Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 630)
Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 ()
// Především děkuji svým zodpovědným kamarádkám, protože nebýt jich, přišel bych o možnost shlédnout tenhle audiovizuální spektákl na velkém plátně při studentském promítání a později bych toho nejspíš velice litoval - tím se dostávám k technické stránce, která spolu s formou zase jednou nakopala příběhu zadek. Respektive - alespoň z mého subjektivního pohledu, jsem byl mnohem více nadšený z efektů a vynikajicí Straussovi hudby, než z jednoduché myšlenky rozvedené do této možná (?) až zbytečné velikosti. Ale musím se přiznat, je krátce po projekci a myšlenky se teprve usazují a hledají si své místo, takže s definitivním závěrem je třeba ještě počkat - momentálně hodnotím na 90% s tím, že ostatní Kubrickovi filmy s vyjímkou Barryho Lyndona mě nadchly o něco více :) přesto, film mě nutí ptát se sám sebe, není škoda, že pan Kubrick byl tak nadčasový a nenarodil se raději o pár let později, aby takové dílo mohl přivést na svět v dnešní době? Chci říct...ten film je kontextově i formou jako dělaný pro 3D! No a zkuste nesouhlasit ,) ()
Človek naozaj chápe, čo tým chcel “básnik” povedať. No prezentácia jeho myšlienok takýmto spôsobom, sa stáva pre (podaktorého) diváka naozaj bolestivou skúsenosťou. Klobúk dolu pred tými, ktorých “toto” oslovilo. Tretia za rešpekt k vizualizácii (1968?!), do pokračovania sa radšej púšťať ani nebudem. ()
║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ ()
Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. ()
Galerie (329)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- O Kubrickovi se mluvilo jako o velmi sečtělém člověku; nápad se Hvězdným dítětem vzešel z jeho hlavy, inspirován dílem Percyho Bysshe Shelleyho „Odpoutaný Prométheus“ a jeho pasáží „Duch Země“. (Trainspotter)
- Vo vesmírnej lodi Discovery One môžeme vidieť rotujúcu centrifúgu, ktorá má vytvárať „umelú gravitáciu“. Priemer centrifúgy je však príliš malý. Odstredivá sila pôsobiaca na nohy stojaceho človeka by bola omnoho vyššia než tá, ktorá by pôsobila na jeho hlavu. Tento rozdiel by bol ešte väčší, keď astronauti lezú po rebríku smerom k dverám v strede, kde by bola „gravitácia“ prakticky nulová. (ČSFD)
- Jeden ze zásadních rozdílů mezi knihou a filmem spočívá v tom, že zatímco v knize je monolit, ke kterému míří Discovery, umístěn na Saturnově měsíci Japetus, ve filmu se nachází mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Podle vyjádření Arthura C. Clarka je tomu tak proto, že se Stanley Kubrick obával, aby nebyl divák příliš zmaten divokými manévry lodě Discovery ve vesmíru. (Milan25)
Reklama