Vrah mezi námi

Velmi emocionální, nadčasový snímek, který, i když už je to osmdesátiletý dědula, svojí sílu nezapře. Každá scéna vypilovaná do posledního detailu, navíc absence hudby, čehož jsem si všiml až po nějaké chvíli, že mi tam pořád něco chybí, tomu dodává na autenticitě (samozřejmě s výjimkou pískání "In the Hall of the Mountain King, krásné to skladby). A díky "eMku" se snad konečně dokopu k Langovému slavnému Metropolis. (07.10.2014)

Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. (08.07.2011)

Mistrovský film, který mě zcela ohromil. Třeba už jen tím, jak moderně působí - přijde mi neuvěřitelné, že ve filmu starém 84 let poznávám důvěrně povědomé motivy z moderních kriminálek. Snad ani nejde docenit, jak invenční a průlomový film toto ve své době muselo být. Nejvíc mě ovšem dostal ten nápad s tím, že se šéfové podsvětí rozhodnou nezávisle na policii chytit hledaného vraha, protože jim neustálé razie policie usilující ho dopadnout kazí kšefty - závěrečné improvizované soudní přelíčení, kdy proti sobě stojí spodina společnosti a dopadený pedofil, má v sobě působivost téměř srovnatelnou se soudním dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů. A ještě jeden film mi tahle podívaná připomněla, a sice stařičký horor Příšerný host od Hitchcocka, s nímž má Langův "M" srovnatelnou atmosféru a podobný děj. Ačkoli mi zde s odstupem pár věcí trochu vadí - třeba nepochopitelná naivita dětí, které (ač dobře zpraveny o nebezpečí, které jim hrozí) se klidně nechají vodit kolem ramen cizím chlápkem a kupovat si od něj bonbony a balonky, kristebože!; zmínit lze také řadu otázek, které film vyvolává, aniž by na ně dal odpovídající odpověď - třeba proč vlastně vrah poslal do novin svůj dopis, když přitom nechtěl, aby ho chytili, nebo kam se poděla jeho ostražitost, s níž předtím bezproblémově zabil dvě děti, aniž by ho někdo při tom přistihl - ve svém celku mě tento film zcela přikoval k obrazovce a nesmírně mě bavil. Fascinující už je třeba jenom sledovat, jak se v té dobové dokonale profízlované společnosti postupně utahuje kolem vraha smyčka, z níž není úniku. K jeho dopadení není potřeba žádná sofistikovaná policejní technika ani testy DNA a podobné moderní vychytávky, ale docela primitivní postupy na způsob domobrany. V této části je mimochodem film zcela nejpůsobivější, když ukazuje, jak je podsvětí ve svém fungování mnohem efektivnější, než policie ochromená svou byrokratickou tíhou a neochotou lidí sdělovat jim jakékoli infomace. Pro mě osobně rozhodně jeden z nejlepších předválečných filmů, co jsem kdy viděl - je to nesmírně působivý a silný film, a možnost ho vidět se rovná velkému zážitku. Závěr mě zcela rozerval na cucky. (11.01.2015)

Kdybych si o tomhle filmu nepřečetl v knize "101 hororů, které musíte vidět než umřete" a čistě náhodou na něj nenarazil v Levných knihách, asi by se naše cesty nikdy nesetkaly. A to by byla obrovská, opravdu obrovská škoda. Protože to je z mnoha ohledů a pohledů fakt hodně dobrý, promyšlený a vymakaný film. Otázka, zda je to horror, či zda to s tímto žánrem má něco společného, zřejmě bude nejpolemičtější stránkou filmu, ale.... ano. Horrorové mi to připadlo, minimálně v určitých oblastech atmosférou, ale z trochu jiného hlediska, z trochu jiné oblasti, než by od filmu "obyčejný" (bez urážky kohokoliv) horrorový fanda jakéhokoliv pohlaví asi očekával. V dnešní době snad již trochu zbytečně doslovná (ale ve své době zdaleka ne!!!) - a mě to vůbec nevadilo - společenská sonda do různých vrstev společnosti, aneb co s lidmi udělá jeden vrah malých holčiček. To dokáže vyvolat poměrně zajímavou a, ano já si tak připadal a prožíval, hluboce nepříjemnou atmosféru (kdy se z davu zaslepeného strachem a nenávistí a touhou po odhalení stává ještě krvežíznivější a šílenější bestie, než je vrah sám). Pochvalu si jistě zaslouží promyšlený scénář, výborná kamera, absence hudebního doprovodu (alespoň si nevybavuji, že bych tam nějakou hudbu zaslechl), což v kombinaci s dlouhými naprosto tichými scénami jen dovytváří již zmiňovanou atmosféru, a v neposlední řadě herecký výkon představitele sériového vraha malých holčiček, který mi některými svými vyděšenými výrazy ve tváři strašně připomínal r&b/hip hopového producenta Timbalanda. Tento symbol toho nejhoršího hyenismu (vrah malých dětí - jež to nikdy nemá lehké ani mezi ostatními hrdelními zločinci) si samozřejmě zasluhuje nejráznější odsouzení, leč během honu na tohoto filmového s ním budete snad i soucítit a projevíte lítost. NAtolik dobře je to natočeno. Ani chvilku jsem se nenudil, každou vteřinou, každým záběrem jsem si jen více a více užíval tyto filmové/kulturní orgie. Opravdu zážitek. (04.01.2012)

Skvělý rozbor vražedné viny či neviny psychopatického vraha. Film prakticky neobsahuje žádnou hudbu, ale stejně se nám vryje do paměti melodie, kterou si Hans Beckert (skvěle zahraný Peterem Lorrem) píská vždy, když ho přepadne záchvat vražedného šílenství. Na svou dobu opravdu velkolepý Langův film, který si právem zaslouží plné hodnocení a místo mezi nejlepšími snímky 30. let minulého století. (19.06.2011)