Hotel Mumbai

Několikrát jsem se přistihl, že strašně moc chci, aby se ve filmu objevilo klišé v podobě člena speciální jednotky toho času na prázdninách v Bombaji, který by všechny ty parchanty skopal do hranaté koule. Ale ten tu nebyl a tak zoufalým hostům a personálu nezbývalo nic jiného, než utíkat a skrývat se. Z tohoto pohledu to bylo nepříjemně sugestivní a z toho, jak teroristé bez emocí odpravovali jednoho hosta za druhým šel mráz po zádech. Charaktery postav jsou načrtnuty jen povrchně, ale přesto si snadno získávají sympatie i soucit a tvůrcům budiž přičteno ke cti, že ani pohled na teroristy není úplně černobílý. Zafungoval i závěr, ve kterém se povedlo zatlačit na emoce tak, že to nepůsobilo prvoplánově. Velký respekt personálu hotelu a do Austrálie letí palec nahoru. 90% (31.07.2019)

Dost drsný film na motivy skutečných událostí. Popisuje, co se stalo v tomto indickém hotelu na konci listopadu 2008. Sledujeme útok na hotel jak ze strany teroristů, tak hostů a personálu. Film je docela drsný a nebere si servítky. Vše působí autenticky. V hotelu začíná boj o holý život a nikdo neví, jestli se mu podaří vyváznout. Je to vážně kruté, co se tam tehdy stalo a divím se, že jsem o tom nikdy neslyšel. I volba herců je celkem dobrá. "Jaký si přejete burger? Hovězí." :D (12.02.2021)

Přiznám se, že informace ohledně teroristického útoku v Indii na tamní historický hotel, kolem mě tak nějak prošla. Teď už ale po shlédnutí tohoto filmu vím a nikdy nezapomenu. Geniální rekonstrukce teroristického útoku, které vládne preciznost, skvělé herecké výkony, technická vyspělost, ale i mnohdy lidská nelogičnost dána onou stresovou situací a navíc přispívá dalším hřebíčkem do rakve samotnému islámu. Nevím jak se k tomu stavět, ale během filmu jsem se zamýšlel nad tím, co je lepší. Věřit v náboženství, jehož jménem ročně jeho stoupenci způsobí bezbřehé množství bolesti nebo se ho vzdát, ubrat jeho sílu ve světě a stát se ateistou? (17.02.2020)

Zemřelo bezmála 170 lidí. Série útoků naprosto paralyzovala západoindickou Bombaj. Po třech dnech indické bezpečnostní složky dobily zpět všech 12 napadených míst. První útoky měly za úkol odvrátit pozornost. Pákistánští (velmi mladí) teroristé pak využili situace a obsadili důležitá místa, včetně luxusního hotelu Taj Mahal, v jehož prostorách se odehraje většina děje. Seznámíme se s několika postavami a jdeme rovnou na věc. Snímek rekonstruuje dané události, zároveň zdůrazňuje, že polovinu obětí z hotelu tvořil personál, který zůstal, aby chránil své hosty. Samotný hotel plní spíš úlohu jakési kulisy, v níž „bojuje“ jedna hrstka lidí proti druhé. Tvůrci pochopitelně muslimský útok neschvalují, ale spíš na sebe nechávají narážet protikladné postoje a různé pohledy na svět dvou skupin. Na jedné i druhé straně ukazuje zoufalé a zdrcené jedince, oddané své věci: jedni chtějí přežít, druzí chtějí pro „cosi“ popravovat. Atmosférou je to velmi hutné, několik „ústředních“ (v případě Rusa s tváří Jasona Isaacsa nebo šéfkuchaře hotelu solidně charismatických) postav dokáže strhnout a v závěru tvůrci ženou slzy dojetí (i bezmoci) až na pověstný krajíček. (12.06.2019)

Teoreticky jsme všichni o těch chlapcích s A. v hlavě poučeni, ale je lepší to i vidět. Kdo má samopal, je král. Divit se, že ani ten nejluxusnější hotel široko daleko nemá pořádnou ochranku, je asi zbytečné, když jsme mohli sledovat tu naprostou impotenci bezpečnostních složek jako celku. Těch střelců bylo jen pár, nevylodila se žádná armáda o tisíci hlavách a člověk by řekl, že Bambaj snad není žádný zapadákov, aby museli více než 12 hodin čekat na posily z Dillí...přesto čekali. (21.02.2020)