Potvora

Přesná a viditelně prožitá (body plus), i když pořád dost šablonovitá věc, kterou zbytečně shazuje název a dva výmluvné pohledy do kamery (body mínus). V podstatě taková instantní párová psychoterapie formou reflexe pro specifický a docela běžný typ vztahu. Obě hlavní role výborně zahrané (zabít je chcete oba - každého z jiného důvodu). 7/10 (08.05.2023)

Docela zábavný film s dobře zvolenými hlavními herci. Asi jako všichni jsem čekal, co mu Marie provede jako první prasárnu, ale mezi ní a Rasmusem se nedělo nic extrémního. Její dominance spočívala v akumulaci nároků na partnera, který byl bambula a neměl svůj názor. Slušná ukázka ženského manipulativního a zlomyslného chování, kde není hrdina, jen obět'. (24.07.2018)

Hlavní "hrdina" Rasmus mi byl ze začátku celkem sympatický,ale jen do doby než si do svého bytu natáhl tu sociopatku Marii která mu obrátila život naruby.Nejdřív se zbavila jeho věcí když ho donutila aby prodal svá cédéčka a další osobní věci,přestavěla celý byt a zavedla kalendář kam se psalo kdo,kdy a s kým půjde ven a barvami se značilo důležitost dané akce a tím celkově mládence odřízla ta "umělkyně" od svobodného života a ze spontálnosti se stalo nedostatkové zboží.Tak mu zatemnila mozek i když byt byl jeho nechával si to příkoří líbit.Mezi láskou a nenávistí není žádná bariéra a když si tohle Rasmus uvědomil vrátil byt do původního stavu a Marie se musela odstěhovat.Když už se dal trochu citově do kupy tak se ta sociopatka objevila u dveří bytu s tím že si jde pro svůj zapomenutý obraz.Říkal jsem si pošli tu labilní čubku někam,ale on ne,nechal se obalamutit sladkými řečičkami a spadnul do té vykopané jámy znovu a ještě k tomu z Marie udělal těhulku.Neskutečné až neuvěřitelné kam až sahá hranice manipulace. (12.08.2018)

„Chybíš mi, Rasmusi. Nebo jsem to neměla říkat?“ Máloco popisuje nevyrovnaný vztah tak trefně a naléhavě. Ano, někdo film odpálí s tím, že má ryze mužský pohled na věc, Rasmus je slaboch, režisér si nejspíš řeší svůj dřívější vztah atd. Ale to by byla škoda. Tato studie ne až tak ojedinělého vztahu je totiž ohromně zajímavá a chytlavá. Nenápadností manipulátorky (vše začne obědem u rodičů), omotáváním si zamilovaného kolem prstu a jeho přetvářením dle svých představ (změna stravy, interiéru, názorů atd.), falešným ústupem při vzdoru a oplácením ve formě naschválů až k bezcitným slovním útokům (ten opovržlivý výsměch ničí) a „konci“ (amen). Ač je film spíš vážný, často jsem se u něj chápavě smál (ala „já vím, jak ti je“), a to stačí, že člověk zažil na vlastní kůži či ve svém okolí jen hrstku toho, co Rasmus (smutné je, že takhle skončí nejeden z nás, a to více či méně dobrovolně). Vytknul bych jen ty 2 uvědomělé pohledy do kamery, jinak celkem s přehledem 5*. „Já nejsem nebezpečná, nebo snad ano?“ - „Ne.“ (28.10.2018)

Prvotní dojem byl, že ona je mrcha a on je blbec, ale pak mi došlo, že takhle snadné to není. Každý chlap musí počítat s tím, že pokud se k němu ženská nastěhuje, začne jeho dosavadní příbytek a nakonec i jeho samého utvářet k obrazu svému. A podle mě je to takhle v pořádku, ale nesmí to překročit únosnou mez. Touto optikou pak pro mě Maria ale není potvorou. To spíš jen Rasmus je submisivním troubou, který nedokázal jasně vytyčit mantinely i když pro to měl prostor a proto dopadl tak, jak dopadl. Díky realistickému pojetí a civilně vystupujícím hercům pak celek působil hodně nepříjemně, myšleno v dobrém. Možná se to dalo trochu víc vyšponovat, ale zase člověk nesmí být nenažraný. 75% (28.07.2018)