Jurský svět: Zánik říše

Jakožto zdejší hororový expert obvykle s blockbustery pro popkornové publikum neztrácím svůj drahocenný čas, avšak tvorbu režiséra J.A. Bayony bedlivě sleduji již od jeho znamenitého hororového debutu s názvem El orfanato, a tak jsem dal šanci i této nenáročné podívané. A to v naději, že Bayona využije štědré dolarové injekce k vybudování obstojné atmosféry a tedy i restartu své po hříchu uvadající kariéry. Naděje bohužel zemřela po pár minutách. Nebýt vysokého rozpočtu, který se promítl do ucházejícího CGI, mohli bychom Jurassic World: Fallen Kingdom bez problémů zaměnit za jakýkoliv generický počin od studia Asylum. O napětí nezavadíme, akce uspává a hudba je povětšinou omezena na nekonečnou repetitivní smyčku bez jakékoliv relevance k ději. Scénáristé se vzmohli pouze na recyklaci staré látky, v důsledku čehož snímek zhruba polovinu stopáže připomíná remake filmu Lost World: Jurassic Park. Ve stupidnějším pojetí a se zcela nezajímavými až otravnými šablonovitými postavami, kterým přejete bryskní setkání s dinosauřím chrupem. Odpad. (11.06.2018)

Spotřební doba si žádá spotřební zboží. A bohužel v posledních nejméně 10 letech se řada spotřebního zboží objevuje i mezi filmy. Každý dobrý (nebo aspoň relativně dobrý) film je třeba vykompenzovat nejméně tisícovkou těch méně koukatelných či přímo životu nebezpečných. Jurský svět nr. 1 byl osvěžující a zdařile recykloval téma dinosauřího světa, jeho pokračování ovšem už působí z větší části jen jako snaha využít již namodelované a vyrenderované dinoše k zaplacení luxusní all-inclusive dovolenky hollywoodských magnátů někde v Marsa Alam anebo spíše na Marsu. Během pokusu o záchranu dinosvěta je třeba vystavět nejméně jeden obří oslí most a použít osvědčená klišé v množství větším než velkém, aby bylo zdárně dosaženo cíle v podobě co největšího zisku (platí pro děj i skutečný život). Největší sympatie tak získávají dinosauři, kteří ze svého kouzla (na rozdíl od lidských hrdinů) neztratili nic. Shrnuto - po zhlédnutí JS:ZŘ ve vás zůstane pozitivní zážitek jen o málo delší, než ze včerejší vynikající večeře. (28.06.2018)

Když napíšete něco tak dokonale blbého, děláte to buď z neschopnosti, nebo s tvůrčím záměrem. Klaním se k druhé variantě, protože Bayona ví, kde leží jeho hororové kořeny a tak svižně vodí kameru i triky, přičemž herci deklamují jak o život a zařezávat klišé do sedačky před sebou vás přestane po hodině bavit. Ale ta lehká žánrová odbočka se zaklapnutím vrat na trajektu tomu prospěje, a i když se neděje žádné překvapení, chvílemi je to fest napínavé a krvavé, co jenom rating dovolí. Provazce deště už jsou pasé nějaký ten pátek a 20 minut bych bez milosti nechal spadnout na podlahu střižny, ale pocit vysokooktanové jízdy, kde funguje bombardování lávou i plížení ve tmě, která vcelku slušně dojíždí ještě pár hodin po vylezení z kina, to nakonec spláchne. (27.06.2018)

Pamatujete toho debila, co spáchal sebevraždu, ale předtím vypustil asi čtyřicet kousků svých mazlíčků jako jsou tygři, lvi a jiná roztomilá zvířátka, mezi lidi? Tak zhruba stejně debilní je tenhle film a jeho závěr tomu nasazuje korunu. Kde skončila myšlenka Crichtonovy knihy? Devalvovaná v nablblém hollywoodském průjmu. Co u Darwina přimělo Bayonu, který se propracoval až do mé topky režisérů, aby se zhostil režie něčeho takového, to nechápu. (15.09.2018)

Na rovinu říkám, že jsem nic nečekal a spíš se přikláněl k průseru. Nakonec to byla solidní popcornovka. Chris Pratt a Bryce Dallas Howard jsou dobrá dvojka. Ti, kdyby probíhali i tím nejnezábavnějším světem, tak jím to prostě budu žrát. Neurazilo mě to, příjemné dobrodrůžo s ne úplně vyváženým množstvím digitálu. Nic horšího oproti tomu, co dnes Hollywood vypouští běžně do světa. (14.05.2021)