Rudovous

Posledni cernobily film Kurosawy a posledni s Toshiro Mifunem, nacez nezbyva rict nic jineho, nez - konecne! Tyhle 2 elementy Kurosawu negativne predlouho tizily, ale po '65 konecne mohl zacit natacet vyborne filmy viz. Dersu Uzala, nebo Ran. V Red Beard si to ale musite naposledy vytrpet a to rovnou dele, nez 3h! Boze, to byla zase uspavaci nuda! "Streva ji lezou ven, strcte je zpatky!" 4/10 (05.12.2010)

Ze všech Kurosavových filmů (které jsem zatím viděl) sálá jistota. Je vidět ve zvolené látce, v docela nápadně, a přece nevtíravě zdůrazněném poselství, v pohledech kamery a hlavně ve výběru Herce. Zmínit můžu jen jednoho, který všechny ostatní odsouvá do pozadí. Toširo Mifune by zvládl asi jakoukoliv roli, vždy je ale jasně vidět jeho duchovní i fyzická síla a autorita, strhává na sebe pozornost. Zde je tomu také tak, v roli hlavního lékaře nemocnice pro chudé, o jejíž existenci stále zápasí, předvádí Mifune obdivuhodnou osobnost plnou humanismu a skutečné lásky k nešťastným bližním, ovšem ne lásky plynoucí z ponížení, nýbrž lásky hrdé a silné. Jen taková osobnost, plná síly, může zároveň mít i výčitky svědomí plynoucí z toho, že v zápase se špatným světem se občas musíme snížit na jeho úroveň. 9/10 (16.02.2006)

Bravúrny, excelentný, výnimočný, odvážny, existenciálny, a takto by som mohol pokračovať prídavnými menami asi do nekonečna, lebo na čo siahne Akira Kurosawa, to zaváňa úspechom, alebo extrémnym zápalom veci, keď sledujem viacero príbehov z nemocničného prostredia, v ktorom vládnu prísne pravidlá, na ktoré sú dôvody, pričom nový doktor Jasumoto bude musieť vytrpieť tvrdohlavé autority šéfa, ktorého volajú Červenobradáč ! Tento chlapík mi nadobro vytrel zrak už svojim plným fúzom, ktorý má vo zvyku si tri - krát sám chytiť, zvyk je železná košeľa, alebo totálne ma zasiahol, keď v jednej bitke polámal nepriateľom končatiny, ktorí si ale poriadne o to koledovali, inak je Dr. Niide vskutku mierumilovný človek, ktorý ako sa hovorí, ani muche by neublížil ... Teraz exceluje Yûzô Kayama vedľa tradične obsadzovaného Toširá Mifuneho, ale podotýkam, že naposledy, predstavte si tie spoločné roky, spoločné projekty, fascinujúce úspechy herca a režiséra, kde práve neviem, či jestvuje takto dlhá tradícia nakrúcania, kedy si už režisér nevie predstaviť urobiť projekt bez dvorného herca. Toširó mal toho asi už plné zuby, lebo takúto BRADU si nesmel holiť, a tak prichádzal o ďalšie filmové projekty, som si istý, že ani jeden sa nemá za čo hanbiť, lebo to stálo za to ! Nemocnica má veľkú kapacitu chudobných pacientov, ktorí tu bežne zomierajú, proste sú momenty, keď im už nepomôže ani Pán Boh. Dr. Jasumoto je zo začiatku namosúrený, aby prišiel na to, že tento špitál je jeho životom, bez ktorého si nevie predstaviť jestvovať. Po čase príde na to, že bude pomáhať, lebo komu sa nelení, tomu sa zelení ... Mám extrémnu CHUŤ vidieť ešte tých niekoľko predošlých spoluprác, ktoré ma zatiaľ utvrdili v jednej veci, a to, že sú geniálni, ... (13.09.2015)

Autorský koncept, který v 50. letech ustanovil režiséra za tvůrce-Boha, není pomýlený jen z důvodu nemožnosti nahlížet komukoliv do hlavy a teamworkingu širšího ansámblu na díle, rovněž je problematický z hlediska autorů-značek, vůči nimž cítí divák pokoru a jihne, ztrácí soudnost. Slovy klasika: Dobrý režisér špatné filmy netočí. ____ Mixne-li se jakýkoliv film asijskou provinciálností, kde se s oblibou řeší sondy mezi obyčejné lidi po vzoru neorealismu, vyleze z něj zákonitě společenský komentář, nic víc, a totéž se přihodilo zde. Kurosawa podobně jako Godard miloval klasické hollywoodské filmy a sám nevěděl, kam patří, zda na Východ, či na Západ, zda následuje práci kamenu japonského filmu 30. let, režiséra Ozua, mistra střihu a detailu, nebo Mizogučiho táhlé, distancovaný záběry. Kurosawa sám přiznal, že v každém jeho filmu jsou maximálně 3-4 minuty skutečné kinematografie. Dobrá, ale kdo je má v těch pře-timeovanejch špageťácích hledat? ____ Doktoři zde spíš rozmlouvají, než léčí, Kurosawa převádí denní pinožení do pokojné filozofické roviny o moudrém a přísném učiteli, pod jehož vedením vstupuje žák na cestu k dobru (nemocnice je zčásti vězením – nápravnou, a zčásti tělocvičnou – bojové sporty taktéž očišťují duši nezvedených mladíků), což je snad jediné východisku filmu; jeho relativita v posunutých dialozích mezi vývojem postavy a jejím výchozím stavem. Je třeba vnímat, co postavy říkají, ne jak to říkají. Červenobradáč ale není geniální, ani vizionářský. Musíte ho tolerovat víc, než on bude tolerovat vás. (22.04.2008)

Už jsem delší dobu dobu neviděl žádný snímek z japonské produkce, a tak se mi trochu po Kurosawovi a hlavně Mifunem začalo stýskat, a proto jsem zvolil Rudovouse. I přes to, že to má tři hodiny, které se hlavně zezačátku trochu vlečou dávám nejvyšší hodnocení, protože se jedná o skvělý film. Může to znít trochu divně, ale na Kurosawovi mě vždycky hodně bavilo hlavně ztvárnění počasí. Je úžasný, jak krásně dokáže Kurosawa natočit sníh a déšť nebo jak krásně doplní interiérovou scénu zvuky foukajícího větru. Toshiro Mifune se představí v pro něj trochu netradiční roli, kterou ale zvládá zcela bravůrně. Namísto nejrůznějších typů samurajů si zahrál doktora Rudovouse, matku Terezu s rudým plnovousem, člověka tak charakterního, altruistického a nezištného, že to snad ani není možné, který ještě navíc svou dobročinnost maskuje za nepříjemné a drsné vystupování. Pomáhá všem pacientům i doktorům a to jak s jejich zdravotním stavem, tak i s jejich osobními problémy a když je potřeba tak zláme kosti i partičce pasáků. Zkrátka Sv. Rudovous :-)) (03.09.2009)