Žít

Sympaticky film o tom, ako Kanji Watanabe v podani Takasi Simuru /Telesna Straz, Sedm Samuraju, Opily Andel/ prakticky precitol z nudnej kancelarskej prace a zacal sa angazovat vo verejnych veciach a bojovat za verejnosprospesne zalezitosti /stavba ihriska/ v istom japonskom meste /Tokio/. Tento Kurosawov film ma az tak nenadchol, hoci Shimura rozhodne vedel hrat. Rozjazd je priserne pomaly, tuna to Kurosawa prehnal. Hoci je znamy tym, ze jeho filmy plynu pomaly, tuna bol rozjazd pre mna doslova ospaly a taku nudu som uz dlho nezazil. Stopaz 143 minut je sialena, a fakt ako zostrihat film o hodinu, nic by sa nestalo a filmu by to neublizilo. Secuko Hara /Tokyo Boshoku, Nelitujeme sveho Mladi 1946/ bola sice vyborna, ale uprostred filmu dost prehravala a Masajuki Mori /Ukigumo 1955, Rasomon/ sa teda nijako nepredviedol. Hoci Kurosawu povazujem za legendu svetovej kinematografie, tymto filmom by si mna za fundu rozhodne neziskal, ne, ne : 70 % z ucty k velikanovi (16.04.2016)

Tak s tímhle filmem jsem se natrápila a opět bohužel musím potvrdit to, co už dávno vím - Kurosawa se mi zatím ne a ne trefit do vkusu. Stejné to bylo i s Kubrickem, který si mě nakonec získal, tak uvidíme, jestli mě podobné "prozření" čeká i s japonským tvůrcem. Opět vidím zajímavou režii, typický styl, zvláštně a netradičně vystavěný příběh, zkrátka a dobře vidím spoustu formálních kvalit, které se netýkají jenom toho, co teď spěšně jmenuju. Jenže tahle celá poetika se opět míjí se mnou jako divákem, neumím se do toho ponořit, neumím si to užít a většinu času se nudím. Tak třeba zase někdy příště. (07.04.2012)

Když tohle se těžko oceňuje v dnešní době, kdy je mnoho filmů o umírajících lidech, co si chtějí zbytek života co nejvíc užít a většina z nich je na jedno brdo. Žít je možná jakýmsi slavným "průkopníkem" (když to přeženu), ale čeho se tu dočkáme? Jen toho, co podobné filmy neustále kopírují a opakují. Kdybych nikdy žádný jiný film se stejným tématem neviděl, hodnotil bych výš. Jenže i když má Žít něco do sebe, pár silných scén (nejsilnější je asi ta, kde se v baru zpívá o umírání a Watanabe se rozbrečí) a skvělou filmařinu, i tak mi to nic nového nedalo a navíc se to strašně táhne. Fakt nechápu tu dvou a půl hodinovou délku, když obsahuje spousty zbytečně dlouhých scén. Objektivně za 3*, ale znova už bych si ten film jen tak nedal. (16.08.2020)

Môj prvý film od Kurosawu, a myslím že to bol celkom dobrý štart. Z niektorých scén sa dalo určite vyťažiť viac. SPOILER: napr. smrť hlavného hrdinu mohla byť o niečo viac emotívna, myslím že si každý veľmi rýchlo vybudoval vzťah k tejto postave. Film nám ponúkol iba jednoduchý strih, a rozprávač oznámil že hlavný hrdina zomrel. Niekde v polovici filmu som si myslel že pán režisér bude tlačiť na tú emotívnu strunu, a hlavného hrdinu zabije niekde na konci, a diváka tak vyvedie z miery a doslova rozplače. Ďalšia vec je ten pohreb, ktorý som asi dostatočne nepochopil, hlavne mi to prišlo zbytočne dlhé. Aj keď to spomínanie bolo zdĺhavé, scéna na hojdačke bola úžasne zvládnutá 75% (21.07.2021)

Tak koukám, že nejsem zdaleka sama, kdo jaksi nenašel pochopení pro poslední třetinu. Nejde o to, že by byl film příliš dlouhý, snad to "sezení" není ani špatně natočené, ale možná pro jiný film nebo na začátek. Po srdcervoucích scénách, které mu tady předcházely, působí přinejmenším vlažně. Ale s houpačkou je to stejně skoro za pět, skoro. (05.09.2007)