Pomsta

Film je trochu jiný v tom, že na začátku je krásná hrdinka za typickou oběť mužského násilí... aby následně "povstala z popela" a všem, kteří jí ublížili, se pomstí. Pokud nejste zarytý šovinista, tak je zábavné to sledovat. Pomsta jde dokonce tak daleko, že v jednu chvíli je žena v roli predátora a vystrašený muž se před ní ukrývá tak, jak ho pánbůh stvořil. Trošku jiný, evropštější slasher. Doporučuji si k němu otevřít pár plechovek mexického piva ;-). (05.12.2019)

Matilda Anna Ingrid Lutzová hraje roli naivky. Marockou pouští stříkají zásoby umělé krve. Příběh nahrává polemikám kolem hnutí MeToo odhalujícího sexuální násilí na ženách. Přestože žena sexuálně provokuje s lízátkme v ústech a výrazem lolitky. Trojice násilníků zosobňuje až karikovanou tresť chlapácké nechutnosti: hnusně se cpou, zpíjejí, chlípně tváří, sledují sport – a přitom režisérka dusno před bouří nastavuje upachtěnou symbolikou včetně mravenců a zahnívajícího jablka. Od chvíle, kdy polonahá zraněná slečna stane v pustině proti třem ozbrojeným mužům, přizná Pomsta naplno barvy. Přesněji barvu jedinou: křiklavě rudou. Inscenuje se typický žánrový model štvanice, studentského cvičení ve vymezeném prostoru a času, jehož nálada sice účinkuje, zato sdělení se příčí zdravému rozumu. Nicméně člověk musí uvěřit, co všechno dokáže křehká dívčina přežít, aby mohl ocenit opravdu vynalézavé postupy, kterými si pomáhá. Od robinsonovsky posbírané výstroje až po nevšední nápady, co se dá v nouzi podniknout se sluchátky, zapalovačem nebo s plechovkou. Pravda, schopnostmi sebeléčitelství slečna přebíjí i doktora medicíny v Uprchlíkovi, ale logika musí uhnout zásadnímu varování: Pánové, nepodceňujte zdánlivě hloupoučké blondýnky s výrazem tanečnice od tyče! Do rozhodující bitvy kráčí hrdinka bosá a špinavá, leč ztepile odhodlaná, zázračně uzdravená a westernově osudová, bohužel bez oné zábavné tarantinovské nadsázky. Dá se čekat, že tupí nadsamci neznalí základních hororových pravidel jí práci usnadní podle šablony, kterak se kořist mění v lovce, a stejně průhledně se rýsuje i pořadí jednotlivých střetů, aby se smyčka zatáhla ve výchozím bodu. Ovšem jedno překvapení nakonec přece jen přijde: do rozhodujícího souboje nastoupí mstitelčin urostlý protihráč v Adamově rouše. Možná k potěše milovnic pánského striptýzu, ale jinak bezúčelně; k předešlým praktickým prostředkům finále přidá už jenom nouzové použití kuchyňské fólie.Jako názorný inventář krabičky poslední záchrany pro přežití v divočině je Pomsta docela originální, filmařsky by zapadla mezi snesitelnou béčkovou produkci, která povinně cáká červenou na bílé koberce – ale pak by nesměla ostentativně předstírat vyšší umělecké cíle. (01.09.2020)

Artová verze I Spit on Your Grave mixlá se survival dramatem, s tím že tu absolutně nefunguje scénář a napětí. Dlouhé a nudné pasáže, nepodstatné rozebírání některých postav, dost neuvěřitelné chvíle. Hlavní herečka je dobrá, ale po Rings je opět evidentní, že na dobré role má smůlu. (09.08.2018)

Sotva zletilá dívka odolná praktikám Vlada Naražeče vs. trio brzy krvavých frantíků.. Když jsem viděl, že jejími jedinými zájmy jsou sladit nehty s barvou iPodu a ve vhodnou chvíli pokleknout před druhým mozkem mecenáše, nevěřil jsem v nějaký významnější přerod, ale od kauterizace sofistikovanější, než je ta mečem Dartha Vadera, jsem prozřel. Přistoupil jsem na pravidla hry Coralie a jejího světa za tajemnými dveřmi nadsázky a exploatace a užíval si přitažlivost formy, perfektní hudební podkres, guilty pleasure potenciál i práci s detaily vyprahlé krajiny ala Stoneovo U-Turn. Divím se jen dvěma věcem. Proč u poslední scény před příletem vrtulníku nehrála Silvestriho Goodbye z Predátora a proč ten atraktivní flusanec na místo jejich posledního odpočinku neprodukoval Harvey „Dáš mi, dám ti roli“ Weinstein? U soudu by to mohli brát jako polehčující okolnost.. (13.06.2018)

Příliš obehrané na to, aby z toho divák byl na sračky, ale každý Frantík by si měl po francouzském milování natočit svůj vlastní "explojťák". Tak zde máme další rozezlenou, čtyřicetikilovou italskou Jessicu Alba s dokonalým pozadím a diskutabilními hereckými schopnostmi, co je napumpovaná estrogenem a zhrzená za hrubou urážku jejího genitálu. Sama uprostřed pouště, s pahýlem v bříšku po nedobrovolném pádu z útesu, která nese svoji kládu, až si ji vezmou do péče mravenečci, kteří usoudí, že není třeba o půlnoci volat mravenčího doktora Ratha, neb mladá žena se přes noc zázračně zotaví, stejně zázračně změní barvu porostu na hlavě, projde procedurami salonu krásy a navštíví e-shop s hadříky Lary Croft, aby pak mohla vyčinit třem násilníkům, kteří si u ní uschovali na dobu neurčitou svoje DNA. Scéna znásilnění je prachbídná, ovšem krevních konzerv se na cestu pouští přibalilo dostatečné množství. Překvapením je, že takový typ filmu bych nečekal natočený ženou, i stalo se. Coralie Fargeat má režijní schopnosti posazeny úplně jinde, než leckteré její kolegyně, které točí osvědčené romantické filmy na pohodu. Tenhle film je těkavý, negativní, nic pro slabé povahy. Je jednoduchý a úderný. Jen mě štvalo, že na ty nejméně realistické scény byl kladen značný důraz i délka jejich trvání. Když je mladá žena napíchnutá na výčnělku stromu, je to sadistická podívaná, která nemá s realitou nic společného, to samé platí i o regeneraci zranění o několik políček dál. Za Matildu Lutz hraje její pozadí, neb její ztvárnění postavy ke mně vůbec neproniklo. Likvidace nehodných maníků není až tak nápaditá, jako rozhodně pořádně krvavá. Naprostý vrchol tvoří finální naháněná ve vile. V podstatě je to film o čtyřech hercích. Po spřízněné sérii typu Plivu na váš hrob tohle dílko nemůže naprosto nikoho šokovat, zaskočit. Překvapením je ovšem režie, která je natolik kvalitní (až na jeden odraz natáčecího štábu na karosérii auta) i sadistická, že vlastně musím uznat, že i ženy mají své sadistické dny. 7/10 (16.05.2018)