Prokletí čarodějnice

Niektoré huby sa skrátka nejedia. Každopádne vizuálna žranica, ktorá veľmi pekne dáva do kontrastu krásu a veľkoleposť prírody s nepríjemnými prvkami prezentované cez ľudí, čo v nej žijú. Ťahavá hudba, symbolizmus a prepadanie do temnoty )v tom metafyzickom aspekte) funguje perfektne. Rovnako aj hlavná hrdinka, ktorá blúdi a preklína ( kto by to bol povedal že mŕtvy potkan pohodený do rieky a ešte k tomu očúraný, dokáže spraviť takú galibu). Viac významové a na interpretáciu pomerne otvorené dielo, ktoré mi kazí v zásade jeden jediný aspekt. Nehovorí to nič nové. Neprezentuje to nič nové. Je to len ukážka vizuálne krásnych scén v ktorých sa sem tam objaví niečo fest nepríjemné. Určite som rád, že som to videl a som zvedavý na režisérovu ďalšiu tvorbu, ale k tomuto sa asi nemám veľmi potrebu vracať. Myšlienka, že na samote u lesa človeku dobre jebe, mi totiž príde pomerne známa na to, aby ma v tomto departmente ešte niečím prekvapila. (02.07.2021)

Ale áno áno! Príroda pekná. Sniežik tu je, domček na samote u lesa, aj nejaká tá jedlička ako v Mrázikovi. Akurát “Ivan a horor” kde nič tu nič. Keď si spomeniem na pár rokov starú “Witch”, ktora ma nijak mimoriadne neoslnila, no dokázala vyvolať aspoň nejaké emócie, čo potom táto minimalistická, extrémne pomalá nuda, ktorá zaujala akurát detailnými zábermi na špinu za nechtami. Toto je fakt dosť slabý, nevýrazný počin, ktorý môže oslniť “iba” na festivale, po siedmych poldeci, či niekoľkých práskoch z pika. Nebudem sa tu kurva utešovať tým, že som videl kozu na pastvine, respektíve velebiť onania pasáže. Toto mám 24 hodín na Penthouse HD a v lepšom! Pred pár týždňami mal tento film takmer 70%, čo chvíľa padne pod 50, keď sa k tomu ľudia “prehrabú”. Každopádne, chybou tohto snímku nie je to, že nemá grády (to som ani nečakal), no čo je horšie, nedisponuje ani nijak desivou atmosférou, iba si plynie na vlne “nevýrazna”. “Zabalené” v 64 minúte .. (04.08.2018)

Rakousko-německý horor „Prokletí čarodějnice“ je rozhodně atmosférický snímek, ale díky tomu, jaké bylo zvoleno tempo, jsem měl pocit, že stejně dochází k rozmělňování atmosféry a nakonec jsou zde hlavně divné obrazy toho, jak se žije na samotě a jak skoro nikdo nemluví. Nemůžu si pomoct, ale na mě film „Prokletí čarodějnice“ prostě nedokázal zapůsobit tak, jak by asi měl. (17.06.2020)

Titul, plakát, anotace... všechno u tohoto celovečerního režijního debutu zní tak slibně - a přesto jsem ho strašlivě protrpěl. Film to ostatně člověku nijak neulehčuje, tempo vyprávění je více než pozvolné, dialogů je zde naprosté minimum (a ještě k tomu jsou pronášené totálně nesrozumitenou - pravděpodobně archaickou/dialektní - němčinou), spousta informací je sdělena jen v náznacích a hodně toho zůstává nevyřčeno a člověk si to musí odvodit/domyslet, a v některých momentech je to extrémně nechutné, až se chce člověku zvracet. Strašidelné to ale není vůbec, spíš nepříjemné, až traumatizující, jako psychotická noční můra. Sekvence s odvážením mrtvých těl je velmi působivá, neubránil jsem se ale pochybnostem, zda by nevzdělaná vesnická husa v 15. století měla znalosti, co způsobí mrtvá krysa ve vodním zdroji. Asi jediná věc, která se mi zde líbila, byly ty alpské lokace, které jsou skutečně úchvatné, přičemž nejvíc mě nadchly záběry na 2 památky, které se zde letmo mihnou, a sice Falkensteinkirche v Sankt Gilgen v Rakousku a Kaple lebek (Kaplica Czaszek) v Kudowě Zdróji v Polsku. Celkově je prostě znát, že si s tím filmem tvůrci hodně vyhráli a chápu lidi, kteří to dokáží docenit, ale na mě osobně to bylo prostě moc, a je mi hnusně ještě druhý den, když si na ten film vzpomenu. (01.04.2023)

Je libo vývar z mimina v útulnej atmosfére pri krbe, na popredí poetickej alpskej panorámy? Veeeľmi pomalááá biografická meditácia o čarodejnici, žijúcej na horskej samote. Atmosférická až metafyzická! Antidivácka šialenosť, s ktorou by sa s toľkým citom pre formálnu krásu nikto iný nezdržoval. Preto sláva Feigelfeldovi! [Sitges FF] (11.10.2017)