Osvícení

"Já ti neublížím. Jenom ti vymlátím mozek z hlavy." Rodinka Torranceových potkává v opuštěném horském hotelu zástupy lidí. Že by tu něco nehrálo? Neměl bych se už začít bát? Asi ano, ale když já to moc neumím. Nicméně Torrancova proměna vyrovnaného muže toužícího po klidu v šíleného mlátiče sekerou se mi líbila tak moc, že zbytek osazenstva si u mě ani neškrtl. Tedy kromě pana Kubricka, který si u mě škrtne vždycky. (24.07.2011)

Musím říct, že tomuhle filmu něco schází. Možná je to chybějící gradace konce - tedy spíš poslední třetiny filmu (i když honička v bludišti stojí za to), ale prostě dílko se dle mého řadí spíš na Kubrickovy nejnižší příčky. Ale i tak jde o velmi zajimavý (a zajímavě natočený) thrilller, který ale asi nedokázal využít celý potenciál, který v sobě obvykle skrývají knížky Stephena Kinga a který se téměř nikomu nepovedl převést stejně sugestivně na filmové plátno (snad jediné dvě výjimky tvoří Misery a Zelená míle, která je ovšem podle nehororové povídky). A jak je vidět, tak ani velkému panu Kubrickovi se to nepovedlo na 100%... Některé pasáže jsou sice velmi povedené (mě osobně například fascinovala scéna, kdy syn jede na tříkolce po hotelu, kamera ho snímá zezadu a pohybuje se s ním, my slyšíme, jak kolečka jedou chvíli po dřevě, chvíli po koberci, a najednou se zastaví u dveří 217 a... mimochodem výborná práce zvukaře), uchvatné je i použití hudby, kamery, herecké výkony (zejména Jack Nicholson - i když opět mám pocit, že v každé z jeho rolí je velký kus jeho povahy, takže zas tolik nehraje :-)), ale to jsou věci u Kubricka skoro samozřejmé. Nakonec jsem se rozhodla pro 4*, protože přes moje výtky jde o velmi nadprůměrný horor, ale i tak byl pro mě celkem zklamáním. Mám dojem, že tenhle film už si znova pustit nepůjdu. (16.06.2005)

Ještě předtím, než jsem toto kultovní dílo prvně zhlédla, jsem se podívala na trailer s nepopsatelně strašidelnou a mrazivou hudbou a krví valící se z výtahu. Měla jsem pocit, že na tak strašně děsivý a mysteriózní film se nikdy neodvážím podívat. Poté jsem se odhodlala a tento film se pro mě stal jedním z nejlepších vůbec. A nejen v rámci hororu. Je to mistrovská ukázka filmařského umění. Je to geniální Stanley Kubrick a ďábelský Jack Nicholson. Je to dokonalé úvodní intro. Je to fantastická hudba. Je to zlo, které bude vždy přetrvávat v místech, událostech a lidech. Je to neopakovatelně a fenomenálně budovaná tísnivá atmosféra, která neustále houstne a dopadá na diváka. Hory. Zima. Samota. Wendy a Jack. Danny (boy) a Tony. Overlook. Delbert Grady. Ticho, prázdný hotel, prázdné chodby, venkovní bludiště, pokoj s číslem 237 a všudypřítomná hrůza z něčeho, co se nazývá jako REDRUM... "Come play with us, Danny. Forever and ever and ever..." (11.07.2006)

Díky puntičkářskému a někdy až protivnému Kubrickovi při filmování, můžeme nyní zhlédnout po všech stránkách propracovaný strhující psychologický horor. Na rozdíl od jiných vyvražďovaček a potoků krve, je zde vsazeno na Hitchockovu školu. Drobnými libůstkami jsme vtaženy do rozjetého vlaku a zjištujeme, že se vezeme až do konce filmu. Podbarvení některých scén hudbou umocňují už tak mrazivé scény ve starém hotelu, přechody v čase, představy, detaily, to vše nemá chybu. Mozaiku drobnůstek u Nicholsona tak i u syna Danyho Kubrick dovedl rozvést do posledního detailu. Nevím sice, kterou sestříhanou verzi jsem viděl, přesto to je jeden z nejlepších filmových bonbónků. (20.06.2004)

Určitě by se mi to líbilo mnohem více, kdybych na to nemusela koukat na půl (zhruba po hodině sledování to moje spolubydlící neunesla a musely jsme to vypnout a pustit si HIMYM), druhý den už atmosféra byla pryč, takže jsem si ji tak nějak domyslela a přihmouřila oči a dala za 5*. Ale možná už tam pak opravdu nebyla, prostě to skončilo tak nějak fádně a přesně v tu chvíli, kdy černoch volal, jsem si říkala, že tam pojede si pro porážku. No a jak to dopadlo... Za psycho hudbu, Jacka, který už na začátku vypadal jak z Bohnic a zakrvenou halu bych dala ty 4*, ale jak už jsem psala, přihmouřila jsem oko (a zacpala nosní dírku, ale to vědět nemusíte) a dala těch prokletých 5*. Asi to bude tím, že bydlím nad pohřebištěm koček. Ne, otevřela oči, podívala se znova a prostě je to za 4*. (18.01.2011)