Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 623)
// Především děkuji svým zodpovědným kamarádkám, protože nebýt jich, přišel bych o možnost shlédnout tenhle audiovizuální spektákl na velkém plátně při studentském promítání a později bych toho nejspíš velice litoval - tím se dostávám k technické stránce, která spolu s formou zase jednou nakopala příběhu zadek. Respektive - alespoň z mého subjektivního pohledu, jsem byl mnohem více nadšený z efektů a vynikajicí Straussovi hudby, než z jednoduché myšlenky rozvedené do této možná (?) až zbytečné velikosti. Ale musím se přiznat, je krátce po projekci a myšlenky se teprve usazují a hledají si své místo, takže s definitivním závěrem je třeba ještě počkat - momentálně hodnotím na 90% s tím, že ostatní Kubrickovi filmy s vyjímkou Barryho Lyndona mě nadchly o něco více :) přesto, film mě nutí ptát se sám sebe, není škoda, že pan Kubrick byl tak nadčasový a nenarodil se raději o pár let později, aby takové dílo mohl přivést na svět v dnešní době? Chci říct...ten film je kontextově i formou jako dělaný pro 3D! No a zkuste nesouhlasit ,) ()
Příliš zdlouhavé a příliš nudné. Knížku jsem četl a ne že by se mi nelíbila, ale už i ona byla zdlouhavá. Nemylte se, na Clarkea nedám dopustit. Například Zpěv vzdálené Země nebo Měsíční prach, Město a hvězdy či Setkání s Rámou jsem četl jedním dechem. Ale Vesmírná odysea je v pravdě Odyseou. Straussův valčík Modrý Dunaj mám rád, ale ne když se na něj musím dívat půl hodiny s nejdříve nádhernými (a to i dnes) triky z vesmíru, který jsou však příliš ospalý a únavný po deseti minutách (a ony trvají mnohem dýl). Navíc mi přišlo, že někdo omylem zavadil o hlasitost a tak se z toho stal spíš koncert. Příběh je sice zajímavej, ale muselo by se to prostříhat aspoň na 90 minut. Takhle je to příliš zdlouhavý, některý pasáže jsou tak únavný, že u toho vydrží jenom odhodlanej divák. Mamka to po prvních 35 minutách zhodnotila slovy: "Kdo se na to může dívat?" A já s ní souhlasím. Film, kde se něco děje prvních a posledních dvacet minut z celkových 140 není nic, co bych chtěl vidět příliš často. Ale za perfektní zpracování prostředí, triků a miniatur musím ty dvě hvězdy dát. ()
Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky... ()
Všichni jsou mrtví, Dave.. Musím říct, že i přes všechny své mouchy byl Holly (na rozdíl od HALa se souhrnným IQ devíti tisíc tělocvikářů) ke své posádce mnohem ohleduplnější.. Technicky mimořádně kvalitní a o několik dekád nadčasové (kamera, zvuk), bezedná studnice inspirace nejen pro autory budoucích sci-fi snímků a tepající napětí při libovolné konverzaci střídané vizuálně vznešenou nudou opentlenou ať už legendárním hudebním doprovodem, či funěním astronauta, kdy asi jen Stanley věděl, proč bylo nezbytné mít některé záběry tak dlouhé. A přitom vzhledem k množství natočeného materiálu se nedá říct, že by střižna zahálela.. Zdá se, že tentokrát Kubrick vyžaduje po svých divácích užití citů místo hlavy a to třeba při lysohlávkovém průletu kolem Jupiteru vstříc nesmrtelnosti není vůbec jednoduché, nicméně jeho vesmírné odysey kolem tajemných monolitů o poměru stran 9 na 4 na 1, jakožto turistických značek posouvajících lidstvo ve vybraných obdobích dál za netušené hranice poznání, bude již navždy zaslouženě patřit neochvějné postavení jednoho ze stavebních kamenů vědeckofantastického žánru. Jednu hvězdu navíc přidávám za pro mě nosnou myšlenku celého filmu a sice, že evoluce je jen jedno nepřetržité selhání lidského faktoru.. ()
Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane. ()
Galerie (326)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
![2001: Vesmírná odysea - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/104/162104485_444532.jpg)
Zajímavosti (240)
- Jeden z oblíbených filmů režiséra Sidneyho Lumeta. (Kmotr76)
- V souvislosti s hudbou k filmu byla v jednu chvíli oslovena i kapela Pink Floyd, avšak nabídku kvůli jiným závazkům odmitla. Přesto je však možné jednu z jejich skladeb s filmem spojit, a to „Echoes“ z alba Meddle, kterou lze sesynchronizovat s poslední částí filmu „Jupiter and Beyond The Infinite“. (JayZak)
- Jedna z Kubrickových inovací scénáře, která se nelíbila Arthurovi C. Clarkovi, byla schopnost počítače HAL (Douglas Rain) odezírat ze rtů. Poté, co začaly být vyvíjeny počítače se stejnou schopností, však přiznal, že měl Kubrick celou dobu pravdu. (JayZak)
Reklama