podobní ďaleko, keď odvážne nakrúcajú filmy z doby, ktorú nezažili a pravdepodobne ju nikdy v celej jej zložitosti nepochopia. (14.08.2015)

Ve své době nesporně výrazný snímek má vcelku co říci i dnes. 1) To, co tehdy snad i šokovalo, nebyla ovšem kvalita díla, ale fakt, že se na filmovém plátnu objevil někdo jiný, než budovatelé socialismu. Jitko, pojď si trsnout._____ 2) Dobové znaky se nezapřou: melodramatická hudba, chvílemi naivní dialogy, spoluobčané aktivní při chytání zlodějů. Zajímavé jsou i pěkně prokreslené postavy Jitky a Tonka. Za zmínku stojí i 40letý malíř Ota Janeček, který se podílel na návrhu kostýmů a vytvořil titulky._____ 3) Hodné zaznamenání jsou i dobové reálie: Stalinova socha na Letné, noční Václavské náměstí nebo třeba vstupenky na nástupiště i s jejich kontrolorem._____ 4) Příjemní a atraktivní herci pak dodávají filmu šmrnc. Je to především krásná 19letá Jana Brejchová (hlavní ženská postava Jitka z dětského domova), 21letý Petr Kostka (šéf party Vilda, jak jinak, než z buržoasní rodiny), který předvádí zajímavé taneční kreace, 22letý Jiří Kodet (člen party Emil, nastavil nohu číšníkovi), 22letý Jiří Štíbr (člen party Marcel s kytarou), který později stál obvykle za kamerou, zvláště po své emigraci do Rakouska v roce 1968 a 21letý Jan Šmíd (číšník Tonek, zahleděný do Jitky)._____ 5) Mnoho později slavných herců si zahrálo větší či menší štěky: 39letý Jiří Sovák (vedoucí kadeřnictví), 30letý Vladimír Menšík s parádním účesem (šéf směny číšníků v kavárně Astra), 53letý Ladislav Pešek (Tonkův otec), 25letý Vladimír Brabec (okradený mladík), 24letá Libuše Švormová (Hanka z osady), 36letá Luba Skořepová (vyděšená žena u autonehody), 22letý Jan Přeučil (člen party na Petříně), 23letý Jan Kačer (mladík z osady), 37letý Josef Kemr (prodavač obuvi), 33letá Vlasta Chramostová (vychovatelka v domově mládeže) a další._____ 6) Kdyby si film zachoval dynamiku první hodiny, dal bych čtyři hvězdičky. Bohužel se však posléze tempo výrazně zpomalilo._____ 7) Výstižný koment: Radek99****. (09.02.2020)

Ono to na ty slabé 4* nakonec je. Ten film je dobře vymyšlený, působí i dost realisticky (v rámci doby) a i když je ten konec možná moc optimistický, i tak mi moc nevadil. Je to dobré i filmařsky, líbila se mi kamera i výtečné herecké výkony všech postav. Akorát mi celkem trvalo, než jsem se do toho filmu nějak dostal. Pak si osobně myslím, že to klidně mohlo být i kratší a obecně bych to radši viděl i o něco drsnější, ale chápu, že to tehdy asi až tak nešlo. Každopádně to ale i tak do sebe něco má. Slabé 4* (11.12.2019)

Československá odpověď na amerického Rebela bez příčiny a předchůdce francouzské Bandy pro sebe. Jiří Krejčík nebyl špatný režisér, ale nebyl to ani žádný Jean-Luc Godard a Petr Kostka není žádný James Dean. Na své dva slavnější bratříčky tak film něco ztrácí. Nebýt výborné Jany Brejchové, tak by snad zaujal snad jen svým námětem, který bůhvíjak prošel přes tehdejší schvalovací proces. Fakt o to pozoruhodnější, že si nehraje na žádnou idealistickou výpověď o zkaženém životě slušného socialistického člověka. Dokonce i původně vzorný Tonek je několikrát varován a když už se dostane na šikmou plochu, tak to není díky tragické chybě, ale díky řetězci dobrovolných voleb. Destruktivní Jitka je sice nezbytný katalyzátor, ale ze svého osudu může vinit jen sám sebe. Zajímavý snímek, tuším že ojedinělý v naší kinematografii před Novou vlnou. (16.08.2014)