Terrifier

Nejprve vznikl kraťas, nakonec se šílený klaun vydal i do celovečerní verze, která je plná orgií krutosti. Je přehlídkou explicitního násilí, černého humoru, špinavého vizuálu a místy slušné atmosféry. Jenže ve výsledku tomuhle kousku i přes dietní stopáž chybí moment překvapení. Karty jsou jasně rozdané, bubák je solidně děsivý, jenže po 30 minutách nemáme o čem vyprávět. Obětí přibývá, další se bez ladu a skladu objevují na place a všechny dělají prakticky stejné chyby, ze kterých divákovi stoupají vlasy na hlavě. Když už bodnu a mám možnost bodnout znovu, tak to sakra udělám! Tvůrci však volí cestu „natahovat a ještě víc“, takže divácký zájem s přibývajícími minutami slábne. Nicméně tenhle magor s malinkatým černým kloboučkem ignorující návštěvy zubaře má šanci se ještě někdy objevit. (25.04.2018)

Moc pěkný slasher horor. Klauni nikdy neomrzí (kromě It). Na začátku je dobré zmínit, že díky tomuhle filmu vznikl pěkně krvavý druhý díl. Krev je v tomto dílu taky, brutality tu též není málo, ale přece jen na horor z roku 2017 je to už slabota. Hodně mi na filmu vadil celý filtr natočení. Má se to sice tvářit jako staré VHS, ale takovou sytou přebarvenost hodně přehnali. Hlavně kvůli tomu, protože černá nebyla černou. Protože když měla být ve scéně tma, tak byla spíš taková oranžovo červená. Já na vhskách vyrůstal a takhle si je tedy nepamatuji. Klaun je jinak moc pěkně zpracovaný. Líbilo se mi, že hrál takového mima a nedělal žádné pazvuky. A taky měl pěkný klobouček. 66/100 (02.10.2023)

V podstatě to stejné, akorát roztažené na stopáž celovečeráku, který to s přehledem utáhne, což jsem u původního kraťasu nečekal. Art the Clown stále nemá důvod přemýšlet o svoji (ne)smrtelnosti, jeho oběti opět nepřemýšlí vůbec. Ozvláštnění tohoto klišé by sice špatné nebylo, ale co už, k žánru to sedne. Grindhouse vizuál je pryč, což jsem ocenil a i když to není po stránce kamery kdovíjaká paráda, několik záběrů nebylo vůbec špatných. Myšleno záběry mimo hlavní náplň filmu, která samozřejmě zůstává nezměněna. Art si opět prořezává cestu tentokrát převážně jedním domem, přičemž použije i drcení a překvapivě také střelbu. Herecké výkony neřešit, což neplatí pro Davida Howarda Thorntona, který si to noční běsnění užívá a svého klauna především mimikou uhraje vlastně na výbornou. Zvrácenost a psychopatismus tak nechybí v žádném záběru na něj, vůbec pokud jde o ty dvě scény... a tříkolku na mysli nemám, i když. 70% (23.11.2022)

Terrifier mě vystrašil pouze svým lobotomickým scénářem. Snímek se vyznačuje neskrývanou idiocií postav, což u céčkového hororu nepřekvapí. Avšak i autoři žánrových braků se obvykle snaží respektovat kontinuitu logiky a důsledků chování. Jestliže postavu neomezí v pohybu ani několikanásobné probodnutí nohy, tak sledujeme nového Terminátora, a nebo máme co dočinění s esencí scénáristické hlouposti. Damien Leone oslavuje násilí skrze bezmyšlenkovitý příběh, jenže i ten musí být zasazen do uvěřitelného rámce. Amatérské ztvárnění gore scén pak navozuje dojem osmdesátkových kečupových matlanin. Všechno špatně. Jakožto zdejší hororový expert hodnotím odpadem. (02.05.2018)

"Zabili mi klauna, teď mám z toho trauma. Nebuď smutný, Pavlíku, už se hrabe z pytlíku! Patolog zip rozepíná, divák kleje, ruce spíná." Ach jo. Takový hezký a roztomile krvavý film a tak ošklivě popírající veškerou (pato)logiku. No fuj! Damiene, Damiene... aby Tě úchylný klaun přefiknul rezavou pilou, jak čuníka na jatkách, resp. nahou kikinu ve sklepě, visící hlavou dolů. A zabít hlavní, bojovnou hrdinku, uprostřed filmu a nahradit ji nezajímavou a neschopnou ségrou, dvakrát fuj! Dtto zabít potenciál vymazlené scény s psychicky nemocnou maminkou a klaunem dumlajícím paleček v láskyplném objetí.  Bláznivou bych nechal odejít středem, sklepem, s "miminkem" v náručí, stahovat kůži z koz měl nějaké jiné oběti. Celkově, reálný psychopat z fastfoodu byl šik a vzbuzoval hrůzu. Zmršený klauNOZOmbík už jen shovívavý usměv. A i ti nesmrtelní zombíci, byvše jim mozek vystřelen, ukázněně zdechnou. Zatímco náš čulibrk, po vlastnoručním vystřelení mozku z hlavy, pak v márnici vyskočí z pytle jako nějaká pitomá křepelka. Hřebík do rakve předchozímu ději, kdy psychoušovi pidla v zádech (též v boku, oku, noze, játrech...) ani trochu nezkazila náladu a on rozverně tajtrlíkoval dál, jako by se fyziologicky nechumelilo. Holt scénář na pytel. Patologův. (09.10.2021)