Na špatné straně

S. Craig Zahler je zjevení posledních let, to bezpochyby. Režisér ze staré školy, jež už po dvou filmech jasně definoval své principy, které my diváci od něj můžeme očekávat. Nejinak tomu je i u další horké novinky, kterou jsem už bezmála rok vyhlížel. A je vskutku neuvěřitelné, že tu zas máme biják, který se jednak se svými hrdiny vůbec nepáře a je absolutně bez kompromisů. Osobně si nepotrpím na slowburnery, filmy, které si pozvolna budují atmosféru, jen aby diváka v samém závěru pokud možno úplně odrovnaly, nicméně u Dragged Across Concrete je to úplně jiná písnička.Strašně se táhne, má setsakra pomalé tempo, jež by si tradiční Hollywood nemohl v žádném filmu dovolit, nicméně mistr plně rozumí dramaturgii jednotlivých scén, přesně ví, kde zatlačit na emoce, kde na napětí a kde jen neškodně seznamovat diváky s novými postavami, o nichž tak trošku tuší, že se nezdrží dlouho. Ve zkratce, tato festivalová novinka mě bavila po všechny tři cca téměř hodinové akty, každou minutu a každou sekundu. Navíc má výborné herce z Bloku 99 plus mého oblíbence Mela Gibsona, který neztratil nic ze svého charismatu ani respektuhodnosti a vyloženě si to užívá. Malinko jsem tam poznával druhou řadu True Detective s, posledních pár let vždy výborným, Vincem Vaughnem, doufám, že ten chlap po restartu kariéry (hlavně u Zahlera) předvede ještě mnoho úžasných věcí. Mimořádná spokojenost, v dnešní době takřka nevídaná žánrovka. (26.03.2019)

Skvěle chladnokrevný krimi neo-exploiter s atmosférou nočních ulic a životních fuckupů, který sice “startuje” až po cca 90 minutách, ale do té doby důkladně přiblíží motivy jednotlivých postav a dá vynikat charisma jedné z nejlepších policejních dvojek všech dob. Obsazení nad zlato. Z poslední třetiny jsem pořád celkem vedle a jak přijde na nelítostný a přepálený shoty násilí, je teď Zahler mistrem mistrů. Nevšední, uhrančivý, nevyzpytatelný, na hraně, drsný bez béčkový nadsázky, pro jistou cílovou skupinu offendující a "your basic, boneheaded right-wing action movie" - tak jasně... Ještě jednu projekci a dám pět, jen tak dál bez kompromisů. [Febiofest 2019] (24.03.2019)

Absolutní filmová nirvána. Do posledního záběru jsem se ani nehnul a hltal každou scénu a dialog netušíc jaký obrat vezme příběh v následující scéně. Mistrovský kousek, kterýmu sluší velký plátynko a jsem rád, že nám Febio fest tenhle zážitek dopřál. Černohumorné strhoé dialogy, dva hlavní hrdinové, všichni tak trošku záporní, ale ve filmu jsou jedini záporní nesympaticky a druzí záporní sympaticky, mimochodem politický názor tohoto filmu je mě docela blízký. Na postavách si tu nechal někdo sakra záležet a Mel je pořád charimastickej až na půdu, pokud jde o Vince Vaughna, tak jeho agent zjevně dělá přečasy, protože on je prostě všude i na Febiu měl dva filmy. Stará drsná škola s poctivou filmařinou navrch nemůžu si přát víc, možná jak říká Pomo, celou scénu v bance, ale to bylo asi fakt hodně drsný. (29.03.2019)

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)

I dočasně suspendovaní policejní detektivové musejí být z něčeho živi. A když se Melu Gibsonovi a Vince Vaughnovi naskytne příležitost podstatně si vylepšit svoji životní úroveň, neváhají překročit zákon. Jedna vyloupená banka přece nemůže nikoho ekonomicky rozházet, zvláště když na jejím přepadení nebudou přímo participovat. Parta nemilosrdných zlosynů vše nevědomky vykoná za ně. Teď si jen vyzvednout pohádkovou odměnu za jejich degradaci a frustraci. A bez násilností, vyhřezlých vnitřnosti a různých jiných neplech se to pochopitelně neobejde. S.Craig Zahler mně opětovně dokazuje, že je to naprostý úkaz tvůrčí geniality na scenáristickém a režijním poli. Když má k ruce skvělou hereckou družinu a umí přetavit mnohá klišé v neotřelé a ne úplně tradiční postupy, je radost sledovat i film, co má hodně přes dvě hodiny. Zabrousí se i do problematických sfér s rasistickým podtextem a také se řeší i sociální dilemata. Zahler má vše poměrně promyšlené a navíc má dost času to nevšedním způsobem zpracovat. První hodina není z diváckého hlediska tolik vytížená, poznáváme hlavně prostředí, v jakém se oba titulní hrdinové pohybují a co je následně motivuje nebýt za vzorné predstavitele zákona.Druhá půlka už nabere podstatně výživné akčnější tempo, co už nemíní až do konce filmu polevit. Určitě to Zahler hrál na nepředvídatelnost událostí, přinejmenším je vyřešil po svém tvůrčím stylu. Nepříjemně dusná atmosféra měla postupem času taky své nemalé zastoupení. Výsledkem je neotřele vyznívající thriller s dvěma padlými hrdiny, kterým se nedá fandit, ale jak si povedou v touze po mamonu, je působivá záležitost. 8/10 (05.04.2021)