Labakan

Sice ne s úplně čistým svědomím dávám plné hodnocení, ale každý máme právo na emoce a subjektivitu. Především mám velikou slabost k prvním barevným filmům, protože mají svými nerealistickými barvami zcela osobité kouzlo, což právě pohádce z orientu nesmírně sluší. A protože jde v té době o výjimečný počinek v české kinematografii, když se točí opravdu u moře, a jelikož pro mě je tato pohádka, které jsem se celá desetiletí nějak vyhýbal, příjemným překvapením a malým objevem, dávám tolik hvězdiček kolik jsem dal, a také kvůli oné půvabné dívence, kterou již za pár měsíců stihl tak smutný úděl... (13.08.2014)

Posvícení vždy být nemusí a leckdy nedojde ani na standardní menu. Atraktivní námět prostředí a nezvykle velkorysá výprava nemohly stačit na všechno. Poetika filmu kolísající mezi sentimentem třicátých a budovatelským dutým patosem padesátých let, kombinována s jen vnějším osvojením orientální pohádkové látky, zůstala na půli cesty. Film - chyba byla patrně dána již ve scénáři, vyloučit nelze ani nekompetentní cenzurní zásahy - tak nezachraňuje ani režie, ale ani řada výborných nebo i skvělých tehdejších herců mladé i střední generace (Cupák, Medřická, Rybářová, Kovářík, Baldová ad.). Nelehký je úděl koprodukcí a jejich diváků. Nelehký je i úděl těch, kteří při posuzování nechtějí ani kličkovat, ani zraňovat. (24.03.2008)

České chlapecké herecké polonahé omladině orientální imidž opravdu sedí, často k nerozeznání od originálního bulharského mužského polonahého komparzu. Všichni spolu film příjemně osvěžují a erotizují...Jinak bych neuměla film okomentovat/bránit lépe, než to udělal uživatel ilclassico. (29.12.2018)

Orientální pohádka, natočená v Bulharsku, je nejsilnější ve svých sluncem orámovaných barevných obrazech. Za pomocí důvtipných a vynalézavých kulis prostředí, které jemně a přirozeně vytváří osobitou pohádkovou atmosféru. Bohužel síla průběhu děje nepatří k nejsilnějším stránkám filmu. Jen několik slibnějších okamžiků nemůže zanechat nezapomenutelný a nezaměnitelný otisk v paměti a srdcích diváků. Potrestání pýchy jsou turbany a frajerské fousky, podmanivé vzory a šicí terapie a hra o následnictví. Hlavní postavou pohádky je prostý a talentovaný krejčovský tovaryš Labakan (pozoruhodný Eduard Cupák) a jeho pyšné sny o vyvoleném životě na vrcholu hierarchie společnosti. Až jednoho dne sebere dostatek odvahy a podnikne svou odyseu za štěstím. S nalezenou drzostí, s falešnou přetvářkou, se zarputilou vytrvalostí a neustálou obavou z vyzrazení. Je jedinečný ve svých gestech povýšenosti. Z dalších rolí: odhodlaný, neústupný a laskavý sultánův syn Omar (výrazný Karel Fiala), veselá, prostá, žádaná a temperamentní dívka se slabostí pro Labakana Fatma (půvabná Jana Rybářová), nedůvěřivý vládce a hrdý sultán (zajímavý Vladimír Leraus), duchaplná a přesvědčená sultánka (příjemná Dana Medřická), Labakanova starostlivá a pracovitá máma Mirza (dobrá Zdeňka Baldová), mocná nadpřirozená síla Adolzaida (Otylie Beníšková), hudrující krejčovský mistr Mustafa (sympatický Eman Fiala), či malý neposeda a Labakanův příznivce Ali (zajímavý Aleš Košnar). Pohádka je líbivá pro oči a optimistická ve svém rozpoložení. To netradiční prostředí je osvěžující. Ovšem samotné napravení pyšného snílka je nedokonalé až mdlé. Nakonec, zůstane film zapamatovatelný především jen jako zajímavost. (29.09.2016)

Režisér Václav Krška vytvořil v druhé polovině padesátých let souběžně dvě orientální pohádky. Využil možnosti natáčet v atraktivních bulharských exteriérech i poskytnutých finančních prostředků a chtěl tak obohatit klasický pohádkový žánr o příběhy z dalekých zemí. Po výtvarné a hudební stránce se mu tento úkol podařil. Výraznější nedostatky lze však spatřovat v samotném základu - scénáři. Známý a do jisté míry nosný motiv zkoušky pravého hrdiny lpí jen na povrchu, kdy se s daným tématem dalo vytvořit mnohem více. V obvyklém případě leccos zastíní kvalitní herecké výkony. Bohužel zde i přes poměrně známá a nadějná jména dochází k nezájmu ze strany diváků. Vedle uměřeného Eduarda Cupáka se trochu ztrácejí výkony Rybářové, Medřické, Fialy i Baldové. Ačkoli je ze snímku patrná snaha režiséra Kršky o vytvoření poctivého díla, výsledek vypovídá spíše o nedomyšleném záměru. Ne vždy toto stačí k úspěchu a ne vždy toto vede k objektivní kritice. (26.12.2008)