Armageddon

Armageddon se blíží rychlostí 35000 km/h, a že se Michael Bay na filmové scéně znovu objevil ve velkém stylu, dokazuje úvodní desetiminutové inferno, kdy se nejprve raketoplán na oběžné dráze a posléze celý Manhattan octne pod smrtící palbou meteoritů. Kosmické balvany likvidují automobily, penetrují výškové budovy a všechno to působí tak fantasticky, že bezmyšlenkovitě koušu kolu a srkám popcorn. Tempo filmu je strhující, uhání jako hladový gepard, typicky bayovská kamera sleduje typicky bayovské obrazy (vrtulníky ve sluneční záři, dlouhé zpomalené pohledy lidských očí). Některé scény jsou sice klišovité a vlastenectví čouhá z filmu jako Harryho ropná plošina z moře, ale tady jde přeci o zábavu, tuny vtipných hlášek a o strhující vizuální efekty a všeho se nám dostává v plné míře. K tomu navíc ještě spousta dobrých herců, nadpozemsky krásná hudba Trevora Rabina, sympatické Bayovo cameo a titul nejvýdělečnějšího filmu roku 1998. 90%. 140 miliónů dolarů(rozpočet)/553,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.08.2007)

Mejbí jů vana klouz maj ajz, bat aj vana oupn jór héd jůzing sam ríly big gan, Majkl. Update 11.8.2007: Dnes to zase božský Bruce dokázal. Ale tentokrát, tentokrát měli teda všichni namále :)). Tak jsem si zrovna říkal, že jsem byl v hodnocení možná až příliš krutý, ale závěr filmu mě utvrdil. Mě prostě nikdo nenamluví, že to Bay s tím patetickým patriotismem nemyslí vážně. (19.05.2006)

Testosteron napumpovaný na maximum, stejně jako všudypřítomné americké vlastenectví. Všechno je to tak sebevědomé, že prostě u těch bezobsažných scén nelze, než držet palce. Hlavně, když jsou tak výborně řemeslně zvládnuté. Divák začíná ucvrkávat hned u úvodních destrukčních orgií, následně začne na prstech obou rukou počítat jednotlivé herecké hvězdy, brzy si k nim najde cestu, pak si bude užívat výbornou hudbu nebo dokonalé kamerové filtry, jen škoda, že ty svižně natočené sekvence tak trochu brzdí přemrštěná stopáž a zejména v druhé polovině několik scén, které šly hravě prostříhat. Když pak začnou scénáristé, kteří dávají postavám do úst místy neuvěřitelné „perly“, házet našim hrdinům klacky pod nohy, jen aby cestu k heroickému americkému vítězství ještě víc podpořili a zdramatizovali, lehce to zamrzí. Jinak jsme nicméně tuhle adrenalinovou jízdu a po Skále druhého nejlepšího Michaela Baye na střední škole sjížděli co půlrok. A pořád jsme ty palce drželi. Božská zábava. Kdo nechce (filmoví i životní teoretici nechť se nechají poučit o tom, jak mají vypadat pravé filmové emoce), ať jde klidně pozorovat mravence nesoucího kousek stébla nebo západ slunce. Stejně nebude tak vymazlený jako u Baye a Bruckheimera. (31.05.2015)

Grace ve zpomaleném záběru běží do náruče svého hrdiny, taťka zachraňuje celej svět, ženuška se synkem se vrací k nešťastnému mužíčkovi, celý tým drsných vrtáků chrlí patetická moudra ostošest a titulkový závěr v kostele je už vážně hardcore cukrovka. Trošku přes limit, trošku přes závit. Tolik růžové sračkovosti by vystačilo osmdesáti romantickým cajdákům. Tři hvězdy patří dalším polohám snímku - trikové bombastičnosti a komediálním scénám, které narozdíl od svých patetických sestřiček plní svou úlohu dokonale. (25.12.2006)

V kině působivé...film pro velká plátna. Triky věrohodné, akce má říz a hvězdu navíc za nehollywoodský konec. I když pravda, s podobným vyzněním přišel o rok dříve Titanic, ale stejně za tu odvahu si M.Bay hvězdu zaslouží. A jistě, americký patriotismus...někdy si říkám, jestli bychom nepotřebovali alespoň trochu národní hrdosti, kterou Amerika má. Většinou se jí dokážeme jen posmívat... (28.12.2010)