Vražda v Orient expresu

„The killer is mocking me. Good. His first mistake..“ S nápaditými kamerovými jízdami scénou, vizuálem připomínajícím expres spíše Polární a mládětem fretky přilepeným pod nosem vzal Kenneth Branagh do tělocvičny malé šedé buňky. Většina už tuší, že Mstitel nevinných není ve vlaku jen jeden a tak je i prostor zaměřit se na pokorný filmařský um a drobné finesy. Třeba když při nečekaně častém opouštění vyhřátých vagónů nejde postavám z pusy spolu s mlživými frázemi i pára nebo na aranžmá v ústí tunelu, při kterém mon přemoudřelý amie uděluje rozhřešení tuctu apoštolů u poslední večeře.. (17.12.2020)

Po zhliadnutí Branaghovej verzie Orient expresu bude mať divák pravdepodobne dosť zmiešané pocity. Farebné pompézne scenérie podčiarkujú tón celého príbehu. Snímke veľmi pomáha aj hviezdne obsadenie, bez ktorého by to skrátka nebolo ono. Výrazný hudobný sprievod sa linie celým krimi thrillerom. Tvorcom sa podarilo zložiť výraznú znelku, ktorá sa objavuje v jednotlivých úsekoch príbehu a patrične dopĺňa celkovú atmosféru filmu. Za zmienku tiež stojí pieseň pri záverečných titulkoch, v podaní herečky Michelle Pfeiffer. Herecké obsadenie je tu naozaj silné a pestré. Ani jeden herec nijako výrazne nevyčnieva, ale zároveň každá rola svojím spôsobom vyniká a postavám aj ich predstaviteľom sa dostáva dostatočného priestoru. Navyše sa herci spolu dobre dopĺňajú a je radosť vidieť toľko známych tvárí spolu na filmovom plátne. Dokonca sa mi tu páči hranie aj Daisy Ridley, ktorú považujem za amatérsku herečku, ktorá ma svojím výkonom nepresviedča ani v hviezdnych Star Wars. (09.09.2019)

Kenneth Branagh mi v roli Poirota vůbec neseděl. Já jsem prostě zvyklej na Davida Sucheta. Ale i když zapomenu na seriál, tak je problém v tom, že jsem viděl hvězdně obsazenou verzi z roku 1974 od samotnýho Sidneyho Lumeta. A když mám oba filmy porovnat, tak Lumetova verze mi přišla taková tísnivější, s lepší atmosférou a celkově se mi prostě líbila víc. Ale věřim tomu, že někomu zase víc sedne tohle modernější zpracování s rozmáchlejší výpravou. Lepší 3 hvězdy. Kdybych neviděl starší verzi od Lumeta, tak možná dám i 4. (05.10.2022)

Proslulého detektiva, jehož Kristova Agáta ve svých knihách prudérně označovala jako výstředního mužíka, nekompromisně pojal film jako belgického homosexuálního autistu jménem Erkül s vytepleným žabožroutským přízvukem. Nejprve jej Finly představil jako progelovaného plachého řiťopicha, poté Ustinov jako slizkého tlustého buzeranta, aby jej nakonec naprosto ikonizoval a uzurpoval pro sebe Davča Süšé jako rozkokošně sympatického cükrouššše, co chodí, jako by měl v prdeli pravítko, a obsedantně si voskuje dle vlastního mínění módní homoknír. Až teď, autorčině popisu proporcionálně zcela neodpovídající, dobře stavěný, vysoký, vzpřímený elegán Ken postavu alespoň trochu vychladil, dehomogenizoval a vnesl do ní kapku heterošarmu, takže se u jeho sledování přirozeně sexuálně orientovanému divákovi už tolik panicky nestahuje konečník. Pod nos si sice nalepil obskurně ohyzdnou jitrnici, nicméně „bon“ a „manifique“ zní z jeho úst dostatečně machisticky, a ne jako výzva k homofelaci. A vůbec je v roli naprosto skvělý, přirozený a sympatický, jakož i zbytek osazenstva toho snobského Pendolína z Istanbulu, tedy až na tu násilně topornou a neskonale odpornou Džedáj rytířku, která asi přeblafla nějakého vlivného agenta, nebo ukojila Kennethovy zoochoutky. A co jinak říct k x krát přečtené a viděné swingrsvraždě, když z ní nakonec nepřekvapivě nevypadlo, že vrahem je vlastně zahradníkův mongoloidní pomocník jménem Rupert? Inu, důstojné zpracování, výborná režie, vymazlené digitální kulisy a zplastikovaná, sekunďákem poslepovaná Fajferka je v šedesáti asi stokrát píchatelnější, něž když v pětadvacetidvaceti anorekticky valila pydlooké bulvy na Tonyho Montánu. (12.11.2017)

| Rozpočet: 55 miliónov $ | Tržby: 351.8 miliónov $ | V prvom rade je potreba povedať, že je Branagh fakt veľký frajer. Zrežírovať tak komplexný film a pritom v ňom hrať hlavného protagonistu, je distiplína, ktorú zvláda(dal) na tak vysokej úrovni asi len Mel Gibson. Inak ale pokladám podobné filmy s knižnou detektívkovou predlohou za ťažko zvládnuteľné: vzhľadom k rozsiahlej predlohe majú filmové verzie vždy problém so skrátkovitosťou a neschopnosťou dosiahnuť podobnú gradáciu, ako knižky. I práve preto je Vražda na Orien Expresse len slušnou, remeselne bezchybnou adaptáciu, kde sa najdú úžasný herci v kúzelnej výprave, ale príbeh s divákom len zťažka zamáva... (24.02.2018)