Mechanický pomeranč

Než jsem viděla film, tak jsem si přečetla knížku a musím říct, že mi ve filmu několik momentů chybělo... Začátek je nejlepší, ale bohužel ve filmu je moc strohý, kdežto konec je dopodrobna zadaptovaný - to je jediné, co mi vadilo! Jinak KUBRICK je úžasný, to je bez komentáře a Malcolm McDowell se taky vytáhl! (26.04.2006)

Je milé, jaký nový rozměr tu získala píseň Singin' in the Rain, která si to vážně zasloužila, ale jinak nemám pocit, že bych si s touhle generací potykala. Možná, že kdybych viděla Pomeranč někdy v patnácti, možná ještě dřív, tak bych se v tom našla. Teď už nemám šanci. Teď už je to jen povinná odrážka z dějin filmu a Malcolm, který je pořád lepší v Caligulovi. Ale aspoň vím, k čemu přirovnat všechna ta leta při filmových studiích. (03.04.2013)

Right, right, right, Stanley Kubrick!!! It was real horor-show! Jeden z těch filmů, které si rád pouštím znovu a znovu, protože teprve při dalších zhlédnutích poznávám hlubší význam scénáře a všímám si té propracovanosti a píle, kterou do snímku proslulý kinematografický king vložil. Ze všeho nejvíc se mi ale líbila ta hudba! Skvělá, rytmická hudba, která doprovází všechno to ultranásilí a "tolkšokování", ve kterém se mladý Alexandr vyžívá a později se z něho poněkud krutým způsobem léčí. Alexovo odlehčené a vtipné vyprávění tomu též dodalo ten správný říz. A ty jeho hlášky (They were getting ready to perform to in-ou in-out of a wippy young děvočka). Jo a taky profesor Deltoid neměl chybu, YES? :-D Ten mě fakt rozesmál, YES? :-D (24.07.2007)

Byl to jenom mírnyj tolšok. Kdo z vás ještě Mechanický pomeranč neviděl, ať se připraví na cokoliv (znalost muzikálu Zpívání v dešti, budiž plusem). Kultovní sci-fi legenda, kde Kubrick míchá elektroniku s Beethovenem a zkouší, co všechno divák vydrží. Zvrácenost na druhou a satira na vše konzumní, s pomrkávajícím sebeironickým závěrem. V 70. letech zapovězený film, dnes právem vyzdvihovaná klasika. (22.02.2010)

Knihu som (bohužiaľ) zatiaľ nečítal, ale Kubricka obdivujem a hoci som si Malcolma McDowella dlhý čas nevšímal, po pozretí MECHANICKÉHO POMARANČA sa pre mňa stal hereckým géniom, ktorý si zaslúži postaviť sochu za tú nechutne dokonalú scénu s „okom“, ku ktorej ho šialený perfekcionista Kubrick prinútil (vôbec, ich vzťah bol zvláštny, pohyboval sa niekde medzi láskou, opovrhnutím, obdivom a nenávisťou, obrovská škoda, že sa stretli len raz) a ktorú mal neskôr odvahu citovať len Steven Spielberg v MINORITY REPORT (ale to nebolo ono, u Kubricka to bolo naozaj, u Toma Cruisea predsa len o čosi menej). Úchvatná atmosféra, nákazlivý „jazyk“ (keď budete počuť, pochopíte), skvelé scény, tento film má NIEČO, čo vám zostane v hlave. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/155909/Mechanicky-pomaranc-100.html (03.12.2006)