Ves v pohraničí

V některých databázích, ne tady, je to vedeno jako kriminálka (což by odpovídalo, protože u kriminálky je vrah znám dopředu), ale ona je to spíš taková kronika vesnice v pohraničí, kterou osídlují Češi i Slováci po vyhnání Němců (snad nemá smysl zde připomínat, proč Němci byli tehdy vyhnáni). Se vším, co k tomu patří. Krásná krajina, pole, louky, ale také prázdná stavení, miny, zničené sošky Krista, ukradené zlato, pašeráci... A dokonce i nezodpovědní úředníci (tehdy!), kteří chtějí jen výhody pro sebe. Linie vraždy nového majitele pily je zde vedlejší, i když je nakonec dořešena až do konce. Líbila se mi dvojka nezodpovědných trampů v podání Effy a Lipského, dědeček Záhorského, kterýžto herec měl v době natáčení 42 let, a přitom mu skutečně toho dědka věříte, mladý Hrušínský už zde prokazuje své kvality, Medřická se sice jen mihne (a trochu svou rolí připomene Tonku z jiného filmu s Marvanem), ale ty dvě krátké scény si ukradne pro sebe, že i Jana Pivce zastíní, a J. O. Martin je pro mne objevem, jeho roli jsem mu věřil naprosto, a pak jsem si přečetl, že je rodák z Vysočiny, a to mi mnohé vysvětlilo. Škoda zhruba druhé čtvrtiny filmu, která se zbytečně vlekla, protože potom scény žně, čekání na noční pískání vlaku (mimochodem, úvodní scéna je jak z těch současných dokumentů Slow TV z kabin vlaků na různých tratích, co dává po půlnoci Sport 5), narození dítěte, mina, četníci, to vše je už hodně napínavé a bez zbytečných prodlev. A su rád, že se pro jednou shodnu s LiVenturou. :-) Mimochodem, jak tam věčně pijí "kafe" (to je brynda, řekne maminka v jedné scéně) s chlebem, tedy nejspíše Meltu s mlékem a cukrem, připomnělo mi to v dobrém dětství u prababičky, která mi tohle jídlo ke snídani také dělala. (15.03.2020)

Zajímavý film o osidlování českého pohraničí po sudeťákách. Není to v područí komunismu, je to spíše naivnější, ale musíme se také podívat na rok vzniku. Jiří Krejčík už ve svých třiceti letech měl vytříbený vkus na příběh a prokreslení postav. Pamětníci si při jeho sledování jistě přijdou na své, protože v době natočení to (prý) byl dost trhák. Však i naše generace může být spokojena při sledování příjemného civilního filmu z nelehké doby naší historie. (07.08.2006)

Rozhodne zaujimavy ceskoslovensky film zo 40. rokov minuleho storocia. Trochu zamrzi ta nasiaknutost propagandou ako Nemci su permanentne na strane spatnej /v reali aj boli v Druhej Svetovej Vojne - ale asi nie vsetci/ a Cesi su na strane dobra. No nic, dobre je vykreslena problematika opustenych sudet a odhalenie protivnika. No a samozrejme tu hral najuniverzalnejsi herec ceskoslovenskej kinematografie, a to konkretne Rudolf Hrusinsky. 70 % (04.06.2016)

Kriminálku jsem v tom nenašel. A nenašel jsem v tom ani kvalitní drama. Snad jediné konstatování těch několika chvalozpěvů, se kterým mohu alespoň částečně souhlasit, je to o éthosu jako ideálu odpovědného mravního jednání. Byť je trochu pokřivené. Je to hodně naivní, občas i přihlouplé a ideálem je počínající kolektivizace. Osobně nevidím nic hrdinného na prvních osídlencích vykastrovaného pohraničí. Když se naskytne možnost vlastnit hospodářský majetek i s polnostmi a dobytkem, tak jen prostoduchý nemajetný člověk takovou příležitost nechytne za pačesy. Osobní vlastnictví jim ovšem nevydrželo navěky, však i ta kolektivizace zemědělského hospodářství je zde zaslíbenou metou. Němci nemohli mít po skončení druhé světové války jinou vizitku, než jako proradné vraždicí bestie. Vždy je jednodušší označit obětního beránka za společného nepřítele, jehož vina může stmelit všechny znesvářené na krátký čas. Hrdinou příběhu, a to v doslovném slova smyslu, je Václav Pavlas (J. O. Martin). Je to zelinář, a proto musí vědět o zemědělství vše. Je nejagilnější ze všech nových osadníků, neváhá každého přesvědčovat osobním příkladem. Je to vskutku ryzí předobraz příkladného budoucího komunisty, který každému ochotně pomůže radou i činem. Jeho žena Mařenka (Jarmila Kurandová) dokáže překonat počáteční nedůvěru v neznámé prostředí a stává se oporou hlavy obce. Jejich syn Josef (Rudolf Hrušínský) je skvělým obrazem svého otce a nadějným následovníkem. Dědeček (Bohuš Záhorský) je napůl hnidopich a napůl ztřeštěnec. Nepřítele vlasti nalezneme v jediném představiteli německé národnosti v podobě úskočně příchozího správce pily (Jan Pivec). Veskrze příjemně působí dvojice nováčků v zemědělství Jarda (Karel Effa) a Lojza (Lubomír Lipský st.), kteří musí být pochopitelně veřejností odsouzeni jako darmojedi a lenoši. Jsou zde zastoupeni i pravověrní, kteří poslušně následují svého moudrého vůdce: Hrianka (Andrej Bagar) a Konečný (Jaroslav Vojta). Jsou zde i názoroví odpůrci, kteří jsou prezentováni jako škůdci kolektivizace a pokroku: hostinský Matějiček (Antonín Holzinger), Havel (Vítězslav Boček), či manželé Komínkovi (Václav Kyzlink a Světla Amortová). Z dalších rolí: Havlova žena v očekávání (Věra Kalendová), šikovná servírka městské vinárny (Dana Medřická), svědomitý příslušník SNB Hrubý (Vladimír Hlavatý), či úplatku lačný úředník (Gustav Schönbach). Nakonec správná cesta vědomí, svědomí, družby a spravedlnosti pracujícího lidu slaví své zasloužené a očekáváné vítězství. Je to naivně výchovné a účelové. Čemu z toho mám zatleskat? (31.05.2016)

nevím v roce 1949 mi bylo 8, ale ti osídlenci to měli těžké, ale slušný zůstane slušným skoro vždycky jen se nesmí dát na politiku pak zblbne viz páni Klausové ti oba dva sežrali moudrost světa nc:-) souhlasím Tahitem nc:-) akorát mě sere Světla Amortová co chtěla Štěpničkovou poslat za mříže:-)ta doba byla kouzelná obilí na polích byli jen sekáči , skoro bych se chtěl vrátit do dětských let, miluji maminku ta mě milovala a já jsem ji to nemohl splatit, maminko brzo půjdu za tebou tam ti poděkuji už jsem unaven 78 to je až až, mami naschle tvůj jeníček :-)dobrý film:-)26.12.2019 (15.04.2019)