Spalující touha

Film, vymykající se, dle mého názoru, dosavadnímu mistrovu stylu filmařiny. Naprostá preciznost kamery zůstala (kdo viděl Život v obrazech, ten ví, že některé rutynní scény se natáčely po mnoho dní), avšak příběh se mně zdál postavený trochu na vodě. Především množství náhod, které přivedou Cruise na setkání je zarážející. Bral bych to pouze v případě, že by ho na sraz někdo chtěl dostat, což je v příběhu naprosto vyvráceno. Shrnuto, poměrně zajímavá tečka ikony filmu jménem Stanley Kubrick. (12.12.2010)

Do noci situovaný příběh jednoho neobyčejného manželství. Trio Kubrick-Kidman-Cruise se hledalo, až se našlo. Sice na poslední chvíli, ale ano :) Ke komentáři Pacco dodám jen, že v Tomovi tu a tam problesklo kouzlo Lestata, tedy jeho herecké maximum. A mám inspiraci k tomu, jak si oblékat podprdu jako Nicole - je přece tolik způsobů a Kubrick byl zřejmě ten poslední, kdo jí do toho kecal. V případně vážnější reflexe bych se pozastavila ještě nad domem plným masek, ale to už by bylo přes míru zdejšího plácku. (27.03.2010)

Troufám si tvrdit, že EWS není film, který by těžil z opakovaných shlédnutí. Jakmile si člověk přisvojí metaforický "plán" hrdinovy sexuální odysey, film ztrácí svoje prvotní tajemství a napětí atrofuje. Téma střetu dvou verzí (mužské a ženské) představivosti a destruktivnosti touhy je inspirativnější než pojetí Cruisova hrdiny jako oběti sexuální represe, kterou v závěru jeho externalizované a zoufale nenaplněné představy doženou až k slzám a provinilému doznání. Jsme v New Yorku na konci 20. století nebo ve Vídni za časů Freuda? Film vůbec působí odtažitě svým mixem bezčasí a kubrickovského chladu, který může být projevem stejně tak intelektuálního odstupu jako mizantropie. Postavy jsou spíš archetypy zbavené individuálních rysů, humoru a spontánnosti. Architektura a dekorace filmu jsou bezčasé; leimotivem je vánoční výzdoba, která záměrně nepůsobí rušivě jen tam, kam skutečně patří: do rodinného kruhu. Chladně promyšlený je i způsob, jakým Kubrick nakládá s kamerou, hudbou nebo třeba barvami - kontrast rudé (touha) a mrazivě modré (smrt) se zde prolíná do ambivalentní fialové. Jako zbavená jakékoliv emoce a kouzla působí i evokace nočních ulic New Yorku, nejspíš další záměr autorovy mimozemsky chladné inteligence. Konečně zaráží to, jakou péči (co do délky a pozvolnosti budování) věnuje Kubrick každé scéně, včetně těch vyloženě explikativních nebo rovnou zbytečných (např. rozhovor hrdiny se zženštilým recepčním je už třetím zpochybněním jeho kompetence jako heterosexuála). Out of Time. (26.09.2006)

Úvod se nese hlavně ve znamení ne tak úplně dobře fungujícího manželství Williama a Alicie (výborní Cruise a Kidman), který je korunován skvělým dialogem. Pak se to začne pěkně zamotávat, vzrůstá napětí (perfektní klavírní hudba) a ve vzduchu je cítit spiknutí (a člověk očekává nějaké zajímavé rozuzlení). A pak...zazní slovo FUCK z úst Nicole Kidman a hle diváku, obdivuj tu skvělou pointu. Jestli TO má být vyvrcholením 2 a půl hodinového filmu, pak si rozhodně nejdu stoupnout do řady obdivovatelů režisérova díla, ale místo toho pokračuju ve své zatím neúspěšné cestě za pochopením údajné Kubrickovy geniality. (10.08.2011)

Stanley Kubrick byl schopný se vyjadřovat ke všemu. S neuvěřitelným zápalem a neotřelým přístupem. Vesmírnou odyseou zrovnoprávnil sci-fi s jinými filmovými žánry, s Lolitou představil, co je tou pravou moralitou, Mechanickým pomerančem zase šokoval kdekoho. Už tehdy pojem, dnes nezapomenutelná legenda. O posledním počinu Stanleyho Kubricka, který nesmírně dlouho vznikal, bylo napsáno leccos, jednu z mnohých pozitivních skutečností vidím v tom, že odstartoval mnohem zásadnější kariéru Nicole Kidman (do té doby spíš přitakávala hvězdnějším hereckým kolegům). Její cestu od manželky/partnerky k herečce dokládají tituly jako Hodiny nebo Moulin Rouge. I angažování Toma Cruise do uměleckého filmu bylo odvážným tahem, který dle mého vyšel. Hříchy jejich manželství spočívají možná v několika šlucích marihuany před sexem, jinak jsou svoji deset let, oba s luxusním příjmem a úspěšnou kariérou. Jenže také je dávno začala rozežírat nepojmenovaná nespokojenost. A poté, co se objeví několik nečekaných momentů a setkání, dostane se on do luxusního venkovského sídla, kde se dějí velkolepé orgie. Výkladů je víc, sarkastický Kubrick si s námi slušně hraje, jeho matoucí svět je promyšlený, až diváka mrzí, že za svůj život nenatočil o dvě tři díla víc. (23.10.2006)