Já, Tonya

Rok co rok nevěříte, že se na přelomu osmdesátých a devadesátých let objevil nějaký další olympijský příběh, který byste neznali, a tvůrci stejně pokaždé něco vyhrabou. Krasobruslařka Tonya Harding ale neměla zrovna životní příběh, kterým by se kde kdo chlubil. Na druhou stranu je tak neuvěřitelný, že by byla škoda, abychom se o něm nedozvěděli něco víc. Příběh měl ale štěstí na tvůrce, protože jej natočili opravdu věrohodně. Třeba Margot Robbie tu byla naprosto k nepoznání. Z hezké herečky se stala americká maloměstská čůza, která má ráda krasobruslení a všecko ostatní ji obtěžuje. To, že jí manžel sem tam ztříská ji přece nezastaví od toho, aby jednou byla slavná, že? Lidská hloupost ale nejspíš jo a já musím říct, že zajímavější příběh olympijské sportovkyně bych si asi nedokázal ani vymyslet. Druhá půlka filmu byla pro mě až neuvěřitelná. Nedýchal jsem a jen pozoroval, kam až člověk může zajít. (21.01.2018)

Vzhledem k tomu, co se kolem Hardingové dělo, mohlo se jednat o hodně depresivní a nepříjemné drama. Tvůrci to naštěstí pojali jinak a vznikl z toho snad nejvtipnější film roku, který sice tempo neudrží až do konce, (kde se zcela logicky začnou odehrávat ty nejdramatičtější situace a úpadky všech zúčastněných) ale po většinu času výborně baví a překvapuje spoustou výborných nápadů, hlavně co se týká využití dobových, hudebních pecek. (12.08.2018)

Jakkoli herci excelují, hlavní hvězdou je režisér Gillespie - ten dokázal poskládat bujarý příběh, v němž některé motivace nelze úplně pochopit a v závěru není pro morální ošklivost všech aktérů moc komu fandit, tak energickým a soudržným způsobem, jak to uměl ve svých nejlepších dílech třeba i Martin Scorsese. Nevzpomínám si na jiný snímek, kde by mě retrospektivní schéma doplněné zúčastněnými vypravěči tak bavilo, navíc doplněno "soderberghovskými" vsuvkami v podobě výrazného soundtracku, na němž je inscenace mnoha scén závislá, nebo náhlými časovými úskoky ve prospěch údernějšího vypointování. Pod přívalem skvělých nápadů a zajímavých (byť většinou svinských) postav nakonec opravdu skoro nevadí, že by to sneslo kratší stopáž a silněji vygradované vedlejší linie. Vítané provětrání stereotypních akademických vitrín, škoda že i na Margot se nedostalo.. (27.02.2019)

Celkem zajímavý příběh Tonye Hardingové a jediný důvod proč jsem si film pustil je fakt, že mám rád sportovní dramata, kde outsider všem vytře zrak, což z úvodu splnilo má očekávání a chtěl jsem pochválit výbornou Tildu Swinton v roli matky, kde jsem se nyní dozvěděl, že to byla Allison Janney, nuž nevadí byla perfektní a odstranit ji po půl hodině je trestuhodná chyba. To je jak by někdo odstranil JK. Simmonse z Whiplashe, bez něj by ten film rozhodně nedostal takové uznání jako teď. K samotné Tonyi, toho bruslení zde bohužel moc není, rivalita vesměs žádná a triky předvádí pořád stejné, spíš se film soustředí na její osobní život a vztah s manželem, který místy připomínal Valku Roseových, ale na to jsem moc nebyl zvědavý. 2 hodiny jsou moc a ke konci se to bohužel už táhne. Plusy- Margot Robbie i Allison Janney solidní, zajímavý příběh. Mínusy- Pomalé tempo. Humor jen v prvních 30 minutách potom absentuje. Nedostatek bruslení a chybí vypjaté intenzivní finále, které bylo například v Borg/Mcenroe. 6/10. (23.02.2021)

Zvláštní, černohumorný a velmi lidský biopic. Tonya Hardingová je "white trash", mluví sprostě, nechá se mlátit manželem a při tom všem se zoufale snaží uspět v tom jediném, v čem je dobrá. Není to žádná extra sympatická filmová hrdinka, ale jak ostatně dokazuje i konec, je to velká bojovnice. Margot Robbie je skvělá a díky tomu, že trochu ubrala na vzhledu, vynikne její nasazení a schopnost prožívat emoce. Jednoznačně můžu film doporučit nejenom sportovním fanouškům, ale i těm, kdo ocení dramata všedního dne. (08.03.2018)