Místo splněných přání

Uplne nenapadny film, ktory hovori najviac o tom, co nepovie a je najsilnejsi v tom, co je nevypovedane... a pozerat ho v kontexte tejto doby a udalosti (invazia na Ukrajinu) tomu celemu dava bodku, ak chceme vidiet presahy na vsetky smery... psychologicky, vztahovo, geopoliticky, akokolvek...myslienka a "mesidz" ostavaju tie iste, princip je vzdy len jeden... (24.02.2022)

„JAK POZNÁM, ŽE NEJSTE ĎÁBEL? … „NEPOZNÁTE“…“   Ty vole… Čumím a poslouchám a čumím a poslouchám…. vo nic jinýho tady totiž nejde! Máte jen čumět a poslouchat. A přemejšlet – takže mi to v mozkovně šrotuje… a no, nic moc teda bych o sobě řekl. Další Genoveseho majštrik, tentokrát o krmiči monster, pro který je tady zadarmo potravy víc než dost.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) A řekl mi: „Tohle nebo nic!“. 2.) Bavil mě „Pozemšťan“.  ///  Thx za titule „num71“.              PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (30.03.2022)

No, ten film má rozhodně velké ambice sdělit nám něco o nás, našich přáních, našich hránících a závěr, tedy pokud jsem ho pochopil dobře se mě moc líbil. Ovšem v těch lidských minipříbězích mě přišlo jako kdyby popíral sám sebe, já teda bohužel nevím jestli jsem to celý vyložil dobře s tím jak se lidi zachovají a jaký to má následky, ale pokud ano, tak to nebylo úplně cajk. Ovšem Paolo umí na malém prostoru opravdu velké divadlo, to zase každopadně. (30.04.2021)

Chvílemi výborné, tedy v momentech, kdy Paolo Genovese směřoval po koleji, jež byla vynikajícímu, leč nesmírně komplikovanému, tématu určena. Finální vykolejení osobně vidím hlavně v extrémní nedotaženosti a, musím použít to slovo, tragickém hudebnímu doprovodu, jenž skoro podtrhuje to nejhorší, co ve mně film vyvolal. Okatě propletená italská telenovela s happy endem? Ne, tak hrozné to nebylo. Tajuplný, věčný host restaurace The Place a jeho krmení démona v nás, který nám s úsměvem ukazuje cestu za našimi sny a touhami. Je lemována mrtvolami a na konci člověk visí pověšen na nitkách, které ovládá něco či někdo jiný. Pokus o zobrazení této skvělé myšlenky je pro mne až příliš fantaskní a divák ho může pobrat prakticky jakkoli, možná v tom lze hledat sílu filmu, nicméně po tvůrčí stránce je to laciné řešení. Nechat vše na udiveném divákovi, se občas nemusí vyplatit. Každopádně zajímavý zážitek s velmi slušným herectvím všech zúčastněných. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. (13.02.2018)

Paolo Genovese je taková jistota současné italské filmařiny. Pokud si od něj něco pustíte, můžete si být jisti, že půjde o scénáristickou originalitu. Stejně tak i zde. Námět naprosto fantastický. Originální a působivé je především to, že režisér zvládnul přes hodinu a půl držet pozornost diváka v jedné obyčejné restauraci na rohu s hlavním hrdinou, který rozdává karty na osudový mariáš jak smrtka před posledním seknutím kosou. Díky tomu se zde rozbíhá příběh několika lidí, jejichž přání ovlivňují jiné lidi a celé se to tak hezky zamotává, až se to ve finále velice pěkně rozmotá. Jenže to, co je originální, je bohužel zároveň naprosto neuvěřitelné, až fantastické. Tak neuvěřitelné, že to vlastně v tom realistickém prostředí dost překáží. Pro svůj scénáristický nápad a perfektní dialogy se ale pořád jedná o jeden z nejzajímavějších filmů posledních let. (12.02.2024)