Reklama

Reklama

Domestik

  • Španělsko Domestik (více)
Trailer
Drama / Psychologický / Thriller
Česko / Slovensko, 2018, 117 min (Alternativní 115 min)

Obsahy(1)

Roman (Jiří Konvalinka) je vrcholový cyklista, který se zotavuje ze zranění pomocí náročného cvičení a přísné životosprávy. Aby zlepšil svůj výkon, spí dokonce v kyslíkovém stanu, který si nechal postavit v ložnici. To ale těžce nese jeho žena Šarlota (Tereza Hofová), která už dlouho touží po dítěti. S každou další nocí v kyslíkovém stanu se jejich vztah proměňuje. Podaří se jim v tomto klaustrofobním prostředí ještě znovu nadechnout? Minimalistická studie rozpadu těla a vztahu v debutu Adama Sedláka, který byl v roce 2015 oceněn Filmovou nadací prvním místem za nejlepší nerealizovaný scénář. (Cinemart)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (164)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Bezprostředně po prvním zhlédnutí mě zachvátilo nadšení, které jsem na sobě ve vztahu k českému filmu naposledy zakoušel… no, asi při zhlédnutí Karáskova Karel, já a ty (2019). Jedná se o jediné dva filmy, které jsem si sám pro sebe ihned zkomentoval tak, že tu nic lepšího od revoluce nevzniklo. To by se to chodilo do kina s radostí, být všechny české filmy podobně – primárně – formálně, ale i příběhově (nevzpomínám si, který český film by byl odvyprávěn s větším citem pro partnerskou intimitu a rozbolestněnou duši z nenaplněných přání, zkrátka autentičtěji) odvážné. A nutno říct, že ani druhá projekce nezklamala, ba spíše naopak. Čím si mě Domestik konkrétně získal? Krom výborných hereckých výkonů (považuju za plus, že jsem jak T. Hofovou, tak J. Konvalinku v ničem jiném neviděl; jejich neokoukanost zvyšuje dojem již zmíněné autenticity), solidní OST z dílny bratří Kaplanů (znepříjemňující události v obraze) a toho, kterak umí Sedlák udělat z minima (intenzivního cyklo-tréninku v prostorách dvě plus jedničky; kdo by od toho čekal cokoliv velkého?) maximum (pozoruhodně sugestivní, bolavý film), de facto dvojím – za prvé, dokázal mi, že i v naší malé kotlině mohou (záměrné, či bezděčně?) vznikat body horrory takřka cronenbergovského střihu, že stačí jen chtít, za druhé mne utvrdil v mých feministických postojích (tj. v náhledu, že ženy jsou obyčejně silnější bytosti než muži; bohužel musí, jelikož to v životě – Pokáčovi navzdory – objektivně těžší maj), a že titulním Domestikem (neboli „nosičem vody“) SPOILER není paradoxně Roman, nýbrž Charlotte, ale pouze ona se této roli dokáže v závěru vzepřít SPOILER. Promyšlení obého bych rád věnoval tento komentář. ___ I. Definujme si pro začátek (sub)žánr body horroru, jak já mu sám pro sebe rozumím. Jak název napovídá, subjektem utrpení (potažmo mučení) jsou zde lidská těla. Tvůrci se u tohoto (sub)žánru nesoustředí na celou osobnost, psychofyzikální jednotu, nýbrž na tělesnost o sobě. Samozřejmě, díky souvztažnosti těla s psyché, v těchto filmech trpí i jedincova duše, ale pouze jako nezamyšlený důsledek „útoku na tělo“. Možná s poslední větou vyvstal dotaz, proč jsem spojení útok na tělo opatřil uvozovkami? Abych dokázal odpovědět, musíme se v textu o něco vrátit. Výše se zmiňují o body horroru cronenbergovského střihu, co tím přesně myslím? Vezměme si na pomoc konkrétní film, vzpomeňme kupř. Mouchu (1986). Asi se nenajde nikdo, kdo by neodsouhlasil, že zda Sethovo (Jeff Goldblum) tělo zakouší maximálně útrpnou zkušenost. Příčinou oné zkušenosti však není mučení per se, naopak, vyšlo-li by všechno, jak bylo zamyšleno, Sethovo tělo by z osudové zkoušky vyšlo posilněno, obdařeno (v součinností se strojem) schopností teleportace. Jinými slovy, v body horrorech cronenbergovského střihu přichází zkáza těla jako nezamyšlený důsledek manipulace s technologickými (medicínskými) prostředky, které měly svého uživatele učinit silnější bytostí! Tímto se vracím zpět k Domestikovi. Jak Roman, tak Charlotte žijí obklopeni věcmi, které jim dopomoci dosáhnout jejich cíle – u Romana dostat se do formy, pozastavit propad své sportovní kariéry, u Charlotte otěhotnět. Jak se jim však jejich sen vzdaluje, začínají oba pod stále invazivnějšími prostředky poněkud šílet. Jejich civilizovaná osobnost se s postupující stopáží pomalu, ale jistě rozpadá. Při této příležitosti bych se rád konkrétně zmínil o kyslíkovém stanu, který domů přitáhl Roman. Úchvatná „proprieta“, český film snad ještě nepracoval s děsivější rekvizitou (opět, kdo by to čekal). Jako by se napájel z obrazotvornosti těch velkých sci-fi horrorů. By mě třeba zajímalo, zda jsem jediný, komu tento stan připomněl „hibernační modul“ (hibernation pod) z Vetřelce… II. Zde už se nevyhnu spoilerům! Přestože obě postavy můžeme označit za posedlé, je Charlotte v konečném zúčtování daleko sympatičtější postavou. Předně, jen ona je schopna určitých ústupků, potlačení svých potřeb (třeba když Romanovi dovolí, aby si nechal kyslíkový stan). Jen ona trpí pod partnerovými rozmary (Roman si vždy najde cestu, jak se nepodvolit vůli své milované). A jen ona dokáže partnerův sen vzít za svůj (Roman po souloži blouzní o těhotenství, ale pouze pro těhotenské vzbouření hormonů jakožto nejpřirozenějším dopingu), dokáže se na něj naladit, jak už jsem řekl, být nápomocna na úkor sebe samé (tedy se jako domestik obětovat pro tým). A je to nakonec ona, kdo tím, že odhalí své nahé tělo (nevratně poškozené různými dietami a prášky, mající daleko k vysněnému těhotenství) jakožto výraz prozření, vědomí, že nastolena cesta je autodestruktivní. Ne tak Roman, ten si klidně bude šlapat až do totálního sebezničení. [13.7.2022, 10.12.2022] () (méně) (více)

