Jurský svět: Zánik říše

Zatímco jak Crichton, tak Spielberg si v Jurském parku (tedy jakési alfě toho všeho jurského) dávali s prvním dinosaurem hodně na čas, v Jurském světě na první ještěrku nemusíme dlouho čekat a divák je svižně uveden do děje na Isla Nublar, kde vládu převzali naplno dinosauři a kde homo sapiens připomínají jen vraky aut v džungli a pozůstatky zábavního parku pozvolna pohlcované džunglí. A ačkoliv poslední návštěvníci - tedy ti kdo návštěvu přežili, už nikdy nechtějí o dinosaurech ani slyšet, už se našla skupinka aktivistů, kteří ty roztomilé ještěrky chtějí zachránit. Na ostrově se k činnosti probudila sopka a výbuch zabije vše živé. Já tedy nevím, ale jednadvacáté století by se mělo nazvat v budoucnu stoletím zachraňovacím. Ať se děje co se děje, vždy se najde někdo kdo musí zachraňovat. Teď se například zachraňuje populace v Africe tím, že se přesouvá do Evropy, nejeden dálniční obchvat udušených měst zase brzdí zachraňovači střevlíků a muchniček, tady jsou to aktivisté co by ty roztomilé pterodactyly co vyzobali půlku návštěvníků, alosaury, raptory, T-Rexe, brachiosaury, stegosaury atd... musí prostě zachránit. A samozřejmě, když je řeč o raptorech, po ostrově někde běhá inteligentní a mazlivá blů... Naštěstí jsou aktivisté vyslyšeni bohatým mecenášem a záchranná výprava může začít... Jenže ouha, nic není tak krásné jak se na první pohled jevilo... Dál nebudu spoilerovat. No co dodat k filmu, vizuální efekty super, na velkém plátně v kině ty výbuchy vulkánu i ještěrky vypadaly super. Co se ale scénáře týče a těch všelikých prapodivných zvratů, z toho mi šla hlava kolem a místo to bylo až k smíchu jak to bylo blbé... Konec si nechal prostor pro další popcornový blockbuster, jen nevím jestli ještě na něj budu chtít do kina jít... Jen díky tomu, že jsem byl odkojen knihami pánů Augusty a Buriana, jen díky tomu, že jsem chtěl být paleontologem a vždy záviděl Rossovi z Přátel jeho doktorát, jen díky knize M. Crichtona co jsem tenkrát četl, jen díky tomu dám za tři uspávací střely. Jen díky tomu, jinak by to bylo jen na dvě... * * (13.07.2018)

Predovšetkým musím povedať, že som na tento film šiel s nulovým očakávaním. Trailery ma nenavnadili a ako veľký fanúšik Jurského parku som sa trochu obával, či sa (aspoň pre mňa) trochu záhadný úspech Jurského sveta nepremení v debakel. Predsa len predchádzajúci film čerpal hlavne z nostalgie a pocitu určitého návratu ku koreňom. Nový film potom už s týmto zase toľko operovať nemôže, pretože návrat už tu bol. A preto sa snaží vyťažiť všetky možné nápady na ozvláštnenie príbehu. Je pekné, že sa vystrieda niekoľko prostredí a nie je to celé iba o jednom ostrove, hoci práve tým bola u série prekročená ďalšia dôležitá hranica, vďaka čomu bude ďalší diel už málinko iným žánrom. Film po celú dobu príjemne ubieha, aspoň mňa nikdy nezačal vyložene nudiť a na mnohých miestach bolo rozhodne na čo pozerať. Oproti minulému dielu je veľmi vidieť zmena režiséra s tým, že J.A. Bayona má svoje korene v mrazivých až hororových snímkach a preto majú niektoré scény atmosféru hutnú tak, že by sa dala krájať. (20.11.2019)

Mrzí mě to, ale kouzlo předchozího dílu (o Spielbergově originálu nemluvě) se tentokrát neopakuje. Co naplat, že dinosauři jsou skvělí a mnohdy přicházejí na scénu stoprocentně hororovým způsobem, když podivný scénář z některých z nich dělá nefalšované akční hrdiny a film má kvůli tomu například rozhodně nejhorší (nejtrapnější) finále z celé série. Chris Pratt je sice fajn, ovšem tentokrát je spíše za supermuže než za toho drzého sympaťáka Owena z Jurského světa, postava Bryce Dallas Howard zase nemá skoro vůbec co říct, na záporáky si (snad s výjimkou Teda Levina) brzy nejspíš ani nevzpomenu... A za největší zradu považuji štěk Jeffa Goldbluma. Škoda toho všeho, protože druhý Jurský svět fakt skvěle vypadá, má několik opravdu dobrých scén (třeba ta s brachiosaurem stojícím na zadních je stoprocentně dojemná) a díky bombastické hudbě Michaela Giacchina také skvěle zní, ale ve výsledku je to s ním dost podobné jako s Jurským parkem 3. (21.06.2018)

