John Wick 3

Po sračkovitě monotónní jedničce a vynikající pestré dvojce Jonatán Tampón satanžel znovu zbytněl v neinventivní díře a vrací se zpět ke kořenům. Kínovi tentokrát ani nesežrali psa, ani nevypálili Tugenhát, on jen šlápl na kuří hotel mezinárodní odborové organizaci nájemných vrahů, a tak si užívá intenzivní honění, při kterém se zase jen tupě dvě hodiny chová jako nesvéprávný pičus, unyle válí sudy a nezáživně střílí do hlav. Natočeno je to sice opravdu fantasticky, s baletní choreografií si fuckt vyhráli, aby to vypadalo jako úpa reálné kočkování v Mumulendu, ovšem už tak po hodině to furtdokolové, nachlup stejné scifi-džitsu ad absurdum bez výraznějšího děje jednoho dost otráví. Oproti druhému dílu i kulisy stojí za vyližscénografa, a kromě tří vskutku vypečených momentů – kulohryzní pejsci, koňské kungfení a zabijácký tandem indonezských chcípáků – se není moc čím kochat a je to téměř stejně nevýrazná kolovrátková pruda jako jednička, byť skvěle nasnímána. (20.05.2019)

Po dějově nasírací dvojce je trojka v rámci svých velmi limitovaných možností dílo mající hlavu a patu. Pokud tedy přistoupíme na řád světa organizovaného zločinu, jak je nám tu představen. Největší plus filmu jsou ovšem ty přesahy do žanru komedie, které dodají švih kdejaké konině. Myslím, že v příštím díle čeká konec toho frajera z pouště. Chtít po člověku, jehož smyslem života je vzpomínat na mrtvou ženu, snubní prsten, je jasná sebevražda. Druhý adept na mrzký konec je potom ona hysterická arbitryně. Jedna naznačená otázka zůstala bez odpovědi - naučil ten japonský kuchař samuraj někoho ze svých žáků vařit? (01.04.2020)

Pro mě jsou ve filmu stěžejní dvě věci – nápady a atmosféra. A obojího má John Wick 3 na rozdávání. Při scénách v New Yorku jsem si připadal, jako by Blade Runner splodil dítko s frenetickou akcí typu Hard Boiled. Opravdu dlouho nepamatuju tak nádherně nasvícený, atmosférický, obrazově výživný akční kousek, který by v kontaktních bojových scénách tak překypoval nápady, a ještě k tomu tak fantasticky ozvučený, že cítíte každý úder a slyšíte rozdíl, když Jonathan střílí z Magnumky a pak přejde k brokovnici s jejími typickými dutými zvuky. A ještě jednou musím zopakovat to stěžejní slovo – nápady!! Nikde jinde, v žádným jiným filmu, jsem neviděl tak invenčně použitou sílu koní, v žádným jiným filmu jsem neviděl tak dobrou bojovou scénu s nožemi (konkurovat by tomuhle mohla snad pouze kuchyňská scéna v Evansově The Raid 2) a zároveň blahořečím cvičitelům pejsků, ti co tam předváděli, to je na dlouhý potlesk. A víte, čekal jsem, že dějově to bude převařený čajíček, ale i v tomhle ohledu to dávalo smysl a ta mytologie, se svými zákona a pravidly, které nelze překročit, má cosi do sebe a baví mě. A Keanu Reeves? Jeho kondici v 55-ti letech obdivuju, já když se potřebuju dostat do 2.patra, raději jedu výtahem a on tady seká fyzicky náročné hmaty jak na běžícím pásu a to je o 8 roků starší :o) Těším se na čtyřku, sem s ní! (24.05.2019)

Vybroušený diamant. Jasně, je to filmařská exhibice fanoušků žánru, ale v třetím dějství došla svého vrcholu. V těch esteticky vymazlených kulisách (neony s deštěm fungují vždycky) se odehrává festival tvůrčí fantazie, která odmítá polevit a sype z rukávu jeden highlight za druhým. Ty nekompromisně dlouhé, přehledné a bezezbytku fyzické akční scény jsou v mnoha ohledech až na hraně transu, a je úplně jedno, jestli se zrovna střílí, listuje knihou, nebo rozkazuje psům. Příběh je fantasmagorie, každá druhá replika je deklamací, ale pramení z toho nemálo ironických dialogů a komediálních výstupů. Dál už to hnát nejde. A pokud jo, tak ve čtyřce souboj Reeves vs. Iko Uwais, prosím pěkně. (01.09.2019)

Nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu, ale John Wick 3 má… ehm… moc akce. Chad Stahelski natočil fenomenální akční nářez, který většinu stopáže sype z rukávu krásné lokace a realizuje na nich bezchybné likvidační balety. V poslední půlhodině se ale těžkotonážní hollywoodský biják překlopí v čistě asijskou vybíjenou, která potěší fanoušky Raidu a… otestuje trpělivost všech ostatních? I já bych ve finále maličko stříhal, protože se tu (navzdory geniální choreografii a píli všech zúčastněných) přeci jen přešlapuje na místě. Třetí Wick je tak sice nejlepší díl série a opravdový akční svátek, paradoxně by mě však potěšilo, kdyby Stahelski na konci trochu ubral na kaskadérských hodech a přidal na skvěle rámovaném příběhu. (8/10) (16.05.2019)