Sedm samurajů

Je hodně málo remakeů, kteří jsou vyrovnáni svým originálům, jako "Sedm statečných" "Sedmi samurajům". Ba je dokonce i předčí. U "Sedmi samurajů" mi nevadila o hodinu a půl delší stopáž než u remakeu. Vyřízení protivníků tudíž trvá déle, protože používali pouze meče, kopí sem tam nějaký luk. Originál je drsnější, naturalističtější a na všechno má času dost. Je v něm více mrtvých a oplývá jednou ohromnou postavou - Kikučiem. Toshiro Mifune byl ohromující. "Sedm statečných" je dynamičtější, rozmanitější a postavy sedmi hrdinů jsou více prokreslené. Takže, jak to ukončit. "Sedm samurajů" je originál. Originál je jen jeden. Je to skvělý film plný dobrodružství, lásky, cti a přátelství, končící akčním infernem v dešti - jednou z nejkultovnějších akčních scén všech dob. Ale "Sedm statečných" pro mne zůstane nadále srdcovkou. 85%. (05.07.2008)

Skvělá samurajská klasika, o mnoho přístupnější a lépe stravitelnější než třeba pozdější Kurosawův Ran. O příběhu v podstatě nemá cenu se zmiňovat, kdo zná základní dějový syžet Sedmi statečných (řekl bych, že snad každý:), tak ví na čem je. Jde spíš o ty rozdíly mezi tímto originálem a mým milovaným remakem. Tento film má o mnoho propracovanější scénář, což mi ale stejně neumožnilo, abych si hlavní postavy zamiloval tak jako ve Sturgesově opusu. Dobře vykreslení jsou tu sotva čtyři samurajové, zbytek jakoby scénárista úplně ignoroval a byly tu jen do počtu - naproti tomu, kdo aspoň jednou viděl onu westernovou legendu, tak si zcela určitě vzpomene na naprostou většinu těch borců, ne-li přímo na všechny. Také tu není žádný hlavní záporák (banditi jsou prostě banditi a s tím si musíme vystačit - Calvera rulez!), naopak zase hudba a především konec jsou si hodně podobné. To hlavní, čeho si na Sedmi samurajích cením nejvíc je, že i když film trvá skoro tři a půl hodiny, skoro ani na chvíli jsem se u něj nenudil a celou dobu se dost dobře bavil a s napětím očekávál každou další scénu (téměř každá má něco do sebe) a to je u tak starého a dlouhého snímku co říct. 90 % (24.01.2005)

O filme "Sedem samurajov" som všade čítal iba samé chvály. Ohlasy na jeho adresu boli z každého zdroja len a len pozitívne. Westernový remake tohto snímku, ktorý natočil americký režisér John Sturges, sa stal uznávanou filmovou klasikou. "Sedem statočných" - dokonalé dielo. Nechcelo sa mi uveriť, že by tri a polhodinový, japonský originál z roku 1954 bol ešte lepší. Ale je! Vysoké hodnotenia, superlatívy a nadšené kritiky sú v tomto prípade opodstatnené. Neodolateľne pohlcujúca atmosféra na mňa pôsobila po celý čas, ani chvíľu som sa nenudil. ***** (23.04.2010)

Sice sem videl od Kurosawy jen tusim 8 filmu, takze to berte s rezervou, ale musim rict, ze tohle je jeho nejlepsi film. Coz ovsem porad bohuzel neznamena nakej ultra mega uchvatnej film. No ale vezmu to postupne. Hudbu vetsinou u Kurosawy kritizuju, ale tentokrat se poslouchat dala a misty tam byla i naka chytlava melodie. Jedinou vytku mam k zvukum, misty ve filmu proste uplne chybi a pak to pusobi divne. Co se tyce hercu, tak me mile potesilo, ze hlavni postava je plesata a ze vetsina hercu se chova celkem normalne, tj. nervou vzdy a vsude. Jedina vyjimka je Toshiro Mifune v roli magora, kterej se furt dementne smeje a nekde poskakuje, toho sem mel chut zabit. Jinak pribeh znam v podstate ze Sedmi statecnejch, ktery se mi libily vic. Problem je, ze v tomhle filmu je vse desne pozvolny. Nejdriv se hodinu hledaj samurajove. Pak se hodinu a pul pripravuje na utok banditu a cvici se vesnicane. No a v posledni hodince dojde na ten velkej utok na vesnici, kterej je asi nejvetsi zklamani. Jednak je tu porad minimum akce, vic se tu keca a vse je desne zmateny, ze si kolikrat ani clovek nevsimne a film uz zabira nekoho jinyho, protoze ten prvni umrel. Navic choreografie absolutne zadna, kazdej tu jen tak pobiha, jak kdyby meli v rukach naky placacky. A co se tyce delky filmu (videl jsem SE), tak ta je skutecne smrtici, tohle skouknout najednou je uz poradnej vykon, ale musim uznat, ze pri takle megalni delce sem se az zas tak extremne, jako u jinejch Kurosawovo filmu, nenudil. (18.09.2007)

Jak je jinde Mifune báječný, zde byl trapný a extrémně přehrával, ale to nic nebylo ve srovnání s představitelkou Šiny, čekala jsem, že probrečí poslední půlhodinu filmu. Samotný scénář je skvělý, výslednému filmu by velice prospělo, kdyby byl Kurosawa ochoten se vzdát některých scén a zkrátil ho tak o hodinu. Jindy mistr atmosféry zde nějak místy zapomněl, jak ji vytvořit. Na tříhodinové filmy jsem od pana režiséra zvyklá, ale abych se nudila, to se mi stalo jen u Děrsu Uzala a zde. Poprvé jsem se u něj setkala se špatnými hereckými výkony, což obzvláště u Mifuneho zamrzí dvojnásob. Scéna, jež začíná naháněním Šiny Manzou, se odehrává v dešti a já se nemohu ubránit srovnání s hrou Járy da Cimrmana Lijavec, jen mi tu chybí vrchní inspektor všech starobinců. (26.05.2019)