U pokladny stál...

Kryštof Rozruch se činí a my, jeho diváci, s ním. Doznívající První republika v jeho laskavém doprovodu ukazuje své méně atraktivní tváře: nemocniční pokladnu až nepříjemně připomínající nešvary doby minulé i současné, kastovní pohrdání "lepších" těmi "méně ceněnými" a zajímavé lázeňské scény, kombinující kostýmní milostných omylů a nacházení komedii se zajímavými exkurzy na téma "co snese alkohol a co člověk". Domyslíme-li si k tomu kaskády skvostných skečů, invenčních point a jeden z nejlepších Marvanových výkonů po Burianově boku (nepodceňoval bych ani Čeňka Šlégla), jsme uchvacováni vodopády kvalitního českého humoru v nezapomenutelném podání skutečného "krále komiků". Ani se to nezdá, vždyť to bude teprve sedmdesát let, co POKLADNU dávali poprvé. (28.02.2008)

Zdravotní pojišťovna je sice záhadně, ale naprosto dokonale fungující mechanismus, kterému však každý nemusí rozumět. Třeba takový Kryštof Rozruch nepochopil, že místo tradičního léčení ischiasu bahenními koupelemi vytasila pojišťovna triumfální tah v podobě nasazení druhého chrupu. Sice není známo, jakým způsobem tato metoda fungule, ale lidé by zkrátka měli zdravotním odborníkům věřit. Rozruch, zcela evidentně neznalý problematiky, se však pouší do absurdního boje s úřední byrokracií ("Já nemám žádná ústa, já mám hubu a tu si budu otvírat a hodně si ji musím otevřít, aby se mi tam ty zuby od vás ještě vešly!"), čímž vytváří klasické situace plné omylů, nedorozumění a konverzačního humoru. (17.12.2009)

Rozruch (Vlasta Burian) pracuje jako ošetřovatel v nemocnici sv. Jakuba. Sám má problémy se zády, a tak si u zdravotní pojišťovny objednal bahenní zábal. Když mu ale místo bahna přijdou umělé zuby, vydá se do pojišťovny zásilku reklamovat. Tam právě očekávají návštěvu primáře Marka z nemocnice sv. Jakuba, a díky nedorozumění za něj považují právě Rozrucha... U těchto (starších) filmů Vlasty Buriana je nádherně vidět, jak se díky hereckému umu výše zmíněného i z obyčejné jednoduché zápletky dá vytvořit film plný gagů a vtipu. Minimálně v první polovině jsem se bavil výtečně, a po o něco slabších prostředku filmu přišel pak geniální konec (hlavně Rozruchova operace zaníceného palce). Co víc si člověk může od podobného filmu přát .. asi jen aby jich bylo víc a víc... (03.11.2013)

U pokladny stál rozhodně patří k nejlepším komediím, které se v české předválečné kinematografii podařilo natočit. Ze skvělého Buriana srší obrovské charisma, se svou rolí se doslova mazlí a vychutnává si ji. Díky skvělým výkonům dalších herců (např. Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl), kteří Buriana výtečně doplnili, si tak můžete vychutnat vynikající situační i verbální humor (dialogy vybroušené jako křišťál) s řadou nezapomenutelných scének. (10.01.2006)

U pokladny stál... je kvalitativně ještě o stupínek výš než Přednosta stanice - pokud je to vlastně vůbec možné. Vážně jsem se královsky bavil - v podstatě od začátku do konce - což se mi u komedie stává jednou za uherský rok. V úvodu zmatky s bahnem a protézou, uprostřed bláznivá záměnová taškařice v lázních a v závěru bizarní lékařský zákrok - prvotřídní zábava je zaručena, na čemž má mamutí podíl vynikající Vlasta Burian, jemuž výtečně sekundovali Marvan se Šléglem a drobnou měrou i dámské osazenstvo. U pokladny stál... je nadčasovým dílem, které zcela hravě osloví i dnešní publikum. (12.01.2021)