Spalující touha

Eyes Wide Shut se pohybuje na pomezi dvou klišé : americká filmová rodina 20.století a tajemný, stále však uvěřitelný příběh vycházející z fantaskních vídeňských romanet přelomu 19. a 20.století. Obě tyto roviny jsou přítomny a třebaže žádná z nich není zrovna originální, z jejich střetnutí se nesměle cosi zajímavého dere. Poslední Kubrikckův film není zdaleka tak děsivý jako Shining, ani tak krutý jako Mechanický pomeranč, má však své nevtíravé a tiché kouzlo. Atmosféra je mysteriózní, erotická, trochu i hororová. Nebo by taková alespoň měla být. Námět: jedení zakázaného ovoce. Kubrick nám klade zajímavé otázky: Lze na pravdě jedné noci stavět celý život? A na druhou stranu : Lze zjevení této noci ignorovat? Přesto tomu něco chybí. Kubrickova práce na filmu je tradičně vysoce precizní. I když tato verze filmu neměla být posledním střihem, není nedokončenost nijak znát. Jako vždy Kubrick dokonale zpracovává myšlenky jiných, přežvýkává dílo Arthura Schnitzlera, sám však jakoby ovšem nebyl přítomen. Pro mě zůstal Kubrick těsně pod cílovou páskou mimořádného díla. Je jí ovšem vzrušujícím způsobem blízko. (26.10.2004)

Ďalší úchvatný film génia Stanleyho Kubricka, obdarovaný všetkým kubrickovským, od brilantnej technickej stránky, cez vrstevnatý scenár bez odpovedí, snovej atmosféry, zvláštnych hereckých výkonoch – a sexu. Kubrick ma privádza majstrovsky do rozpakov. Neviem, čo mám na Eyes Wide Shut povedať. (01.01.2005)

Dlouhé, opojné záběry, pozvolna plynoucí děj, poeticky snová atmosféra a mohutná stopáž, čím to, že mě to ani trochu nenudilo?! V tajemném vzduchu Eyes Wide Shut se totiž vznáší něco víc... Špetka mysteriózna na zahuštění atmosféry jako základ a na něm, pomocí tradičně mistrovského Kubrickova rukopisu, vystavěno neuvěřitelně sugestivní drama zachychycující i ty nejintimnější pocity. Poněkud rozhořčený manžel odhodlaný udělat něco překračujícího rámec jeho snobského života, něco "zakázaného", odhazuje svou masku vznešenosti a nahrazuje ji narychlo vypůjčenou maskou pudovosti. Nevzal si však příliš velké sousto? Přes dvě a půl hodiny, téměř bez mrknutí oka, sleduji jeho vnitřní boj Spalující touhy s rozumem, když tu mě najednou Kubrick uzemní svou poslední větou... Geniální. 10/10 (27.10.2008)

Takovouhle erotickou a dráždivou atmosféru nenajdete ani v nejlepším pornu! Skvělý epitaf mistra Kubricka, odcházet se má přeci ve velkém stylu, ale měl samozřejmě mnohem lepší filmy, tahle moderní podívaná už není tak "Kubricovskou", jak jsem byl zvyklý, ale přesto silný nadprůměr, přes poměrně dlouhou stopáž to uteklo opravdu rychle a Vruise hrál dobře a Kidman byla vážně vzrušující. Takhle se mají točit erotické filmy! (09.11.2008)

Cruise. Kidman. Kubrick. Doširoka zavřené oči, jak by měl znít doslovný překlad originálního názvu Eyes Wide Shut, nejsou ani mimozemsky chladným a odtažitým dílem bez emocí, ani mizogyním lucidním snem s dobovou neukotveností. Kubrick je sarkastický, sardonický a veskrze pesimistický, právě proto překvapí, že na konci Spalující touhy je zanechána titulním postavám jistá naděje._____ Jeho poslední mistrovské dílo není ani chladné jako psí čumák, postavy jsou pasivní typy, které žijí výrazným vnitřním životem, jenž je znát na jejich tváři, za níž se snažíme nahlédnout, za masku dvou úspěšných a spokojených manželů. V tomto případě je doslova geniální castingový tah obsadit manžele Cruiseovy - Toma Cruise a Nicole Kidmanovou, kteří jak ve skutečnosti, tak ve filmu spolu žijí 9 let a kteří dospěli do stádia kladení si podobných závažných otázek._____ Spalující touha je narativně vystavěna stejně jako všechny ostatní Kubrickovy filmy, členěná do třech částí, v nichž se traktují teze Nietzscheho (nadčlověk a smrt) a Freuda (podvědomí, obsese a touha) skrze snovou pohlcující atmosféru. Pokud byl Kubrick někdy mizogyní, bylo tomu tak pouze v případě Mechanického pomeranče, v němž vyobrazoval ženu jako objekt potěšení. V případě jeho labutí písně se ale jedná o dizenterpretaci, protože ženy u Stanleyho určují správný a přírozený řád i vývoj věcí - zdání mizogynosti tvůrce je dáno pouze tím, že Kubrick rád vypráví o mužsé maskulinitě jakožto iluzi podporovanou společností, v níž umřelo pravé umění a správné hodnoty (Daniel Stephens)._____ Žádné z děl zaníceného fotografa nebylo dobově ukotveno, vyjma dvou historických satir - a mix newyorského snobství s vídeňskou otevřeností a neurčitosti mezi 19. a 20., popř. 21. stoletím dodává snímku ve výsledku punc nadčasovosti. A taky vám tak závěrečné "Fuck" připomíná "Mein fuhrer, já mohu chodit" a "Byl jsem vyléčen"? Stanley se ve filmařském nebi někde směje pod vousy a hraje svou poslední partii šachu... s divákem. (28.02.2007)