Jak jsem si všiml, v kině se nejlépe bavily malé děti. A to zřejmě bude jediná skupina diváků, která film ocení. Jurský svět: Zánik říše je v prvé řadě opravdu líně napsaný snímek. Scénář prvoplánově směřuje k třetímu dílu, děj je tomu výrazně podmíněn a v mnoha místech kvůli tomu působí opravdu hloupě. V jednu chvíli přijde odbočka k jakémusi rodinnému dramatu o klonech, která má fungovat jako morální obhajoba fatálního jednání jedné z postav v závěru filmu. Ale naprosto nefunguje a vyznívá jako obrovsky zbytečný nesmysl. V jiné části filmu se dozvíme, že přežít výbuch sopky v bezprostřední blízkosti je ještě jednodušší, než přežít výbuch atomové bomby, pokud se schováte do ledničky (mrk mrk). Nejnověji vytvořený dinosaurus určený pro bojové účely má mít údajně vysoce vyvinutý čich, ale ve chvíli, kdy se honí za hlavními hrdiny, ho očividně až tak vyvinutý nemá. Pokud už někomu jde opravdu o život, je vždy zachráněn zásahem v poslední chvíli (nejlépe T-Rexem nebo raptorem). Zkrátka když se něco scenáristům hodilo do krámu, logika šla stranou. Napětí žádné. Přísliby odklonění k hororu nenaplněny. Avšak čím tento snímek opravdu výrazně trpí jsou naprosto černobílé a tendenční postavy. Někdo je „zlý“ a někdo je „hodný“. Nic mezi tím. „Zlý“ umře, „hodný“ přežije. Nikdo ničím nepřekvapí. Někdo z děje znenadání zmizí a někdo je pro děj dokonce úplně zbytečný (trapně nevtipný neurotický ajťák). Mně už tohle opravdu nestačí. (21.06.2018)

Bavilo mě to. Když už film nefunguje jako dílo, které má nějak zásadně rozvíjet potenciál a hodnoty vytvořeného světa (Life finds a way už prostě moc nestačí), jako ultradrahý fan made product Spielbergova odkazu je perfektní. Vhození do děje je vyloženě orgastické, příběh na ploše dvou hodin nepokulhává a Bayona v každé scéně se zubatými krasavci dokazuje, jak velký vizuální fachman od Boha je, když i jinak rutinní momenty proměňuje v nefalšovaně silnou (brontosaurus na molu) nebo napínavou filmařinu (závěrečná půlhodinka nedává vydechnout). A moc mě bavilo odkrývání všech uctivých pomrkávání směrem k prvním dvěma dílům, které je někdy očividné (holčička na poslední chvíli zaklapává poklop před raptorem), jindy promyšlenější na úrovni podobných úhlů záběrů či pozic postav, ale nikdy rušivé a křečovité. Co mi naopak vadilo je práce s postavami, které působí tentokrát odflákle jako z béčkové produkce, a tvůrci mají štěstí, že alespoň sympatický casting pozornost publika dokáže udržet (Pratt i Howardová výborní). No a problém je samozřejmě i v příběhu samotném - Ten je na jednu stranu dobře napsaný ve smyslu postupné gradace a hlavně zvýznamňování motivů, kdy zpočátku těžko stravitelnou rodinnou vložku využívá v zásadní okamžik ve prospěch logicky ospravedlnitelnému zvratu, ale na druhou stranu působí mnohem víc našroubovaně a uměle než svého času přehnaně kritizovaný Ztracený svět a zatahuje do hry genetické machinace takového rozsahu, že už si připadáme jak v antiutopii od Bradburyho a mě osobně tedy ten zmiňovaný logický zvrat sám o sobě štval. ____ V součtu však možná překvapivě převládá spokojenost nad vyspělým a atmosférickým dobrodružstvím, kde je pozitivně vidět každičký investovaný dolar a jehož nádherné vyústění mě chtě nechtě donutilo, abych se na završení trilogie upřímně těšil. 70% (26.06.2018)