Vrah mezi námi

Mistrovský film, který mě zcela ohromil. Třeba už jen tím, jak moderně působí - přijde mi neuvěřitelné, že ve filmu starém 84 let poznávám důvěrně povědomé motivy z moderních kriminálek. Snad ani nejde docenit, jak invenční a průlomový film toto ve své době muselo být. Nejvíc mě ovšem dostal ten nápad s tím, že se šéfové podsvětí rozhodnou nezávisle na policii chytit hledaného vraha, protože jim neustálé razie policie usilující ho dopadnout kazí kšefty - závěrečné improvizované soudní přelíčení, kdy proti sobě stojí spodina společnosti a dopadený pedofil, má v sobě působivost téměř srovnatelnou se soudním dramatem Dvanáct rozhněvaných mužů. A ještě jeden film mi tahle podívaná připomněla, a sice stařičký horor Příšerný host od Hitchcocka, s nímž má Langův "M" srovnatelnou atmosféru a podobný děj. Ačkoli mi zde s odstupem pár věcí trochu vadí - třeba nepochopitelná naivita dětí, které (ač dobře zpraveny o nebezpečí, které jim hrozí) se klidně nechají vodit kolem ramen cizím chlápkem a kupovat si od něj bonbony a balonky, kristebože!; zmínit lze také řadu otázek, které film vyvolává, aniž by na ně dal odpovídající odpověď - třeba proč vlastně vrah poslal do novin svůj dopis, když přitom nechtěl, aby ho chytili, nebo kam se poděla jeho ostražitost, s níž předtím bezproblémově zabil dvě děti, aniž by ho někdo při tom přistihl - ve svém celku mě tento film zcela přikoval k obrazovce a nesmírně mě bavil. Fascinující už je třeba jenom sledovat, jak se v té dobové dokonale profízlované společnosti postupně utahuje kolem vraha smyčka, z níž není úniku. K jeho dopadení není potřeba žádná sofistikovaná policejní technika ani testy DNA a podobné moderní vychytávky, ale docela primitivní postupy na způsob domobrany. V této části je mimochodem film zcela nejpůsobivější, když ukazuje, jak je podsvětí ve svém fungování mnohem efektivnější, než policie ochromená svou byrokratickou tíhou a neochotou lidí sdělovat jim jakékoli infomace. Pro mě osobně rozhodně jeden z nejlepších předválečných filmů, co jsem kdy viděl - je to nesmírně působivý a silný film, a možnost ho vidět se rovná velkému zážitku. Závěr mě zcela rozerval na cucky. (11.01.2015)

Velmi emocionální, nadčasový snímek, který, i když už je to osmdesátiletý dědula, svojí sílu nezapře. Každá scéna vypilovaná do posledního detailu, navíc absence hudby, čehož jsem si všiml až po nějaké chvíli, že mi tam pořád něco chybí, tomu dodává na autenticitě (samozřejmě s výjimkou pískání "In the Hall of the Mountain King, krásné to skladby). A díky "eMku" se snad konečně dokopu k Langovému slavnému Metropolis. (07.10.2014)

Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. (08.07.2011)

To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. (05.06.2012)