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Když umělé oplodnění a elektromotor ukrytý v rámu nejsou řešením.. Deficit v tréninku, sebeúctě, morálce, mateřství a partnerských vztazích řešen bojem s vlastním tělem. Statické záběry plné sterility a fyzičnosti, hudba chvílemi jak z útrob mimozemské lodě, případně jejího přistávání, přátelsky děsivý Hanuš jako doktor Ferrari z kotelny a s blížícím se koncem body horror, při kterém postavy vstoupily do telepodů jak kdysi Goldblum v Cronenbergově obtížném hmyzu a smíchaly své DNA…s čím vlastně? Škoda formy a často i obsahu dialogů, které tomu dávaly spíš punc trenažéru než ostré jízdy na rozpáleném asfaltu.. ()

Reklama

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Již svým režijním debutem Adam Sedlák dokázal, že je jedním z nejambicióznějších a nejtalentovanějších českých filmařů současnosti a já mu do budoucna přeju jen to nejlepší [viz. jeho nejnovější banger BANGER.].... Domestik jde totiž proti proudu české divácké obce, a jde tak o silně provokativní, klaustrofobický a nekomfortní psychologický horor o rozkladu jednoho vztahu na pozadí překonávání psychických i fyzických extrémů, na který se nelehko kouká. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Psychologická a vlastně až i fyziologická přestřelka mezi vrcholovou cyklistikou a snahou otěhotnět vygraduje do nepříjemného finále, které si svou cestu značkuje solidním vizuálem, skvělou hudbou, neokoukanými herci a hlavně tím originálním námětem. Nevěděl jsem, že Jiří Konvalinka je i herec, ale koukám, že se svou skupinou Vložte kočku se podílel i na hudbě, která tomu dává ty správné koule a je tím nejlepším z celého filmu. Podle mě to je film mezinárodních kvalit a je škoda, že se nepovedlo se mu nějak víc zviditelnit. Adam Sedlák si za tento počin zaslouží potlesk. A jinak chladící náplast na koule - to je sen každého muže, chch. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Koncentrovaný zážitek, který překvapivě žene - není jemný ani pomalý, jak se tváří, ale naopak celkem nezastavitelně boří cestu dopředu. Možná proto mě zklamalo, že to vlastně na konci není tak daleko od výchozího bodu. Čekal jsem, že to překročí hranice reálna k nějakému Fight Club/Black Swan rozuzlení. Každopádně takový nenačančaný Refn, no. Užil jsem si to a od Adama Sedláka a jeho týmu čekám věci. Ambice jsou, schopnost vyhmátnout nadčasové téma taky - to půjde vybrousit. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (6)

  • Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 3.července 2018. (Varan)
  • Název filmu Domestik je v cyklistice označení pro tzv. „nosiče vody“, který na závodech vytváří vhodné podmínky pro ostatní členy týmu. (ČSFD)
  • Nakrúcanie trvalo 24 dní a posledná klapka zaznela koncom októbra 2017. (classic)

Související novinky

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

10.11.2020

Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)

Nominace na Ceny české filmové kritiky 2018

Nominace na Ceny české filmové kritiky 2018

03.01.2019

Rok se s rokem sešel a přichází na řadu rozhodování o nejlepších filmech roku. Tentokrát je řeč o ryze domácích filmech a ke slovu se dostanou pro změnu kritici, dnes byly totiž čerstvě oznámeny… (více)

Česko vyšle do boje o Oscara snímek Všechno bude

Česko vyšle do boje o Oscara snímek Všechno bude

14.09.2018

Snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua (Rodinný film) byl vyslán za Českou republiku do bojů o nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek. O nominaci rozhodlo hlasování členů České filmové… (více)

Vary přivítají šestici domácích režisérů

Vary přivítají šestici domácích režisérů

02.06.2018

53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary uvede v soutěžním programu rovnou šestici českých snímků. V každé ze soutěžních sekcí se představí dva domácí režiséři. V Hlavní soutěži se o… (více)

Reklama

Reklama